Shrnutí literatura: Porovnání verzí
(Značka: editace z VisualEditoru) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
= Středověká literatura = | = Středověká literatura = | ||
| − | *Vznikla na evropském kontinentu | + | * Vznikla na evropském kontinentu |
| − | *Nejvíce ovlivněno šířením nového náboženství - '''křesťanství''' | + | * Nejvíce ovlivněno šířením nového náboženství - '''křesťanství''' |
| − | *V této době společnost rozdělena na tři stavy (šlechta; duchovenstvo; poddaní) | + | * V této době společnost rozdělena na tři stavy (šlechta; duchovenstvo; poddaní) |
| − | *Znalost psaní a čtení byla omezena na duchovenstvo, proto literaturu šířili z počátku nejprve pěvci a přednašeči (viz. Trubadúři, Minnesengři) | + | * Znalost psaní a čtení byla omezena na duchovenstvo, proto literaturu šířili z počátku nejprve pěvci a přednašeči (viz. Trubadúři, Minnesengři) |
| − | *Autory textů často neznáme | + | * Autory textů často neznáme |
| − | *Středověký hrdina se postupem času proměňoval - | + | * Středověký hrdina se postupem času proměňoval - Nejprve světec, mučedník a poté rytíř. |
| − | *Často využívala symboliku čísel a barev | + | * Často využívala symboliku čísel a barev |
| − | ======Období====== | + | |
| − | #Patristika (do 8.stol.) - působení církevních otců (otec = pater); inspirace Platonem; formování křesťanských dogmat a evangelii; významná postava - '''Augustinus''' '''Aurelius''' | + | == Obsah == |
| − | #Scholastika (9. - 15.stol.) - školská nauka; budování škol (chrámové, klášterní); významná postava - '''Tomáš''' '''Akvinský''' (teolog; křesťanská filosofie) | + | [[null zobrazit]] |
| − | ===Hrdinská epika=== | + | |
| − | *Hlavními postavami hrdinové/rytíři (většinou šlechta) | + | ====== Období[editovat | editovat zdroj] ====== |
| − | *Inspirace antickou literaturou ('''Homér'''; '''Vergilius''') | + | # Patristika (do 8.stol.) - působení církevních otců (otec = pater); inspirace Platonem; formování křesťanských dogmat a evangelii; významná postava - '''Augustinus''' '''Aurelius''' |
| − | *Do popředí tyto charakterové vlastnosti - statečnost, síla, oddanost, moudrost | + | # Scholastika (9. - 15.stol.) - školská nauka; budování škol (chrámové, klášterní); významná postava - '''Tomáš''' '''Akvinský''' (teolog; křesťanská filosofie) |
| − | *Snaha vytvořit ideál ctnostného člověka | + | |
| − | *Nejvíce užívaná - veršovaná epika (často doprovázená např.: hudbou) | + | === Hrdinská epika[editovat | editovat zdroj] === |
| − | '''''Píseň o Beowulfovi''''' (angl. lit.) | + | * Hlavními postavami hrdinové/rytíři (většinou šlechta) |
| − | *Sepsána v 7.-8. století na základě starých germánských pověstí | + | * Inspirace antickou literaturou ('''Homér'''; '''Vergilius''') |
| − | *Vyskytuje se symbolické zobrazení dobra a zla (Alegorie) | + | * Do popředí tyto charakterové vlastnosti - statečnost, síla, oddanost, moudrost |
| − | *(Pravděpodobně) Nejstarší zaznamenaný hrdinský epos, o circa 3200 verších | + | * Snaha vytvořit ideál ctnostného člověka |
| − | '''''Píseň o Nibelunzích''''' (něm. lit.) | + | * Nejvíce užívaná - veršovaná epika (často doprovázená např.: hudbou) |
| − | *Pochází z počátku 13.století | + | '''''Píseň o Beowulfovi''''' (angl. lit.) |
| − | *je hrdinský germánský epos oslavující germánskou společnost a její mýtické dějiny | + | * Sepsána v 7.-8. století na základě starých germánských pověstí |
| − | *Nibulengové - skřítci; vlastníci pokladu | + | * Vyskytuje se symbolické zobrazení dobra a zla (Alegorie) |
| − | *Píseň o Siegfriedovi | + | * (Pravděpodobně) Nejstarší zaznamenaný hrdinský epos, o circa 3200 verších |
| − | '''''Alexandreida''''' (něm. lit.) | + | '''''Píseň o Nibelunzích''''' (něm. lit.) |
| − | *autorem - '''Ulrich von Etzenbach''' | + | * Pochází z počátku 13.století |
| − | *předloha pro českou verzi Alexandreidy | + | * je hrdinský germánský epos oslavující germánskou společnost a její mýtické dějiny |
| − | '''''Slovo o pluku Igorově''''' (rus. lit.) | + | * Nibulengové - skřítci; vlastníci pokladu |
| − | *epos pocházející z 12.století | + | * Píseň o Siegfriedovi |
