Emocionální procesy, volní procesy, psychické stavy, socializace, chyby v hodnocení lidí

Motivační procesy

Emocionální procesy

• při emocionálních procesech něco hodnotíme
• co děláme a prožíváme uspokojení, nebo zklamání
• hodnocení: příjemné XXX nepříjemné

Projevy citů

• mimika, pocení, zabarvení hlasu, zrychlení tepu, nebo dechu, zrudnutí
• toto je biologická stránka citů
• citové hodnocení podléhá společenským hlediskům (krása a ošklivost)
• toto je společenská stránka citů

Vlastnosti emocí

• subjektivita -> všechny emoce jsou subjektivní (na stejnou situaci mohou lidé odpovídat různými emocemi (hněv, nebo strach)
• spontánnost -> emoce se spouští samovolně -> spontánně
• aktuálnost -> emoce se odehrávají bezprostředně -> okamžitá reakce na nějakou situaci
• polarita -> emoce lze rozdělit na kladné a záporné
• ambivalence -> (rozporuplnost) -> míchání příjemných pocitu s nepříjemnými (příjemný strach, někoho si vážíme a máme z něho strach)
• stereotypnost -> city se opakují -> na určité situace reagujeme stejně
• adaptace -> city jsou schopné se přizpůsobovat intenzitě

Rozdělení emocí

• aktivní (stenické) -> povzbuzují nás k aktivní činnosti emoce -> (láska, nenávist)
• pasivní (astenické) -> nepovzbuzují nás, ale tlumí nás -> (smutek)
• nižší city -> (člověk a zvířata) -> strach, radost, libost
• vyšší city -> (jen člověk) -> vznikají pomaleji, ale mají dlouhodobější ráz
  • morální city -> čestnost, sobectví
  • estetické -> nauka o kráse a ošklivosti -> vnímání krásného či ošklivého
  • intelektuální city -> při řešení problémů -> zvědavost, neklid, nervozita
  • sociální city-> obava, úcta, obdiv

Zvláštní druhy emocí

• nálady -> emocionální stavy dodávající zážitkům určité citové zabarvení (smutek, stesk, podráždění)
• afekty -> silné, bouřlivě probíhající krátkodobé emocionální zážitky (nejen člověk, ale i zvíře), (vztek, zděšení, strach, nadšení, zoufalství) -> spíše ženy (ženy jsou více náladové)
• vášně -> silné hluboké city, které nás mohou ovládnout -> mají vliv nejen na myšlení, ale i na činnost (sběratelské, sportovní, hromadění věcí, majetku)

Emoční inteligence EQ

• schopnost, na které může záviset naše úspěšnost v životě
• umožňuje člověku zvládat sám sebe
• umožňuje nám dobře se orientovat ve vlastních amocích a zvládat je
• je to i schopnost empatie -> vcítit se do emocí jiného člověka (porozumění)
• EQ -> emoční kvocient

Volní procesy

Vůle

• je to důležitá složka naší osobnosti
• díky vůli můžeme dosahovat určitých cílů
• vůle je součástí našeho vědomého já
• závisí na vrozených dispozicích, ale rozvíjí se i učením ve společnosti
• vůle souvisí s volbou a vedením (musím splnit to, co jsem si řekl že splním)
• typické vlastnosti lidí se silnou vůlí : rozhodný, odolný, povzbuzuje se
• typické vlastnosti lidí se slabou vůlí : nerozhodnost, nevytyčuje si cíle, je váhavý, kolísavý
• extrémní podoby vůle :
  • hypervůle -> stále náročnější cíle, zvyšují sebevědomí (člověk ztrácí brzdu a může dojít k ohrožení života)
  • hypovůle -> apatie, člověk se bojí vytyčovat si cíle, extrémní nerozhodnost
• vůle je u člověka spojena s řečí -> pobízení se, rozkazování si

Faktory ovlivňující vůli

• rozhodování -> musíme zvolit nějakou cest, nějaký cíl, jak budeme pokračovat (je hodně důležitá správná volba)
• prostředky -> je dobré rozmyslet co budu potřebovat k dosáhnutí cíle
• realizace -> už skutečně jdu za tím cílem -> konkrétní cesta

Vlastnosti vůle

• asertivita -> je schopnost prosadit svůj názor, ale respektovat názory druhých
• odolnost -> nesmíme se nechat zviklat -> na cestě bude mnoho překážek
• iniciativa -> je to aktivita člověka, aktivní úsilí
• sebekontrola -> mít přehled o všem co se děje, nenechat se unést emocemi
• pružnost -> přizpůsobivost, neboli adaptabilita
• vytrvalost -> chceme-li něčeho dosáhnout, musíme být vytrvalí

