Zobrazení zdroje stránky Chemická vazba

* ve volné přírodě jsou nesloučené atomy pouze u vzácných plynů, ostatní látky se vyskytují v krystalech, nebo molekulách 
* při vzniku molekuly a krystalu se vytváří chemická vazba
* při vzniku chemické vazby se uvolňuje energie, které říkáme vazebná energie 
* energie potřebná k rozštěpení vazeb je disociační energie -> stejně velká jako vazebná (číslo je stejné, znaménko odlišné)
* určuje pevnost vazeb -> podle vazebných energií -> čím pevnější, tím vetší hodnota vazebné energie a sloučenina je stabilnější
* chemická vazba vzniká překrytím valenčních orbitalů vázaných prvků -> vzniká vazebný elektronový pár
* ke vzniku vazby je nutná srážka dvou atomů s dostatečnou energií

=== Délka vazby ===
* vzdálenost atomových jader spojených vazbou 
* vzdálenost, kdy jsou vyrovnány přitažlivé a odpudivé síly
* označuje r0
* jednotkou je nm (nanometry), 10 na -9nm

=== Rozdělení vazeb ===

==== Podle zodílu elektronegativity (x) ====

===== Nepolární =====
* delta x <0,4 -> dvě stejné dvouatomové molekuly

===== Polární =====
* 0,4< delta x <1,7 -> voda

===== Iontová =====
* delta x >1,7 -> chlorid sodný

==== Podle počtu vazebných (valenčních) čárek ====
* organická chemie -> sloučeniny s násobnou vazbou jsou sloučeniny nenasycené
* s násobením vazby se délka zkracuje -> ethan -> ethen -> ethin

===== Jednoduchá =====
* jedna vazebná čárka (molekula vodíku -> H-H, nebo ethan)
* organické sloučeniny pouze jednoduché vazby = nasycené (ethan)

===== Dvojná =====
* patří do násobných vazeb 
* např.: molekula kyslíku, nebo ethen 

===== Trojná =====
* patří do vazeb násobných 
* např.: molekula dusíku, nebo ethin
 
==== Podle vzniku ====

===== Kovalentní =====
* každý z atomů dává na vytvoření vazby stejný počet elektronů (molekula vodíku)

===== Koordinačně kovalentní =====
* jeden z atomů je dárce elektronu -> označujeme ho jako donor
* druhý atom je příjemce elektronu -> označujeme jako akceptor
* příkladem koordinační sloučeniny může být amonný kationt

=== Znázornění  chemických vazeb ===
# Znázornění překrývajících se valenčních orbitalů
# Spojnicí mezi rámečky
# Valenční (vazebnou) čárkou
* (K Valenční čárce) - jedna vazebná čárka mezi atomy představuje 2 vazebné elektrony
* Dle počtu vazebných čárek dělíme na: 
* 1. '''Jednoduché''' (Sigma - '''σ)''' - maximální výskyt elektronů je '''na''' '''spojnici''' jader vázaných atomů; typy: a) '''s-s''' b) '''s-p''' c) '''p-p'''; '''MO''' = oblast okolo atomového jádra, ve kterém se pohybuje vazebný elektronový pár s největší pravděpodobností
* 2. '''Dvojné''' '''vazby''' - se skládají z jedné vazby '''σ''' a z druhé vazby  '''π''' (Pí); u vazby '''π  '''je maximální výskyt '''nad''' a '''pod''' '''rovinou''' '''spojnice''' jader vázaných atomů (MO π typu p-p''')'''
* 3. '''Trojné vazby''' - se skládají z jedné vazby '''σ''' a dvou vazeb '''π''' ; maximální výskyt elektronů je '''před''' a '''za spojnicí''' jader atomů; např. molekula N; Ethin

=== Vaznost atomů ===
* počet vazeb vycházející z atomů prvků v molekule 
* vaznost prvků se určí dle '''lichých''' elektronů ve stavu '''základním''' nebo '''excitovaném'''
* např: '''H''' - 1 vazba; '''O,S''' - 2 vazby; '''C''' - 4 vazby; '''N''' - 3 vazby