| − | *hlavní postava - Novgorodský kníže Igor, který bojuje proti mongolským nájezdníkům (nejprve padne do zajetí, posléze se vrátí do Ruska - Jeho návrat symbolizuje naději na ruské vítězství) | + | '''''Alexandreida''''' (něm. lit.) |
| − | *Objevuje se křesťanská symbolika | + | * autorem - '''Ulrich von Etzenbach''' |
| − | (Byliny - veršovaná vyprávění o prostých ruských hrdinech - bohatýrech - '''Ilja''' '''Marovec''', '''Světogar''', '''Čurila''') | + | * předloha pro českou verzi Alexandreidy |
| + | '''''Slovo o pluku Igorově''''' (rus. lit.) | ||
| + | * epos pocházející z 12.století | ||
| + | * hlavní postava - Novgorodský kníže Igor, který bojuje proti mongolským nájezdníkům (nejprve padne do zajetí, posléze se vrátí do Ruska - Jeho návrat symbolizuje naději na ruské vítězství) | ||
| + | * Objevuje se křesťanská symbolika | ||
| + | (Byliny - veršovaná vyprávění o prostých ruských hrdinech - bohatýrech - '''Ilja''' '''Marovec''', '''Světogar''', '''Čurila''') | ||
(Dumy - Ukrajina; Junácké písně - Balkán) | (Dumy - Ukrajina; Junácké písně - Balkán) | ||
| − | '''''Chansons''''' '''''de''''' '''''Geste''''' (fran. lit.) | + | '''''Chansons''''' '''''de''''' '''''Geste''''' (fran. lit.) |
| − | *čes. - Písně o činech | + | * čes. - Písně o činech |
| − | *11.století | + | * 11.století |
| − | *Hrdinské zpěvy/eposy | + | * Hrdinské zpěvy/eposy |
| − | *Námětem - křížové výpravy | + | * Námětem - křížové výpravy |
| − | *vznik hrdinských cyklů - Cyklus Královský, Píseň o Rolandovi (Tažení Karla Velikého proti Maurům, nakonec poražen) | + | * vznik hrdinských cyklů - Cyklus Královský, Píseň o Rolandovi (Tažení Karla Velikého proti Maurům, nakonec poražen) |
| − | ===Rytířská epika=== | + | |
| − | *Je mladší jak epika hrdinská | + | === Rytířská epika[editovat | editovat zdroj] === |
| − | *Přináší nové náměty | + | * Je mladší jak epika hrdinská |
| + | * Přináší nové náměty | ||
'''''Tristan a Izolda''''' | '''''Tristan a Izolda''''' | ||
| − | *stará keltská lidová pověst | + | * stará keltská lidová pověst |
| − | *12.-13.století | + | * 12.-13.století |
| − | *Pověst o lásce a o zradě | + | * Pověst o lásce a o zradě |
| − | *Tristan umírá na následky boje | + | * Tristan umírá na následky boje |
'''''Alexandreida''''' | '''''Alexandreida''''' | ||
| − | *epos | + | * epos o '''Alexandru Velikém''' |
| − | *Má jasný historický základ - přimyká se k postavě Karla Velikého a popisuje atmosféru křižáckých výprav | + | * Má jasný historický základ - přimyká se k postavě Karla Velikého a popisuje atmosféru křižáckých výprav |
| − | *směřuje k idealizace středověkého rytíře | + | * směřuje k idealizace středověkého rytíře |
| − | '''''Píseň o Cidovi''''' (španěl. lit) | + | '''''Píseň o Cidovi''''' (španěl. lit) |
| − | *Cid - bojovník proti Maurům | + | * Cid - bojovník proti Maurům |
| − | *neznámý autor | + | * neznámý autor |
| − | *Hrdinové ztělesňují statečnost, zbožnost | + | * Hrdinové ztělesňují statečnost, zbožnost |
| − | *Křesťanský podtext | + | * Křesťanský podtext |
| − | '''''Perzival''''' (něm.lit.) | + | '''''Perzival''''' (něm.lit.) |
| − | *Vyvrcholení německé rytířské | + | * Vyvrcholení německé rytířské literatury |
| − | *Autorem - '''Wolfram von Eschenbanch''' | + | * Autorem - '''Wolfram von Eschenbanch''' |
'''''Román o Lišákovi''''' | '''''Román o Lišákovi''''' | ||
| − | *zvířecí satirický epos | + | * zvířecí satirický epos |
| − | *12. - 13.století | + | * 12. - 13.století |
| − | *Hl. hrdinou lišák Renart | + | * Hl. hrdinou lišák Renart |
| − | *Autor nastavuje zrcadlo hloupým feudálům, lidským vlastnostem, společnosti, či náboženským kultům | + | * Autor nastavuje zrcadlo hloupým feudálům, lidským vlastnostem, společnosti, či náboženským kultům |
| − | ===Dvorská lyrika=== | + | |
| − | *Nejčastěji milostná/zamilovaná lyrika | + | === Dvorská lyrika[editovat | editovat zdroj] === |
| − | *Idealizace ženy; dobývání ženy | + | * Nejčastěji milostná/zamilovaná lyrika |
| − | *Vznik circa v 12.století v Provence ve Francii | + | * Idealizace ženy; dobývání ženy |