Psychické stavy

• vyjadřují momentální charakteristiku člověka
• dobrý psychický stav -> lepší výsledek
• špatný psychický stav -> horší výsledek
• psychický stav organismu se mění v průběhu dne, týdne, roku
• celkový stav organismu se označuje jako aktivace

Aktivace

• stupně aktivace
  • nízká aktivace -> stav spánku, uvolňuje se svalstvo, dochází k útlumu
  • snížená aktivace -> stav mezi bělostí a spánkem, může to být při usínání, nebo když přijdeme unavení domů
  • střední aktivace -> stav bdělosti, stav ve kterém se my pohybujeme po většinu dne, člověk se cítí být svěží, odpočatý, může se soustředit
  • zvýšená aktivace -> stav napětí, při nějakých náročnějších situacích (sport, atd.) -> zvýšená pozornost
  • vysoká aktivace -> opak nízké, je to chvíle, kdy se chystáme podat maximální výkon, organismus jede na maximum
• křivka výkonu studentů (studenti jsou nejvíce aktivní dopoledne, odpoledne už tolik ne)

Vědomí

• René Descartes -> zavedl vědomí
• jáství - sebeuvědomování, uvědomování si vlastní existence, prostoru a času
• vědomí podmiňuje bdělost (vigilita) a jasnost (lucidita)
• změněné stavy vědomí -> spánek, extáze, hypnóza, apatie

Poruchy vědomí

Kvantitativní

• somnolence -> zvýšený stav ospalosti (díky lékům, požití alkoholu, při extrémní únavě)
• synkopa (mdloba) -> krátkodobá mdloba
• koma -> hluboké bezvědomí (příčinou mohou být otravy, úrazy hlavy, silné nemoci)
• mozková smrt -> dochází k ní postupně při zástavě srdce (okysličená krev neproudí do mozku, začínají odumírat mozkové buňky, po 5-6 minutách až buňky začínají odumírat

Kvalitativní

• amence -> zmatenost, člověk má poruchy vnímání, halucinace, poruchy myšlení, desorientace
• delirium -> akutní zmatenost, zde už se jedná o duševní poruchu, poruchy paměti (příčinou je nadměrné požívání drog, nebo alkoholu)
• agonie -> porucha vědomí, objevuje se u člověka ve chvíli umírání
• mrákotné stavy -> náhlé ztráty a návraty vědomí (nejsou moc bezpečné)

Pozornost

• je psychický stav, který nám umožňuje se soustředit po nějakou dobu
• pozornost závisí na temperamentu (dědičnost), nervové soustavě a charakteru
• vjemy mají výběrovou povahu
• pozornost je patrná navenek -> mimika, gestikulace

Bezděčná

• aniž bychom chtěli tak něco přitáhne naši pozornost (silný zvuk, prudké světlo, vůně, pach -> něco co se vymyká normálu)
• je projevem vrozeného orientačního reflexu -> má k dispozici člověk i zvíře -> umožňuje nám reagovat na změnu prostředí

Záměrná

• je vedená určitým cílem, vůlí, něčeho chceme dosáhnout
• záměrně hledáme nějaký nedostatek

Vlastnosti pozornosti

• soustředěnost -> čím je menší okruh objektů, na které se musíme soustředit, tím lepší je soustředěnost
• intenzita -> do jaké míry se dokážeme soustředit (když koukáme na televizi tak nevnímáme okolí)
• rozdělení -> musíme se soustředit na dva a více úkolů najednou
• přenášení -> přechod k jiné činnosti a vracení se zpět k té první činnosti
• stálost -> dlouhodobé udržování pozornosti na něčem (důležitou roli sehrává motivace)
• fluktuace -> dochází ke střídání příklonu a odklonu pozornosti (můžeme ovlivnit svojí vůlí)
• rozptýlenost -> vzniká v důsledku nějakého útlumu (nedokážeme udržet pozornost)

Poruchy pozornosti

• roztržitost -> vzniká jako důsledek nadměrné koncentrace (jsme hodně přemýšlivý, honí se nám spoustu myšlenek hlavou)
• nadměrná fluktuace (těkavost) -> člověk není schopen udržet pozornost na čemkoli
• zúžení pozornosti (tunelové vidění) -> může k němu dojít ve chvílích určité paniky, člověk se příliš soustředí na bezvýznamné věci

