Tisk

Středověká literatura

• Vznikla na evropském kontinentu
• Nejvíce ovlivněno šířením nového náboženství - křesťanství
• V této době společnost rozdělena na tři stavy (šlechta; duchovenstvo; poddaní)
• Znalost psaní a čtení byla omezena na duchovenstvo, proto literaturu šířili z počátku nejprve pěvci a přednašeči (viz. Trubadúři, Minnesengři)
• Autory textů často neznáme
• Středověký hrdina se postupem času proměňoval - Nejprve světec, mučedník a poté rytíř.
• Často využívala symboliku čísel a barev

Období

1. Patristika (do 8.stol.) - působení církevních otců (otec = pater); inspirace Platonem; formování křesťanských dogmat a evangelii; významná postava - Augustinus Aurelius
2. Scholastika (9. - 15.stol.) - školská nauka; budování škol (chrámové, klášterní); významná postava - Tomáš Akvinský (teolog; křesťanská filosofie)

Hrdinská epika

• Hlavními postavami hrdinové/rytíři (většinou šlechta)
• Inspirace antickou literaturou (Homér; Vergilius)
• Do popředí tyto charakterové vlastnosti - statečnost, síla, oddanost, moudrost
• Snaha vytvořit ideál ctnostného člověka
• Nejvíce užívaná - veršovaná epika (často doprovázená např.: hudbou)

Píseň o Beowulfovi (angl. lit.)

• Sepsána v 7.-8. století na základě starých germánských pověstí
• Vyskytuje se symbolické zobrazení dobra a zla (Alegorie)
• (Pravděpodobně) Nejstarší zaznamenaný hrdinský epos, o circa 3200 verších

Píseň o Nibelunzích (něm. lit.)

• Pochází z počátku 13.století
• je hrdinský germánský epos oslavující germánskou společnost a její mýtické dějiny
• Nibulengové - skřítci; vlastníci pokladu
• Píseň o Siegfriedovi

Alexandreida (něm. lit.)

• autorem - Ulrich von Etzenbach
• předloha pro českou verzi Alexandreidy

Slovo o pluku Igorově (rus. lit.)

• epos pocházející z 12.století
• hlavní postava - Novgorodský kníže Igor, který bojuje proti mongolským nájezdníkům (nejprve padne do zajetí, posléze se vrátí do Ruska - Jeho návrat symbolizuje naději na ruské vítězství)
• Objevuje se křesťanská symbolika

(Byliny - veršovaná vyprávění o prostých ruských hrdinech - bohatýrech - Ilja Marovec, Světogar, Čurila)

(Dumy - Ukrajina; Junácké písně - Balkán)

Chansons de Geste (fran. lit.)

• čes. - Písně o činech
• 11.století
• Hrdinské zpěvy/eposy
• Námětem - křížové výpravy
• vznik hrdinských cyklů - Cyklus Královský, Píseň o Rolandovi (Tažení Karla Velikého proti Maurům, nakonec poražen)

Rytířská epika

• Je mladší jak epika hrdinská
• Přináší nové náměty

Tristan a Izolda

• stará keltská lidová pověst
• 12.-13.století
• Pověst o lásce a o zradě
• Tristan umírá na následky boje

Alexandreida

• epos o Alexandru Velikém
• Má jasný historický základ - přimyká se k postavě Karla Velikého a popisuje atmosféru křižáckých výprav
• směřuje k idealizace středověkého rytíře

Píseň o Cidovi (španěl. lit)

• Cid - bojovník proti Maurům
• neznámý autor
• Hrdinové ztělesňují statečnost, zbožnost
• Křesťanský podtext

Perzival (něm.lit.)

• Vyvrcholení německé rytířské literatury
• Autorem - Wolfram von Eschenbanch

Román o Lišákovi

• zvířecí satirický epos
• 12. - 13.století
• Hl. hrdinou lišák Renart
• Autor nastavuje zrcadlo hloupým feudálům, lidským vlastnostem, společnosti, či náboženským kultům

Dvorská lyrika

• Nejčastěji milostná/zamilovaná lyrika
• Idealizace ženy; dobývání ženy
• Vznik circa v 12.století v Provence ve Francii
• Jsou v ní vyzdvihovány rytířské ctnosti
• Skládali ji Trubadúři/Minnesengři
• Byly v ní využívány hudební nástrojů

Etapy české literatury ve středověku

1) Etapa - 863-1250 n.l.