| − | *Jsou v ní vyzdvihovány rytířské ctnosti | + | * Vznik circa v 12.století v Provence ve Francii |
| − | *Skládali ji Trubadúři/Minnesengři | + | * Jsou v ní vyzdvihovány rytířské ctnosti |
| − | *Byly v ní využívány hudební nástrojů | + | * Skládali ji Trubadúři/Minnesengři |
| − | === | + | * Byly v ní využívány hudební nástrojů |
| + | |||
| + | === Etapy české literatury ve středověku[editovat | editovat zdroj] === | ||
'''1) Etapa - 863-1250 n.l.''' | '''1) Etapa - 863-1250 n.l.''' | ||
| − | *Jediným producentem literatury | + | * Jediným producentem literatury byla '''církev''' |
| − | *Hlavním útvarem | + | * Hlavním útvarem byly '''Legendy''' (Zpráva o životě světce, pomezí mezi velkou a střední epikou) |
| − | *Díla nejdříve | + | * Díla nejdříve psána '''Staroslověnsky''' (nářečí ze Soluně) |
| − | *Posléze - '''Latina''', '''Němčina''' | + | * Posléze - '''Latina''', '''Němčina''' a '''Čeština''' |
'''2) Etapa - 1250-1400 n.l.''' | '''2) Etapa - 1250-1400 n.l.''' | ||
| − | *Literaturu již píší i panovníci, či měšťané | + | * Literaturu již píší i panovníci, či měšťané |
| − | *Knihy jsou | + | * Knihy jsou stále '''ručně''' '''psané''' |
'''3) Etapa - 1401-1470 n.l.''' | '''3) Etapa - 1401-1470 n.l.''' | ||
| − | *Literatura | + | * Literatura doby '''Husitské''' |
| − | *'''Vrchol''' '''ručně''' '''psané''' | + | * '''Vrchol''' '''ručně''' '''psané''' knihy |
'''4) Etapa - 1470-1620 n.l.''' | '''4) Etapa - 1470-1620 n.l.''' | ||
| − | *Píše | + | * Píše se '''Humanistická''' literatura |
| − | *Knihy jsou | + | * Knihy jsou již '''Tištěné''' (vynález knihtisku - '''Johann Gutenberg''') |
'''5) Etapa - 1620-1775''' | '''5) Etapa - 1620-1775''' | ||
| − | * | + | * Doba '''Temna''' |
| − | *V této době probíhala v našich | + | * V této době probíhala v našich zemích '''Rekatolizace''', tedy '''pronásledování a perzekuce nekatolíků''' (např. protestanti/evangelíci) |
| − | *V této době | + | * V této době také '''ústup literatury''' (ta se psala ve znamení Baroka) |
| + | |||
| + | = Staroslověnské písemnictví = | ||
| + | * Počátek Staroslověnského písemnictví circa '''9.století''' našeho letopočtu | ||
| + | * Souvisí s rozšířením křesťanství na Moravu, o které žádá kníže Rastislav - '''příchod Cyrila''' (Konstantina) a '''Metoděje''' - ti vytvořili písmo '''Hlaholice''' a přinesli '''Staroslověnštinu''' (slovanské nářečí ze Soluně) | ||
| + | * Přinesli '''překlad Bible''' | ||
| + | * Po jejich úmrtí postupný úpadek Staroslověnštiny | ||
| + | * V 10.století n.l. - rovnováha mezi Staroslověnštinou a Latinou | ||
| + | * Po '''vypálení Sázavského kláštera''' - '''konečný úpadek''' Staroslověnského písemnictví | ||
| + | |||
| + | === Významná díla:[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | '''''Proglas''''' | ||
| + | * Předmluva k Evangeliu, zdůrazňuje právo člověka na konaní bohoslužby v jeho mateřském jazyce | ||
| + | * Pravděpodobným autorem díla je Cyril | ||
| + | '''''Panonské legendy''''' | ||
| + | * Sledují život Cyrila a Metoděje a jejich skutky | ||
| + | * Nejsou to ale legendy v dnešním slova smyslu, jelikož dílo nesměřuje k idealizaci | ||
| + | '''''Nomokánon''''' | ||
| + | * církevní předpisy | ||
| + | '''''Legenda o Svatém Václavu''''' | ||
| + | * První starosl. legenda. | ||
| + | * Václava představuje jako zbožného, spravedlivého, poctivého a mírumilovného panovníka | ||
| + | '''''Legenda o Svaté Ludmile''''' | ||
| + | * Ludmila zemřela mučednickou smrtí | ||
| + | * Vychovávala Václava v křesťanské víře | ||
| + | |||
| + | = Latinské písemnictví = | ||
| + | * Od poloviny 10. století byly Čechy nejvíce ovlivňovány ze západu. | ||
| + | * Posílení Latiny zapříčinilo i '''založení''' '''biskupství''' v Praze roku 973 n.l. (První Biskupem Sas '''Dětmar''', po něm Čech '''Vojtěch''') | ||
| + | * '''Přemyslovci''' dávají větší význam Latině | ||
| + | |||
| + | == Obsah == | ||
| + | [[null zobrazit]] | ||
| + | |||
| + | === Významná díla:[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | |||
| + | ==== Kristiánova legenda[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * Popisuje život a umučení '''sv'''.'''Václava''' a '''sv'''.'''Ludmily''' | ||