Maximální pozornost

• děti předškolního věku -> max 10 minut
• děti mladšího školního věku -> 15 minut
• starší školní věk -> 30 minut
• dospělost -> 45 minut

Tréma

• psychický stav, který řadě lidí komplikuje život
• je to určitý strach, nebo obava ze svojí vlastní neschopnosti
• až 90% žáků má obavy před zkoušením
• říká se že určitá dávka trémy je vhodná -> aktivizuje člověka
• pokud je tréma až moc silná, tak to má negativní dopad (paralizuje člověka)

Jak překonat trému?

• věřit si
• musím pro tu věc něco udělat
• připravenost

Socializace

• je proces začleňování člověka do společnosti (chápání společnosti, kultury)
• člověk se snaží pochopit společnost
• od doby, kdy se člověk narodí, na něj společnost působí
• psychologové vedli diskuze o tom, jestli člověk má sociální instinkt
• člověk žádný sociální instinkt nemá
• pokud člověk od mala nevyrůstá ve společnosti, tak nebude lidský (nebude se chovat jako člověk)
• když je člověk socializovaný a zůstal by sám bez společnosti, tak se zblázní
• socializace je vztah mezi jedincem a společností

Vlčí děti

• v Indii došlo k tomu, že matka odložila 2 svoje malé děti -> ty děti zmizeli, později vyšlo najevo, že ty děti našla vlčí smečka, která se o ně začala starat, po několika letech byly tyto děti chyceny lidmi -> bylo zjištěno, že ty děti se chovali dost podobně jako vlci -> běhali po čtyřech jedli ústy, vybíhali s vlky v noci -> neprojevovali žádné známky lidského chování -> jména těch dětí byly: Amala a Kamala -> Amala byla mladší a začala se učit docela rychle, ale neunesla sociální nápor a zemřela -> Kamala byla starší než Amala -> učila se pomalu, chodit začala později, v krátkých větách se dokázala vyjadřovat až v 16 letech -> tato holka nikdy nedosáhla na průměr inteligence člověka, který vyrůstá ve společnosti

Socializace se uskutečňuje

• v sociálních interakcích
• prostřednictvím mechanismů sociálního umění
  • záměrné působení (výchova) -> v rodině, ve škole, v zaměstnání
  • živelné působení -> hromadné sdělovací prostředky (televize, knihy, počítač, divadla, kina, atd.)

Realizace socializace

• napodobování -> napodobujeme to, co vidíme (chodit, jíst, gestikulace, projevy pocitů, návyky)
• sociální zpevňování -> učení se pomocí odměn a trestů
  • (odměny jsou efektivnější) -> sladkosti, jídlo, peníze, elektronika, puštění někam, hračky, výlety, pochvala, přízeň
  • (tresty jsou méně efektivní) -> domácí práce, zákazy
  • observační učení -> dítě pozoruje, jak je odměňované, nebo trestané jiné dítě
• identifikace -> (ztotožnění) -> jde o to, ztotožnit s vnitřními charakteristikami člověka, vlastnostmi člověka
  • identifikační vzor (model) -> skutečný (někdo z našeho okolí), nebo fiktivní (hrdinové, pohádkové bytosti -> model není skutečný

Vztahy mezi lidmi

• sociální percepce -> zahrnuje sociální vnímání a hodnocení lidí, se kterými je člověk v kontaktu

Chyby v hodnocení lidí

• haló efekt -> při hodnocení jiného člověka se necháme unést jedním nápadným rysem, podle kterého následně hodnotíme celou osobnost
• logická chyba -> na základě každodenních zkušeností si myslíme, že některé věci, nebo vlastnosti spolu logicky souvisí (někdo je vysoký a my si myslíme že je statečný, někdo je obézní, tak je líný, někdo se chová zdvořile, tak je neprůbojný, nesebevědomý)
• vliv sociálního prostředí -> jestliže znám sociální prostředí člověka, tak mu přisoudím vlastnosti, které jsou specifické pro celou skupinu lidí, pracujících v tomto prostředí
• stereotypie a předsudky -> jedná se o chybu, která vzniká mezi velkými skupinami lidí (národy), jedna skupina si udělá ustálený názor o té druhé (Češi a cikáni)
• efekt mírnosti -> jestliže nám je někdo sympatický, hodnotíme ho mírněji