• Jediným producentem literatury byla církev
• Hlavním útvarem byly Legendy (Zpráva o životě světce, pomezí mezi velkou a střední epikou)
• Díla nejdříve psána Staroslověnsky (nářečí ze Soluně)
• Posléze - Latina, Němčina a Čeština

2) Etapa - 1250-1400 n.l.

• Literaturu již píší i panovníci, či měšťané
• Knihy jsou stále ručně psané

3) Etapa - 1401-1470 n.l.

• Literatura doby Husitské
• Vrchol ručně psané knihy

4) Etapa - 1470-1620 n.l.

• Píše se Humanistická literatura
• Knihy jsou již Tištěné (vynález knihtisku - Johann Gutenberg)

5) Etapa - 1620-1775

• Doba Temna
• V této době probíhala v našich zemích Rekatolizace, tedy pronásledování a perzekuce nekatolíků (např. protestanti/evangelíci)
• V této době také ústup literatury (ta se psala ve znamení Baroka)

Staroslověnské písemnictví

• Počátek Staroslověnského písemnictví circa 9.století našeho letopočtu
• Souvisí s rozšířením křesťanství na Moravu, o které žádá kníže Rastislav - příchod Cyrila (Konstantina) a Metoděje - ti vytvořili písmo Hlaholice a přinesli Staroslověnštinu (slovanské nářečí ze Soluně)
• Přinesli překlad Bible
• Po jejich úmrtí postupný úpadek Staroslověnštiny
• V 10.století n.l. - rovnováha mezi Staroslověnštinou a Latinou
• Po vypálení Sázavského kláštera - konečný úpadek Staroslověnského písemnictví

Významná díla:

Proglas

• Předmluva k Evangeliu, zdůrazňuje právo člověka na konaní bohoslužby v jeho mateřském jazyce
• Pravděpodobným autorem díla je Cyril

Panonské legendy

• Sledují život Cyrila a Metoděje a jejich skutky
• Nejsou to ale legendy v dnešním slova smyslu, jelikož dílo nesměřuje k idealizaci

Nomokánon

• církevní předpisy

Legenda o Svatém Václavu

• První starosl. legenda.
• Václava představuje jako zbožného, spravedlivého, poctivého a mírumilovného panovníka

Legenda o Svaté Ludmile

• Ludmila zemřela mučednickou smrtí
• Vychovávala Václava v křesťanské víře

Latinské písemnictví (v Čechách)

• Od poloviny 10. století byly Čechy nejvíce ovlivňovány ze západu.
• Posílení Latiny zapříčinilo i založení biskupství v Praze roku 973 n.l. (První Biskupem Sas Dětmar, po něm Čech Vojtěch)
• Přemyslovci dávají větší význam Latině

Významná díla:

Kristiánova legenda

• Popisuje život a umučení sv.Václava a sv.Ludmily
• Dílo zřejmě napsané na popud biskupa Vojtěcha
• Autor v ní píše o dějinách českého křesťanství , které navazuje na cyrilometodějskou tradici

Kronika česká

• Autorem -> Kosmas
• Je první latinsky psaná česká kronika, vyskytují se v ní ovšem bohemismy
• Líčí české dějiny od nejstarších dob po autorovu smrt
• Odlišuje vyprávění jiných a autorovu vlastní zkušenost
• Dílo je vlastenecky zaměřené
• Objevují se přísloví, pořekadla a citáty
• Je oslavou vítězství církve nad pohanstvím
• Můžeme najít chyby v chronologii
• Některé části jsou i vymyšlené
• Kosmovu kroniku později doplňují Kanovník Vyšehradský a mnich Sázavský

Dělíme na tři části

1. Potopa světa - smrt Jaromíra
2. Smrt Jaromíra - nástup Břetislava
3. Nástup Břetislava - smrt Vratislava II.

Kosmas

• 1045 - 1125 n.l.
• Studoval v Lutychu
• Byl ženatý s manželkou Božetěchou
• Byl členem svatovítské kapituly (později pravděpodobně i děkanem)
• Byl dynastickým kronikářem Přemyslovců

Zbraslavská kronika

• Začal jí psát opat Ota, po jeho smrti na něj navázal Petr Žitavský
• Je dovedena do roku 1338 n.l.

Hradišťsko-Opatovické letopisy

• Sepsaly je Benediktiánští mniši
• Popisuje události z 12.-13. století n.l.