| + | * Dílo zřejmě napsané na popud '''biskupa''' '''Vojtěcha''' | ||
| + | * Autor v ní píše o dějinách českého křesťanství , které navazuje na cyrilometodějskou tradici | ||
| + | |||
| + | ==== Kronika česká[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * Autorem -> Kosmas | ||
| + | * Je první latinsky psaná česká kronika, vyskytují se v ní ovšem bohemismy | ||
| + | * Líčí české dějiny od nejstarších dob po autorovu smrt | ||
| + | * Odlišuje vyprávění jiných a autorovu vlastní zkušenost | ||
| + | * Dílo je vlastenecky zaměřené | ||
| + | * Objevují se přísloví, pořekadla a citáty | ||
| + | * Je oslavou vítězství církve nad pohanstvím | ||
| + | * Můžeme najít chyby v chronologii | ||
| + | * Některé části jsou i vymyšlené | ||
| + | * Kosmovu kroniku později doplňují '''Kanovník''' '''Vyšehradský''' a mnich Sázavský | ||
| + | |||
| + | ===== Dělíme na tři části[editovat | editovat zdroj] ===== | ||
| + | # Potopa světa - smrt Jaromíra | ||
| + | # Smrt Jaromíra - nástup Břetislava | ||
| + | # Nástup Břetislava - smrt Vratislava II. | ||
| + | |||
| + | ====== Kosmas[editovat | editovat zdroj] ====== | ||
| + | * 1045 - 1125 n.l. | ||
| + | * Studoval v Lutychu | ||
| + | * Byl ženatý s manželkou Božetěchou | ||
| + | * Byl členem svatovítské kapituly (později pravděpodobně i děkanem) | ||
| + | * Byl dynastickým kronikářem Přemyslovců | ||
| + | |||
| + | ====== Zbraslavská kronika[editovat | editovat zdroj] ====== | ||
| + | * Začal jí psát opat '''Ota''', po jeho smrti na něj navázal '''Petr Žitavský''' | ||
| + | * Je dovedena do roku 1338 n.l. | ||
| + | |||
| + | ====== Hradišťsko-Opatovické letopisy[editovat | editovat zdroj] ====== | ||
| + | * Sepsaly je Benediktiánští mniši | ||
| + | * Popisuje události z 12.-13. století n.l. | ||
| + | |||
| + | = Počátky českého písemnictví = | ||
| + | * Latina, která dosáhla výsadního postavení, byla přístupná jen určitým vrstvám obyvatel - kněžím, studentům a některým feudálům. | ||
| + | * Prostý lid však potřeboval zprostředkování v češtině. | ||
| + | * Počátek se datuje na začátek 13.století n.l. | ||
| + | * Česká, latinská a německá literatura spolu začínají soupeřit. (To má pozitivní vliv na kvalitu a výrobu knih) | ||
| + | * Do literatury vstupují laikové (např. šlechtici, měšťané - ti přinášejí lidové prvky) - Laicizace | ||
| + | * Nejstarší česká díla (písně): '''''Hospodine, pomiluj ny''''' (hymna; později i válečná písěň) ; '''''Svatý Václave vévodo české země''''' (Za husitských válek zpívána jako projev odporu k cizáctví) | ||
| + | '''Nejvýznamnější díla:''' | ||
| + | |||
| + | Duchovní lyrika: | ||
| + | |||
| + | '''''Ostrovská píseň''''' | ||
| + | * Pojednává o Kristově vtělení a vykoupení lidstva | ||
| + | '''''Kunhutina modlitba''''' | ||
| + | |||
| + | '''''Spor duše s tělem''''' | ||
| + | |||
| + | Duchovní epika: | ||
| + | |||
| + | '''''Apokryf o Jidášovi''''' | ||
| + | |||
| + | '''''Zlaté legendy''''' | ||
| + | |||
| + | Světská epika: | ||
| + | |||
| + | '''''Alexandreida''''' | ||
| + | * Veršovaný epos z 13.-14. století | ||
| + | * Autorem pravděpodobně vyšší šlechtic | ||
| + | * Námětem '''Alexandr Veliký''' | ||
| + | * Český autor měl literární předlohy ('''Chatillon'''; '''Etzenbach''') | ||
| + | * V postavě '''Alexandra''' lze v mnohých rysech poznat '''Přemysla Otakara II.''' | ||
| + | * Objevují se české názvy vojáků (Mladota; Radovan) | ||
| + | * Líčí tehdejší české zvyky | ||
| + | * Původní obsah díla circa 8500 veršů (Dochováno pouze 2/5) | ||
| + | * Psáno osmislabičným veršem. Obsahuje historické i pohádkové prvky. V ději také úvahové pasáže. | ||
| + | * Objevují se gnómy (ponaučení) | ||
| + | * V díle se objevuje '''Aristotelés''' (učitel Alexandra) | ||
| + | '''''Kronika tak řečeného Dalimila''''' | ||
| + | * Nejstarší česká veršovaná skladba | ||
| + | * Dochovala se v úplnosti - circa 4500 veršů | ||
| + | * Pochází z let 1310-1314 | ||
| + | * Autor "neznámý" (Dle '''Václava Hájka z Libočan''' je to '''Dalimil Meziříčský''') | ||
| + | * Zachycuje historické události (do nástupu Lucemburků na český trůn) | ||