=== Struktura molekul s jedním centrálním atomem ===
* na základě znalosti typu vazeb v molekule můžeme určit strukturu sloučeniny - prostorový tvar.
* '''Binární sloučeniny''' - 2 atomy leží na přímce
* '''Troj atomové molekuly''' - lineární tvar (přímka); lomený tvar
* '''úhel''', který svírají dvě spojnice (vazby), vycházející z jednoho jádra, se nazývá '''vazebný'''  Ø      '''''lineární'' '''tříatomová molekula - atomová jádra leží na jedné přímce - vazebný úhel je 180˚ (BeCl<sub>2</sub>)  Ø      '''''lomená''''' tříatomová molekula - vazby vycházející ze středního atomu svírají úhel menší než 180˚
* např: '''BeF2''' - lineární molekula - 180°; '''BF3''' - rovnostranný trojúhelník - 120°; '''CH4''' - pravidelný čtyřstěn - 109°; '''NH3''' - pravidelný čtyřstěn - 107°; '''H2O''' - pravidelný čtyřstěn - 105°

=== Polarita vazby a polarita molekul ===
-         '''nepolární'''        0 - 1,3

-         '''polární            '''1,3 - 1,7

-         '''iontová'''           nad 1,7

=== Mezimolekulární síly ===
* mnohé látky z molekul - existují i mezimolekulární síly (vazebné) - mezimolekulární vazebné síly

=== Van der Waalsovy síly ===
* jsou přitažlivé nebo odpudivé interakce (síly) mezi molekulami. Jsou slabší než kovalentní, koordinační vazby a vodíkové můstky. 
* podstatou je vzájemné působení molekulových dipólů, ty mohou být 1) '''trvalé''' (H2S; HCl), 2) '''dočasné, okamžité''' (H2N2)
* příčinou Van der Waalsových sil je okamžitý dipól, ten je důsledkem okamžitých nerovnoměrností v rozložení elektronů v molekule
* Van der Waalsovy síly jsou v prstennatých krystalech

=== Vodíková vazba (vodíkový můstek) ===
* tvoř přechod mezi Van der Waalsovými silami a chemickými vazbami
* vytváří se mezi atomy H-O; H-N; H-F
* vazba je slabá, ale důležitá
* uplatňuje se v prostorovém uspořádání bílkovin, NK
* spojování molekul vody do větších celku prostřednictvím vodíkové vazby způsobuje, že je voda kapalinou
* uplatňuje se v krystalové struktuře ledu
* ovlivňuje vlastnosti některých organických sloučenin

=== Rozdělení typů krystalů dle vazeb ===
# '''Krystaly atomové''' - pevná kompletní vazba (diamant); z jednoho atomu vychází 4 vazby k dalším atomům; '''vysoké teploty tání'''; '''velmi tvrdé'''; '''nevedou elektrický proud'''; '''nerozpustné''' v běžných rozpouštědlech; např. - oxid křemičitý ('''SiO2'''), nitrid boritý ('''BN''') (nejvyšší teplota tání)
# '''Iontové''' '''krystaly''' - '''křehké'''; '''vysoké''' '''teploty''' '''tání'''; v '''roztocích''' a '''taveninách''' '''vedou''' '''elektrický''' '''proud'''; např. sodík ('''Na'''), chloridový aniont ('''Cl-''')
# '''Molekulové krystaly''' - vazby a) vodíkový můstek, b) síly Van der Waalsovy; '''mají nízké teploty tání'''; '''mohou být těkavé'''; '''nevedou elektrický proud'''; např: '''S8''', '''některé oxidy''' nebo '''orga. sloučeniny'''
# '''Vrstevné krystaly''' - mají 3 vrstvy; ve vrstvách jsou atomy uhlíku spojeny do šestiúhelníku pevnou kovalentní vazbou; síly Van der Waalsovy tvoří přechod mezi atom. a molekul. krystaly; '''měkké'''; '''vedou''' '''el.proud'''

=== Schopnosti/vlastnosti látek ===
* '''Alotropie''' - je vlastnost chemického prvku označující schopnost vyskytovat se v několika různých strukturálních formách, které mají výrazně odlišné fyzikální vlastnosti; např. uhlík (C) - 1) Diamant 2) Grafit
* '''Polymorfie''' - schopnost látek krystalovat ve více krystalových strukturách; např. uhličitan vápenatý, aragonit
* '''Izomorfie''' - je vzájemné zastupování atomů, iontů a skupin v krystalových mřížkách; např. síran zinečnatý (ZnSO4); síran hořečnatý (MgSO4).. (tyto sloučeniny tvoří směsné krystaly a mohou krystalovat jako heptahydráty)
* '''Amorfie''' - beztvaré látky; mají nepravidelné uspořádání částic, např. sklo, opál, saze
[[Kategorie: Chemie]]
[[Kategorie: 1. ročník]]
[[Kategorie: Chemie - 1. ročník]]