Počátky českého písemnictví

• Latina, která dosáhla výsadního postavení, byla přístupná jen určitým vrstvám obyvatel - kněžím, studentům a některým feudálům.
• Prostý lid však potřeboval zprostředkování v češtině.
• Počátek se datuje na začátek 13.století n.l.
• Česká, latinská a německá literatura spolu začínají soupeřit. (To má pozitivní vliv na kvalitu a výrobu knih)
• Do literatury vstupují laikové (např. šlechtici, měšťané - ti přinášejí lidové prvky) - Laicizace
• Nejstarší česká díla (písně): Hospodine, pomiluj ny (hymna; později i válečná písěň) ; Svatý Václave vévodo české země (Za husitských válek zpívána jako projev odporu k cizáctví)

Nejvýznamnější díla:

Duchovní lyrika:

Ostrovská píseň

• Pojednává o Kristově vtělení a vykoupení lidstva

Kunhutina modlitba

Spor duše s tělem

Duchovní epika:

Apokryf o Jidášovi

Zlaté legendy

Světská epika:

Alexandreida

• Veršovaný epos z 13.-14. století
• Autorem pravděpodobně vyšší šlechtic
• Námětem Alexandr Veliký
• Český autor měl literární předlohy (Chatillon; Etzenbach)
• V postavě Alexandra lze v mnohých rysech poznat Přemysla Otakara II.
• Objevují se české názvy vojáků (Mladota; Radovan)
• Líčí tehdejší české zvyky
• Původní obsah díla circa 8500 veršů (Dochováno pouze 2/5)
• Psáno osmislabičným veršem. Obsahuje historické i pohádkové prvky. V ději také úvahové pasáže.
• Objevují se gnómy (ponaučení)
• V díle se objevuje Aristotelés (učitel Alexandra)

Kronika tak řečeného Dalimila

• Nejstarší česká veršovaná skladba
• Dochovala se v úplnosti - circa 4500 veršů
• Pochází z let 1310-1314
• Autor "neznámý" (Dle Václava Hájka z Libočan je to Dalimil Meziříčský)
• Zachycuje historické události (do nástupu Lucemburků na český trůn)
• Upozorňuje na vliv Němců v zemích Koruny české
• Psána bezrozměrným veršem (každý verš jinak dlouhý)

Legenda o sv.Prokopu

• Pojednává o sv.Prokopu a jeho skutcích.
• Sv. Prokop chrání slovanskou tradici a bojuje proti rozpínavosti Němců

Legenda o sv.Kateřině

• Konec 14.stol
• Prvky světské a mystické erotiky
• Kateřina umučena pro svojí víru. U konce svého života vzplane náhlou opravdovou láskou ke Kristovi

Drama v Čechách

• Drama vznikalo z církevních obřadů (bylo jejich součástí)
• Ti co předváděli, se označovali jokulator (latinsky), žakéři (česky)

Nejvýznamnější díla:

Hra tří Marií

• Tři Marie (Magdalena, Jakubova a Salome) jdou ke Kristovu hrobu. Posléze se od anděla dozvídají, že Kristus vstal z mrtvých.
• Hrála se již od 12.století n.l.
• Pro komické a parodické prvky, bylo zakázáno hrát v kostele.

Mastičkář

• Děj se odehrává na trhu
• Hlavními postavami tři Marie
• Parodie o Kristovu vzkříšení
• Účelem je pobavit lidi - zesměšnit prodejce, středověké lékaře

Hra veselé Magdalény

• Hra o napravené hříšnici

Satira v Čechách

• Vznik souběžný s dramatem v Čechách
• Satira = žánr využívající komičnosti, výsměchu, karikatury, či ironie.

Nejvýznamnější díla:

Píseň veselé chudiny

• Báseň o nouzi studentů
• Psáno s humorem a nadhledem

Podkoní a žák

• Satirická skladba, využívající sporu
• Žák a podkoní se přou, kdo z nich má lepší postavení ve společnosti. Spor končí rvačkou.

Hradecký rukopis

• Soubor básnických skladeb
• Vznik kolem roku 1340
• Autorem pravděpodobně kněžím, stranící chudším vrstvám
• Obsahuje tři části:

  1) Desatero (kázání pojaté jako kritika hříchů)

  2) Satiry o řemeslnících a konšelích (autor odsuzuje nepoctivost pekařů, řezníků, ševců apod.)