| + | * Upozorňuje na vliv Němců v zemích Koruny české | ||
| + | * Psána bezrozměrným veršem (každý verš jinak dlouhý) | ||
| + | '''''Legenda o sv.Prokopu''''' | ||
| + | * Pojednává o sv.Prokopu a jeho skutcích. | ||
| + | * Sv. Prokop chrání slovanskou tradici a bojuje proti rozpínavosti Němců | ||
| + | '''''Legenda o sv.Kateřině''''' | ||
| + | * Konec 14.stol | ||
| + | * Prvky světské a mystické erotiky | ||
| + | * Kateřina umučena pro svojí víru. U konce svého života vzplane náhlou opravdovou láskou ke Kristovi | ||
| + | |||
| + | = Drama v Čechách = | ||
| + | * Drama vznikalo z církevních obřadů (bylo jejich součástí) | ||
| + | * Ti co předváděli, se označovali '''jokulator''' (latinsky), '''žakéři''' (česky) | ||
| + | |||
| + | === Nejvýznamnější díla:[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | '''''Hra tří Marií''''' | ||
| + | * Tři Marie (Magdalena, Jakubova a Salome) jdou ke Kristovu hrobu. Posléze se od anděla dozvídají, že Kristus vstal z mrtvých. | ||
| + | * Hrála se již od 12.století n.l. | ||
| + | * Pro komické a parodické prvky, bylo zakázáno hrát v kostele. | ||
| + | '''''Mastičkář''''' | ||
| + | * Děj se odehrává na trhu | ||
| + | * Hlavními postavami tři Marie | ||
| + | * Parodie o Kristovu vzkříšení | ||
| + | * Účelem je pobavit lidi - zesměšnit prodejce, středověké lékaře | ||
| + | '''''Hra veselé Magdalény''''' | ||
| + | * Hra o napravené hříšnici | ||
| + | |||
| + | = Satira v Čechách = | ||
| + | * Vznik souběžný s dramatem v Čechách | ||
| + | * Satira = žánr využívající komičnosti, výsměchu, karikatury, či ironie. | ||
| + | |||
| + | === Nejvýznamnější díla:[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | '''''Píseň veselé chudiny''''' | ||
| + | * Báseň o nouzi studentů | ||
| + | * Psáno s humorem a nadhledem | ||
| + | '''''Podkoní a žák''''' | ||
| + | * Satirická skladba, využívající sporu | ||
| + | * Žák a podkoní se přou, kdo z nich má lepší postavení ve společnosti. Spor končí rvačkou. | ||
| + | '''''Hradecký rukopis''''' | ||
| + | * Soubor básnických skladeb | ||
| + | * Vznik kolem roku 1340 | ||
| + | * Autorem pravděpodobně kněžím, stranící chudším vrstvám | ||
| + | * Obsahuje tři části: | ||
| + | *: '''1) Desatero''' (kázání pojaté jako kritika hříchů) | ||
| + | *: '''2) Satiry o řemeslnících a konšelích''' (autor odsuzuje nepoctivost pekařů, řezníků, ševců apod.) | ||
| + | *: '''3) Nová Rada''' (autorem Smil Flaška z Pardubic, v díle se objevuje král '''Václav IV.''', kterému radí zvířata) | ||
| + | |||
| + | = Husitská literatuta = | ||
| + | * V této době probíhaly pokusy o reformu církve; společnosti | ||
| + | * Začínají se objěvovat nové literární žánry: manifesty; traktáty; polemiky; postily | ||
| + | * Texty psány pouze česky a výhradně Čechům | ||
| + | * Usilovala o lidovost a lidské potřeby | ||
| + | |||
| + | == Obsah == | ||
| + | [[null zobrazit]] | ||
| + | |||
| + | === Kritici církve (Husovi předchůdci):[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | |||
| + | ==== Konrád Waldhauser[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * zahájil reformní hnutí; kázal ovšem pouze německy a latinsky | ||
| + | |||
| + | ==== Jan Milič z Kroměříže[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * kázal česky a radikálně, snažil se jít příkladem - žil chudobně (Knížka o Antikristovi) | ||
| + | |||
| + | = Husitská doba[editovat | editovat zdroj] = | ||
| + | * Husovo revoluční hnutí - 1419-1433 | ||
| + | * V literatuře myšlenka husitství doznívá ovšem dále | ||
| + | * mizí rytířská a duchovní epika | ||
| + | * satirické básnictví-problémy tehdejší doby | ||
| + | * naučná literatura->do popředí traktát->naučné pojednání o něčem | ||
| + | * oprašuje se kronika->psaní kronik->osobní zaujetí autora, pocity autora, není to objektivní | ||
| + | * němčina mizí, latina ustupuje, do popředí čeština->rozmach češtiny | ||
| + | |||
| + | ==== Jan Hus[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * 1371-1415 | ||
| + | * byl profesorem na Karlově univerzitě | ||
| + | * od roku 1402 kázal v Betlémské kapli | ||
