Základy psychohygieny

Je nauka o tom, jak chránit či upevňovat své duševní zdraví.

Cíle:

• Prevence psychických a psychosomatických nemocí
• Zvýšení subjektivní spokojenosti
• Udržení či zvýšení pracovní výkonnosti

Poruchy zaměřenosti:

Vznikají v důsledku stresových situací.

A) Deprivace

• Způsobují ji okolnosti, lidé
• Může být za ní ztráta někoho či něčeho důležitého. (např. úmrtí v rodině)
• Působí velmi negativně - vede ke snížení sebevědomí; depresím

Dělení:

1. Biologická - člověk nemá přístup k základním věcem (léky; potrava; hygienické potřeby)
2. Senzomotorická - vzniká při omezení pohybu
3. Činnostní - vzniká, když člověku chybí podněty k činnosti
4. Citová - nejčastější typ deprivace; nejsou uspokojeny citové potřeby (Objevuje se v bohatších a chudších rodinách) Trvá-li deprivace po dlouho dobu - vzniká deprivační syndrom - ten se projevuje 1) Aktivně (dítě je vlezlé; vtíravé), a nebo 2) Pasivně (díte je zamlklé; samotářské) - záleží na temperamentu

B) Frustrace

• Vzniká při zmaření cílů
• Je zklamáním či pocitem ze zmaru
• Člověk, který je stále frustrovaný je nesoustředěný

Špatné reakce na frustraci:

1. Utěk do fantazie - Člověk utíká do jiné reality - do své fantazie, do virtuálních her
2. Rezignace (Apatie) - Ztráta zájmu o cokoliv; Člověk dostává dojem, že vše se vůči němu spiklo; Má dojem, že se svým osudem nic nezmůže
3. Agrese - Útočné jednání směřované vůči lidem (často ne vůči tomu, kdo frustraci způsobuje), a nebo objektům (ničení věcí; týrání zvířat)... Sebepoškozování - Autoagrese
4. Regrese - Člověk ze sebe dělá "bezmocného", vyžaduje aby se o něj ostatní starali
5. Projekce - Snaží se schodit vinu na někoho jiného
6. Vytěsnění - záměrně se snaží zapomenout (nesmysl, přípomíná-li si to daný člověk, nezapomene)

Všechny tyto reakce nic neřeší, je to maximálně krátkodobé uvolnění

Jak řešit frustraci:

1. Hledat příčinu - např. - já někdo jiný... (Nedaří-li se - navštívit psychologa)
2. Vytyčování realizovatelných cílů