Emocionální procesy, volní procesy, psychické stavy, socializace, chyby v hodnocení lidí: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ == Motivační procesy[editovat | editovat zdroj] == === Emocionální procesy[editovat | editovat zdroj] === * při emocionálních procesech něco…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 1. 6. 2018, 10:10
Obsah
- 1 Motivační procesy[editovat | editovat zdroj]
- 2 Psychické stavy[editovat | editovat zdroj]
- 3 Socializace
- 4 Vztahy mezi lidmi
Motivační procesy[editovat | editovat zdroj]
Emocionální procesy[editovat | editovat zdroj]
- při emocionálních procesech něco hodnotíme
- co děláme a prožíváme uspokojení, nebo zklamání
- hodnocení: příjemné XXX nepříjemné
Projevy citů[editovat | editovat zdroj]
- mimika, pocení, zabarvení hlasu, zrychlení tepu, nebo dechu, zrudnutí
- toto je biologická stránka citů
- citové hodnocení podléhá společenským hlediskům (krása a ošklivost)
- toto je společenská stránka citů
Vlastnosti emocí[editovat | editovat zdroj]
- subjektivita -> všechny emoce jsou subjektivní (na stejnou situaci mohou lidé odpovídat různými emocemi (hněv, nebo strach)
- spontánnost -> emoce se spouští samovolně -> spontánně
- aktuálnost -> emoce se odehrávají bezprostředně -> okamžitá reakce na nějakou situaci
- polarita -> emoce lze rozdělit na kladné a záporné
- ambivalence -> (rozporuplnost) -> míchání příjemných pocitu s nepříjemnými (příjemný strach, někoho si vážíme a máme z něho strach)
- stereotypnost -> city se opakují -> na určité situace reagujeme stejně
- adaptace -> city jsou schopné se přizpůsobovat intenzitě
Rozdělení emocí[editovat | editovat zdroj]
- aktivní (stenické) -> povzbuzují nás k aktivní činnosti emoce -> (láska, nenávist)
- pasivní (astenické) -> nepovzbuzují nás, ale tlumí nás -> (smutek)
- nižší city -> (člověk a zvířata) -> strach, radost, libost
- vyšší city -> (jen člověk) -> vznikají pomaleji, ale mají dlouhodobější ráz
- morální city -> čestnost, sobectví
- estetické -> nauka o kráse a ošklivosti -> vnímání krásného či ošklivého
- intelektuální city -> při řešení problémů -> zvědavost, neklid, nervozita
- sociální city-> obava, úcta, obdiv
Zvláštní druhy emocí[editovat | editovat zdroj]
- nálady -> emocionální stavy dodávající zážitkům určité citové zabarvení (smutek, stesk, podráždění)
- afekty -> silné, bouřlivě probíhající krátkodobé emocionální zážitky (nejen člověk, ale i zvíře), (vztek, zděšení, strach, nadšení, zoufalství) -> spíše ženy (ženy jsou více náladové)
- vášně -> silné hluboké city, které nás mohou ovládnout -> mají vliv nejen na myšlení, ale i na činnost (sběratelské, sportovní, hromadění věcí, majetku)
Emoční inteligence EQ[editovat | editovat zdroj]
- schopnost, na které může záviset naše úspěšnost v životě
- umožňuje člověku zvládat sám sebe
- umožňuje nám dobře se orientovat ve vlastních amocích a zvládat je
- je to i schopnost empatie -> vcítit se do emocí jiného člověka (porozumění)
- EQ -> emoční kvocient
Volní procesy[editovat | editovat zdroj]
Vůle[editovat | editovat zdroj]
- je to důležitá složka naší osobnosti
- díky vůli můžeme dosahovat určitých cílů
- vůle je součástí našeho vědomého já
- závisí na vrozených dispozicích, ale rozvíjí se i učením ve společnosti
- vůle souvisí s volbou a vedením (musím splnit to, co jsem si řekl že splním)
- typické vlastnosti lidí se silnou vůlí : rozhodný, odolný, povzbuzuje se
- typické vlastnosti lidí se slabou vůlí : nerozhodnost, nevytyčuje si cíle, je váhavý, kolísavý
- extrémní podoby vůle :
- hypervůle -> stále náročnější cíle, zvyšují sebevědomí (člověk ztrácí brzdu a může dojít k ohrožení života)
- hypovůle -> apatie, člověk se bojí vytyčovat si cíle, extrémní nerozhodnost
- vůle je u člověka spojena s řečí -> pobízení se, rozkazování si
Faktory ovlivňující vůli[editovat | editovat zdroj]
- rozhodování -> musíme zvolit nějakou cest, nějaký cíl, jak budeme pokračovat (je hodně důležitá správná volba)
- prostředky -> je dobré rozmyslet co budu potřebovat k dosáhnutí cíle