| + | * jeho názory měli velkou odezvu | ||
| + | * nešel proti církvi jako takové, ale vadili mu nedostatky v té církvi->snažil se jí udělat co nejlepší | ||
| + | * časem se to všem začalo nelíbit | ||
| + | * arcibiskup Jana Husa zažaloval a církev se postavila na stranu Arcibiskupa | ||
| + | * koncil v Kostnici měl vyřešit spor mezi dvěma papeži tím, že chtěli vybrat třetího | ||
| + | * Jan Hus tam "nikoho nezajmal", "neměli na něho čas" on svojí řeč neodvolal | ||
| + | * následné upálení v Kostnici | ||
| + | * psal spisy: | ||
| + | |||
| + | ===== Latinské spisy[editovat | editovat zdroj] ===== | ||
| + | * spis o Církvi->vrátit církev k původním kořenům, byl prohlášen za knihu, která je nebezpečnější pro církev více než Korán | ||
| + | |||
| + | ===== České spisy[editovat | editovat zdroj] ===== | ||
| + | * spis Postila->soubor Husových kázání, výklad evangelia | ||
| + | * spis-výklad Viery, Desatera a Páteře->výklad tří základních modliteb, pro lidi, kteří nemohli chodit na kázání | ||
| + | * listy z Kostnice->dopisy, které psal Hus, když byl ve vězení | ||
| + | * o šesti bludiech | ||
| + | * o českém pravopisu | ||
| + | * knížky o svatokupectví->odpustky, Husovi se nelíbilo prodávání odpustků | ||
| + | |||
| + | ==== Jeroným Pražský[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * spolužák Jana Husa | ||
| + | |||
| + | ==== Jan Želivský[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | |||
| + | ==== Jakoubek ze Stříbra[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | |||
| + | ==== Martin Húska[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * Táborský kazatel | ||
| + | |||
| + | ==== Vavřinec z Březové[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * 1370-1436 | ||
| + | * později stoupencem Husitů | ||
| + | * patřil do umírněného tábora Husitů | ||
| + | * dílo: Husitská kronika -> zobrazování historických událostí, psáno latinsky, psáno mezi 1414-1421 | ||
| + | * Vavřinec se prezentuje tak, že odmítá stanoviska Husitů | ||
| + | * napsal: píseň o vítězství u Domažlic -> snaží se zobrazit vítězství Husitských vojsk v roce 1431 | ||
| + | |||
| + | ===== Budyšínský rukopis[editovat | editovat zdroj] ===== | ||
| + | * nejcenější památka-pergamenový kodex, vznik Husitství, toto dílo má tři části: | ||
| + | |||
| + | ====== Žaloba koruny české[editovat | editovat zdroj] ====== | ||
| + | * král Zikmund a spory českých pánů | ||
| + | |||
| + | ====== Porok koruny české[editovat | editovat zdroj] ====== | ||
| + | * část, ve které se vytíká, kárají se Čeští pánové za to, že zvolili Zikmunda za krále | ||
| + | |||
| + | ====== Hádání Prahy s Kutnou horou[editovat | editovat zdroj] ====== | ||
| + | * alegorie, spor dvou žen (zosobňují města a ty města zosobňují názory) | ||
| + | |||
| + | ===== Spis o církvi[editovat | editovat zdroj] ===== | ||
| + | * halvou církve má být Ježíš Kristus, Bůh->né Papež | ||
| + | * právo kontrolovat Papeže | ||
| + | * dílo se stalo obžalobné vůči Janu Husu | ||
| + | |||
| + | ==== Husitismus[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * vznik: Jístelonický kancionál, Roudnický kodex | ||
| + | |||
| + | * katolíci -> skladba: Václav, Havel a Tábor -> na jedné straně Václav, Husitskou stranu brání Tábor (člověk) a Havel neví ke komu a snaží se využít prospěch obou | ||
| + | |||
| + | ===== Měšťanský[editovat | editovat zdroj] ===== | ||
| + | * východiskem je učení Jana Husa | ||
| + | |||
| + | ===== Selsko-plebejský[editovat | editovat zdroj] ===== | ||
| + | * radikálnější, vyznávači Táborité | ||
| + | |||
| + | = Polipanská literatura[editovat | editovat zdroj] = | ||
| + | * vzniká po bitvě u Lipan | ||
| + | * Husitská doba politicky končí | ||
| + | * literárně ještě nekončí přenáší se a pokračuje | ||
| + | * 1436 -> kompaktáta -> názory důležité pro sektu Kališníků | ||
| + | * píší se úvahové spisy | ||
| + | * objevují se zde známé osobnosti, které zasahují do názorových střetů | ||
| + | |||
| + | ==== Petr Chelčický[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * 1390-1460 | ||
| + | * největší osobnost Polipanské literatury | ||
