Starověké Řecko 1. ročník aaa

mínojská civilizace

• sídlo na ostrově Kréta, jižně od pevninského Řecka
• vznik circa od 2700 př.n.l.
• souběžně s mínojskou civilizací také vznik civilizace kykladské, ta ovšem později s mínojskou splynula
• téměř nic oni nevím, největším problémem je písmo, Kréťané totiž využívali dva druhy písma lineární písmo A (dosud nerozluštěno) a lineární písmo B (obchodní spisy)
• do konce 3.tisíciletí př.n.l - rozvíjení řemesel -používání měděných a bronzových nástrojů
• na začátku 2.tisíciletí př.n.l. - vznik prvních paláců - Knóssos, Faistos, Mallia (období prvních paláců)
• podle knósského paláce - labyrint
• vyspělé technické zázemí (odpadní systémy, kanalizace..)
• na Krétě polyteistické náboženství a vysoké postavení žen (mohly se stát i kněžkami)
• posvátným zvířetem - býk
• zruční hrnčíři
• kolem roku 1700 př.n.l - velmi silné zemětřesení, které všechny paláce zničilo nebo alespoň poškodilo, Kréťané ale začali paláce stavět znovu (období druhých paláců)
• Kolem roku 1400 př.n.l. vpád Achájů na Krétu a tím zanikla mínojská civilizace (byla pohlcena mykénskou civilizací)

Legenda o Mínotaurovi

• dle legendy vládl na Krétě mýtický král Mínos, ten neobětoval bohu Poseidonovi býka, za což byl potrestán tak, že Mínosova žena porodila dítě s hlavou býka (Minotaurus)
• král ho zavřel do labyrintu, který nechal vybudovat v Knóssu a pravidelně ho krmil mladými řeky, aby neohrožoval ostatní populaci
• jednou se měl Minotaurovou večeří stát Théseus, ten ale od královské dcery Ariany dostal meč a niť, mečem zabil Minotaura, a díky niti se mohl vrátit zpátky

mykénská civilizace

• po vpadnutí Achájů do pevninského řecka zánik Helladské civilizace a vznik civilizace mykénské
• achájové začali stavět své nové opevněné paláce (hrady) - např. Mykény, Théby..
• se vyskytovala na pevninském řecku
• ve 12.stol. př.n.l. vpád mořských kmenů a Dórů do pevninského Řecka

temné (homérské) období

• od 11.-9. stol.př.n.l.
• velice málo informací, jediné dva zdroje informací - díla Illias (pojednává o Trojské válce, spor Achillea a Agamemnóna) a Odysseia (dobytí Tróje, putování ithackého krále Oddysea)
• autorem slepý básník Homér)
• Trója a Agamemnóva maska objevena německým archeologem Heinrichem Schliemannem
• v temném období končí osidlování Řecka
• v tomto období ještě nemůžeme mluvit o žádných městských státech, ale o vesnických rodech živících se zemědělstvím (z rodu fratrií se stávaly kmeny fýly)
• v tomto období, kvůli nedostatku půdy, začíná řecká kolonizace (iónská kolonizace). Řekové hledají nová místa a osídlují nové oblasti. Je to především Itálie, celé pobřeží Malé Asie a dostávají se až do dnešní Francie, například do okolí dnešního Marseille.
• osídlování není osídlování válečné
• tou dobou nastává veliký rozmach řecké kultury, řecké civilizace, avšak nikdy nedošlo ke spojení všech Řeků v jeden mohutný státní celek
• vystěhovalé řecké obyvatele nazýváme Iónové
• v 9.stol. př.n.l. Řekové přijali fénickou abecedu

archaické období

• 9.-6.stol. př. n.l.
• kmeny po celém Řecku užívají stejný jazyk, písmo a vyznávají to samé polyteistické náboženství
• kvůli členitosti povrchu, ale ani v době největší slávy Řecka neexistovala žádná řecká říše.
• Řecko se vyvíjelo hlavně v malých městských státech, které spolu uzavírali různé dohody jak obranné tak útočné, často také válčili i mezi sebou. Mezi nejvýznamnější městské státy na vrcholu řecké civilizace patřili Sparta a Atény.
• Městské státy byly relativně malé a tvořili je vlastně pouze město a jeho nejbližší okolí.

Athény

• moc Atén vznikala na bázi kulturní a obchodní
• Atény nebyly nikdy tak dobrými válečníky jako byli Sparťané. Zato byli velice dobří zemědělci, řemeslníci a především obchodníci
• za zakladatele aténského státu bývá považován hrdina Théseus, syn Egeiův. (a.k.a. ten borec, co zabil Minotaura :-D)
• zpočátku vládli králové. Po smrti posledního krále se stanovila vláda aristokracie
• v té době spravoval stát sbor devíti úředníků (archontů), volených na jeden rok lidovým shromážděním. Jeho činnost kontrolovala rada (areopagos) volená z bývalých archontů
• bohatým aristokratům patří většina půdy a začínají se projevovat velké sociální rozdíly. Vzhledem k tomu, že řecká půda je těžko obdělávatelná ,stávalo se, že řečtí zemědělci dali půdu do zástavy bohaté aristokracii, když se neurodilo, přišli o půdu, dali do zástavy sebe a přišli do otroctví.