- realizace -> už skutečně jdu za tím cílem -> konkrétní cesta
Vlastnosti vůle[editovat | editovat zdroj]
- asertivita -> je schopnost prosadit svůj názor, ale respektovat názory druhých
- odolnost -> nesmíme se nechat zviklat -> na cestě bude mnoho překážek
- iniciativa -> je to aktivita člověka, aktivní úsilí
- sebekontrola -> mít přehled o všem co se děje, nenechat se unést emocemi
- pružnost -> přizpůsobivost, neboli adaptabilita
- vytrvalost -> chceme-li něčeho dosáhnout, musíme být vytrvalí
Psychické stavy[editovat | editovat zdroj]
- vyjadřují momentální charakteristiku člověka
- dobrý psychický stav -> lepší výsledek
- špatný psychický stav -> horší výsledek
- psychický stav organismu se mění v průběhu dne, týdne, roku
- celkový stav organismu se označuje jako aktivace
Aktivace[editovat | editovat zdroj]
- stupně aktivace
- nízká aktivace -> stav spánku, uvolňuje se svalstvo, dochází k útlumu
- snížená aktivace -> stav mezi bělostí a spánkem, může to být při usínání, nebo když přijdeme unavení domů
- střední aktivace -> stav bdělosti, stav ve kterém se my pohybujeme po většinu dne, člověk se cítí být svěží, odpočatý, může se soustředit
- zvýšená aktivace -> stav napětí, při nějakých náročnějších situacích (sport, atd.) -> zvýšená pozornost
- vysoká aktivace -> opak nízké, je to chvíle, kdy se chystáme podat maximální výkon, organismus jede na maximum
- křivka výkonu studentů (studenti jsou nejvíce aktivní dopoledne, odpoledne už tolik ne)
Vědomí[editovat | editovat zdroj]
- René Descartes -> zavedl vědomí
- jáství - sebeuvědomování, uvědomování si vlastní existence, prostoru a času
- vědomí podmiňuje bdělost (vigilita) a jasnost (lucidita)
- změněné stavy vědomí -> spánek, extáze, hypnóza, apatie
Poruchy vědomí[editovat | editovat zdroj]
Kvantitativní[editovat | editovat zdroj]
- somnolence -> zvýšený stav ospalosti (díky lékům, požití alkoholu, při extrémní únavě)
- synkopa (mdloba) -> krátkodobá mdloba
- koma -> hluboké bezvědomí (příčinou mohou být otravy, úrazy hlavy, silné nemoci)
- mozková smrt -> dochází k ní postupně při zástavě srdce (okysličená krev neproudí do mozku, začínají odumírat mozkové buňky, po 5-6 minutách až buňky začínají odumírat
Kvalitativní[editovat | editovat zdroj]
- amence -> zmatenost, člověk má poruchy vnímání, halucinace, poruchy myšlení, desorientace
- delirium -> akutní zmatenost, zde už se jedná o duševní poruchu, poruchy paměti (příčinou je nadměrné požívání drog, nebo alkoholu)
- agonie -> porucha vědomí, objevuje se u člověka ve chvíli umírání
- mrákotné stavy -> náhlé ztráty a návraty vědomí (nejsou moc bezpečné)
Pozornost[editovat | editovat zdroj]
- je psychický stav, který nám umožňuje se soustředit po nějakou dobu
- pozornost závisí na temperamentu (dědičnost), nervové soustavě a charakteru
- vjemy mají výběrovou povahu
- pozornost je patrná navenek -> mimika, gestikulace
Bezděčná[editovat | editovat zdroj]
- aniž bychom chtěli tak něco přitáhne naši pozornost (silný zvuk, prudké světlo, vůně, pach -> něco co se vymyká normálu)
- je projevem vrozeného orientačního reflexu -> má k dispozici člověk i zvíře -> umožňuje nám reagovat na změnu prostředí
Záměrná[editovat | editovat zdroj]
- je vedená určitým cílem, vůlí, něčeho chceme dosáhnout
- záměrně hledáme nějaký nedostatek
Vlastnosti pozornosti[editovat | editovat zdroj]
- soustředěnost -> čím je menší okruh objektů, na které se musíme soustředit, tím lepší je soustředěnost
- intenzita -> do jaké míry se dokážeme soustředit (když koukáme na televizi tak nevnímáme okolí)
- rozdělení -> musíme se soustředit na dva a více úkolů najednou
- přenášení -> přechod k jiné činnosti a vracení se zpět k té první činnosti
- stálost -> dlouhodobé udržování pozornosti na něčem (důležitou roli sehrává motivace)
- fluktuace -> dochází ke střídání příklonu a odklonu pozornosti (můžeme ovlivnit svojí vůlí)
- rozptýlenost -> vzniká v důsledku nějakého útlumu (nedokážeme udržet pozornost)
Poruchy pozornosti[editovat | editovat zdroj]
- roztržitost -> vzniká jako důsledek nadměrné koncentrace (jsme hodně přemýšlivý, honí se nám spoustu myšlenek hlavou)