| + | * zabýval se otázkami jak náboženskými, tak i společenskými | ||
| + | * narodil se v Chelčicích | ||
| + | * zabýval se psaním a čtením v českém jazyce | ||
| + | * jeho názory -> zajímavé (ideologie) -> radikální názory-kritizoval společnost, církev -> pasivní názory-viděl zlo, kritizoval zlo, neodporoval zlu zlem | ||
| + | |||
| + | ===== Sieť viery pravé[editovat | editovat zdroj] ===== | ||
| + | * síť pravé víry -> ukazuje na to, že církev by se měla vrátit ke svým kořenům (byla chudá) | ||
| + | |||
| + | = Doba renesance = | ||
| + | * 14.-16. století | ||
| + | * vznik -> nejdříve v Itálii | ||
| + | * vzniká nový umělecký směr -> světský směr (není tažený církví) | ||
| + | |||
| + | == Obsah == | ||
| + | [[null zobrazit]] | ||
| + | |||
| + | === Renesance[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | * je světský směr, navazuje na řeckou literaturu | ||
| + | * znovuzrození ideálů antické kultury | ||
| + | * renesance měla snahu navazovat na antiku | ||
| + | * je to proto, protože to byl světský směr | ||
| + | * antika jim přišla jako ideální, inspirovali se antikou | ||
| + | * obrovský rozvoj vědy | ||
| + | |||
| + | === Humanismus[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | * odvozeno od slova Humanus -> lidský | ||
| + | * zájem o člověka | ||
| + | * obrátit svojí pozornost ke člověku -> ne k bohu | ||
| + | * rozvoj lidské osobnosti | ||
| + | * oslava člověka, člověk má být v centru | ||
| + | * snaha opřít se o vědu | ||
| + | * objevuje se kritika církve | ||
| + | * toto všechno podporovalo rozvoj věd | ||
| + | |||
| + | === Reformace[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | * snahy o reformu feudálního řádu a církve | ||
| + | * reformace -> přetvářet | ||
| + | * snaha vrátit se k původní církvi | ||
| + | * Německo -> řada kazatelů, kteří měli velkou snahu zreformovat římskokatolické náboženství | ||
| + | * Martin Luther, Thomas Múceer | ||
| + | * německé selské války -> vedené proti feudanismu | ||
| + | * v čechách byl humanismus a reformace (renesance ne) | ||
| + | |||
| + | === Příčiny vzniku renesance[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | * růst významu měst | ||
| + | ** města jsou považována za nositele pokroku | ||
| + | * zámořské objevy | ||
| + | * přírodní a astronomické objevy | ||
| + | ** vzniká heliocentrický model světa (středem naší soustavy je slunce, nikoli země) | ||
| + | * vynálezy | ||
| + | ** kompas, knihtisk (rychleší šíření literatury -> vzdělanost) | ||
| + | |||
| + | === Umění[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | * znovuobjevení ideálu lidského těla (harmonicky uspořádané tělo -> ideální proporce) | ||
| + | |||
| + | === Leonardo da Vinci[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | * 1452-1519 | ||
| + | * IQ se odhaduje na 225 | ||
| + | * studoval lidské tělo | ||
| + | * měl správné představy o magnetickém vlnění, má návrh na kolo, letadlo, vodní turbíny, atd. | ||
| + | * byl malíř, vynálezce, sochař, matematik, architekt | ||
| + | |||
| + | ==== Díla[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * Mona Liza | ||
| + | * Padák | ||
| + | * Skafandr | ||
| + | * Poslední večeře | ||
| + | |||
| + | === Michelangelo Buonarroti[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | * 1475-1564 | ||
| + | * malíř, sochař, architekt | ||
| + | |||
| + | ==== Díla[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * Socha Davida | ||
| + | * Socha Mojžíše | ||
| + | * Poslední soud | ||
| + | * Basilika sv. Petra | ||
| + | |||
| + | === Raffael Santi[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | * malíř, architekt | ||
| + | |||
| + | ==== Díla[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * Sixtinská Madona | ||
| + | * Setkání papeže s Atilou | ||
| + | * Athénská škola -> nejznámější filosofové | ||
| + | |||
| + | === Tizian[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | * 1489-1576 | ||
| + | * malíř, architekt | ||
| + | |||
| + | ==== Díla[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * Venuše urbinská | ||
| + | * portrét Karla V. | ||