  3) Nová Rada (autorem Smil Flaška z Pardubic, v díle se objevuje král Václav IV., kterému radí zvířata)

Husitská literatuta

• V této době probíhaly pokusy o reformu církve; společnosti
• Začínají se objěvovat nové literární žánry: manifesty; traktáty; polemiky; postily
• Texty psány pouze česky a výhradně Čechům
• Usilovala o lidovost a lidské potřeby

Kritici církve (Husovi předchůdci):

Konrád Waldhauser

• zahájil reformní hnutí; kázal ovšem pouze německy a latinsky

Jan Milič z Kroměříže

• kázal česky a radikálně, snažil se jít příkladem - žil chudobně (Knížka o Antikristovi)

Husitská doba

• Husovo revoluční hnutí - 1419-1433
• V literatuře myšlenka husitství doznívá ovšem dále
• mizí rytířská a duchovní epika
• satirické básnictví-problémy tehdejší doby
• naučná literatura->do popředí traktát->naučné pojednání o něčem
• oprašuje se kronika->psaní kronik->osobní zaujetí autora, pocity autora, není to objektivní
• němčina mizí, latina ustupuje, do popředí čeština->rozmach češtiny

Jan Hus

• 1371-1415
• byl profesorem na Karlově univerzitě
• od roku 1402 kázal v Betlémské kapli
• jeho názory měli velkou odezvu
• nešel proti církvi jako takové, ale vadili mu nedostatky v té církvi->snažil se jí udělat co nejlepší
• časem se to všem začalo nelíbit
• arcibiskup Jana Husa zažaloval a církev se postavila na stranu Arcibiskupa
• koncil v Kostnici měl vyřešit spor mezi dvěma papeži tím, že chtěli vybrat třetího
• Jan Hus tam "nikoho nezajmal", "neměli na něho čas" on svojí řeč neodvolal
• následné upálení v Kostnici
• psal spisy:

Latinské spisy

• spis o Církvi->vrátit církev k původním kořenům, byl prohlášen za knihu, která je nebezpečnější pro církev více než Korán

České spisy

• spis Postila->soubor Husových kázání, výklad evangelia
• spis-výklad Viery, Desatera a Páteře->výklad tří základních modliteb, pro lidi, kteří nemohli chodit na kázání
• listy z Kostnice->dopisy, které psal Hus, když byl ve vězení
• o šesti bludiech
• o českém pravopisu
• knížky o svatokupectví->odpustky, Husovi se nelíbilo prodávání odpustků

Jeroným Pražský

• spolužák Jana Husa

Martin Húska

• Táborský kazatel

Vavřinec z Březové

• 1370-1436
• později stoupencem Husitů
• patřil do umírněného tábora Husitů
• dílo: Husitská kronika -> zobrazování historických událostí, psáno latinsky, psáno mezi 1414-1421
• Vavřinec se prezentuje tak, že odmítá stanoviska Husitů
• napsal: píseň o vítězství u Domažlic -> snaží se zobrazit vítězství Husitských vojsk v roce 1431

Budyšínský rukopis

• nejcenější památka-pergamenový kodex, vznik Husitství, toto dílo má tři části:

Žaloba koruny české

• král Zikmund a spory českých pánů

Porok koruny české

• část, ve které se vytíká, kárají se Čeští pánové za to, že zvolili Zikmunda za krále

Hádání Prahy s Kutnou horou

• alegorie, spor dvou žen (zosobňují města a ty města zosobňují názory)

Spis o církvi

• halvou církve má být Ježíš Kristus, Bůh->né Papež
• právo kontrolovat Papeže
• dílo se stalo obžalobné vůči Janu Husu

Husitismus

• vznik: Jístelonický kancionál, Roudnický kodex

• katolíci -> skladba: Václav, Havel a Tábor -> na jedné straně Václav, Husitskou stranu brání Tábor (člověk) a Havel neví ke komu a snaží se využít prospěch obou

Měšťanský

• východiskem je učení Jana Husa

Selsko-plebejský

• radikálnější, vyznávači Táborité

Polipanská literatura

• vzniká po bitvě u Lipan
• Husitská doba politicky končí
• literárně ještě nekončí přenáší se a pokračuje
• 1436 -> kompaktáta -> názory důležité pro sektu Kališníků
• píší se úvahové spisy
• objevují se zde známé osobnosti, které zasahují do názorových střetů

Petr Chelčický

• 1390-1460
• největší osobnost Polipanské literatury
• zabýval se otázkami jak náboženskými, tak i společenskými
• narodil se v Chelčicích
• zabýval se psaním a čtením v českém jazyce
• jeho názory -> zajímavé (ideologie) -> radikální názory-kritizoval společnost, církev -> pasivní názory-viděl zlo, kritizoval zlo, neodporoval zlu zlem

Sieť viery pravé

• síť pravé víry -> ukazuje na to, že církev by se měla vrátit ke svým kořenům (byla chudá)