- nadměrná fluktuace (těkavost) -> člověk není schopen udržet pozornost na čemkoli
- zúžení pozornosti (tunelové vidění) -> může k němu dojít ve chvílích určité paniky, člověk se příliš soustředí na bezvýznamné věci
Maximální pozornost[editovat | editovat zdroj]
- děti předškolního věku -> max 10 minut
- děti mladšího školního věku -> 15 minut
- starší školní věk -> 30 minut
- dospělost -> 45 minut
Tréma[editovat | editovat zdroj]
- psychický stav, který řadě lidí komplikuje život
- je to určitý strach, nebo obava ze svojí vlastní neschopnosti
- až 90% žáků má obavy před zkoušením
- říká se že určitá dávka trémy je vhodná -> aktivizuje člověka
- pokud je tréma až moc silná, tak to má negativní dopad (paralizuje člověka)
Jak překonat trému?[editovat | editovat zdroj]
- věřit si
- musím pro tu věc něco udělat
- připravenost
Socializace
- je proces začleňování člověka do společnosti (chápání společnosti, kultury)
- člověk se snaží pochopit společnost
- od doby, kdy se člověk narodí, na něj společnost působí
- psychologové vedli diskuze o tom, jestli člověk má sociální instinkt
- člověk žádný sociální instinkt nemá
- pokud člověk od mala nevyrůstá ve společnosti, tak nebude lidský (nebude se chovat jako člověk)
- když je člověk socializovaný a zůstal by sám bez společnosti, tak se zblázní
- socializace je vztah mezi jedincem a společností
Vlčí děti
- v Indii došlo k tomu, že matka odložila 2 svoje malé děti -> ty děti zmizeli, později vyšlo najevo, že ty děti našla vlčí smečka, která se o ně začala starat, po několika letech byly tyto děti chyceny lidmi -> bylo zjištěno, že ty děti se chovali dost podobně jako vlci -> běhali po čtyřech jedli ústy, vybíhali s vlky v noci -> neprojevovali žádné známky lidského chování -> jména těch dětí byly: Amala a Kamala -> Amala byla mladší a začala se učit docela rychle, ale neunesla sociální nápor a zemřela -> Kamala byla starší než Amala -> učila se pomalu, chodit začala později, v krátkých větách se dokázala vyjadřovat až v 16 letech -> tato holka nikdy nedosáhla na průměr inteligence člověka, který vyrůstá ve společnosti
Socializace se uskutečňuje
- v sociálních interakcích
- prostřednictvím mechanismů sociálního umění
- záměrné působení (výchova) -> v rodině, ve škole, v zaměstnání
- živelné působení -> hromadné sdělovací prostředky (televize, knihy, počítač, divadla, kina, atd.)
Realizace socializace
- napodobování -> napodobujeme to, co vidíme (chodit, jíst, gestikulace, projevy pocitů, návyky)
- sociální zpevňování -> učení se pomocí odměn a trestů
- (odměny jsou efektivnější) -> sladkosti, jídlo, peníze, elektronika, puštění někam, hračky, výlety, pochvala, přízeň
- (tresty jsou méně efektivní) -> domácí práce, zákazy
- observační učení -> dítě pozoruje, jak je odměňované, nebo trestané jiné dítě
- identifikace -> (ztotožnění) -> jde o to, ztotožnit s vnitřními charakteristikami člověka, vlastnostmi člověka
- identifikační vzor (model) -> skutečný (někdo z našeho okolí), nebo fiktivní (hrdinové, pohádkové bytosti -> model není skutečný
Vztahy mezi lidmi
- sociální percepce -> zahrnuje sociální vnímání a hodnocení lidí, se kterými je člověk v kontaktu
Chyby v hodnocení lidí
- haló efekt -> při hodnocení jiného člověka se necháme unést jedním nápadným rysem, podle kterého následně hodnotíme celou osobnost
- logická chyba -> na základě každodenních zkušeností si myslíme, že některé věci, nebo vlastnosti spolu logicky souvisí (někdo je vysoký a my si myslíme že je statečný, někdo je obézní, tak je líný, někdo se chová zdvořile, tak je neprůbojný, nesebevědomý)
- vliv sociálního prostředí -> jestliže znám sociální prostředí člověka, tak mu přisoudím vlastnosti, které jsou specifické pro celou skupinu lidí, pracujících v tomto prostředí
- stereotypie a předsudky -> jedná se o chybu, která vzniká mezi velkými skupinami lidí (národy), jedna skupina si udělá ustálený názor o té druhé (Češi a cikáni)
- efekt mírnosti -> jestliže nám je někdo sympatický, hodnotíme ho mírněji