| + | * obraz Jana Křtitele (Jan Křtitel -> křtil Ježíše) | ||
| + | * Cikánská Madona | ||
| + | * Alegorie času | ||
| + | |||
| + | == Italská renesance[editovat | editovat zdroj] == | ||
| + | |||
| + | === Dante Alghierii[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | * 1265-1321 | ||
| + | * básník, otec spisovné italštiny | ||
| + | * Florencie (řada umělců) | ||
| + | * byl bojovník za republiku | ||
| + | * vystupoval proti papeži | ||
| + | * vedl jednání s papežem | ||
| + | * když odjel na jedno jednání, odehrála se bitva ve Florencii (nemohl se vrátit do Florencie) | ||
| + | * k vládě se dostala šlechta (ve Florencii) | ||
| + | * byl odsouzen k vyhnanství a žil v Benátkách | ||
| + | * když chtěli vojáci vyrabovat jeho hrob zjistili, že tam tělo není | ||
| + | |||
| + | ==== Díla[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * Božská komedie -> rozsáhlá epická báseň, líčí cestu lidské duše ke spáse, dílo má tři části (Peklo, Očistec, Ráj), postavy (Dante, Vergilius, Beatrice) | ||
| + | ** když Dante vstupuje do pekla Vergilius ho provází, provází ho i do očistce, ovšem do ráje s ním šla jeho milá Beatrice, Vergilius tam s ním jít nemohl, protože Vergilius tam nepatřil, nebyl křesťan | ||
| + | ** Božská komedie se zpočátku jmenovala Komedie, jméno Božská komedie je kvůli tomu že je to jako senzační -> Božské -> komedie | ||
| + | ** Vergilius je symboleem vědění, Beatrice je symbolem lásky, krásy, nadpřirozené bytosti (oslava lásky) | ||
| + | ** uspořádání díla, dílo se skládá ze 300 zpěvů, tři části, každá z nich má 33 zpěvů a jeden je jako předehra, zpěvy jsou uspořádané do tercín | ||
| + | * Nový život | ||
| + | * Dante popisuje říše (Peklo, Ráj, Očistec) | ||
| + | ** Peklo -> skutečná představa o pekle pochází od Danteho | ||
| + | *** podle Danteho se peklo skládá z 9 kruhů a vkaždém kruhu se nachází skupina lidí, kteří udělali stejný, nebo podobný hřích -> tyto duše tam trpí | ||
| + | ** Očistec -> chtějí-li lidé dosáhnout ráje, musí trpět | ||
| + | *** Dante stoupá na horu a trpí, blíží se k ráji | ||
| + | ** Ráj -> vstupuje tam s ním Beatrice | ||
| + | *** andělé, symbolizující ráj | ||
| + | |||
| + | === Giovanni Boccaccio[editovat | editovat zdroj] === | ||
| + | * 1313-1375 | ||
| + | * básník, novelista | ||
| + | * život: | ||
| + | ** byl stoupenec renesance a humanismu | ||
| + | ** ke konci svého života to začal kritizovat(kvůli tomu, aby nešel do pekla | ||
| + | ** psal zábavné příběhy s milostným námětem | ||
| + | ** těmito spisy sděloval kritiku představitelů církve | ||
| + | ==== Díla[editovat | editovat zdroj] ==== | ||
| + | * Život Dantův | ||
| + | * Filicopo | ||
| + | ** daroval své dívce | ||
| + | * O rodokmentu bohů | ||
| + | ** spis, kde zpracoval antickou mytologii | ||
| + | * Dekameron | ||
| + | ** nejznámější dílo | ||
| + | ** (deka+hamera) | ||
| + | ** struktura -> 100 novel (rámcová kompozice) | ||
| + | ** 7 dívek a 4 chlapci utíkají z Florencie před morem (vypráví si příběhy) -> tím si krátí čas i cestu toho útěku | ||
| + | ** milostná témata (milostné příběhy), příběhy zobrazující charakter lidí (charaktery lidí) | ||
| + | ** autor zaměřený proti mystice, církvi a středověku | ||
| + | ** Hynek z Poděbrad přeložil 11 novel | ||
[[Kategorie: Literatura]] | [[Kategorie: Literatura]] | ||
[[Kategorie: 1. ročník]] | [[Kategorie: 1. ročník]] | ||
[[Kategorie: Literatura - 1. ročník]] | [[Kategorie: Literatura - 1. ročník]] | ||
Verze z 19. 2. 2018, 22:37
Obsah
- 1 Středověká literatura
- 2 Staroslověnské písemnictví
- 3 Latinské písemnictví
- 4 Počátky českého písemnictví
- 5 Drama v Čechách
- 6 Satira v Čechách
- 7 Husitská literatuta
- 8 Husitská doba[editovat | editovat zdroj]
- 8.1 Jan Hus[editovat | editovat zdroj]
- 8.2 Jeroným Pražský[editovat | editovat zdroj]
- 8.3 Jan Želivský[editovat | editovat zdroj]
- 8.4 Jakoubek ze Stříbra[editovat | editovat zdroj]
- 8.5 Martin Húska[editovat | editovat zdroj]
- 8.6 Vavřinec z Březové[editovat | editovat zdroj]
- 8.7 Husitismus[editovat | editovat zdroj]
- 9 Polipanská literatura[editovat | editovat zdroj]
- 10 Doba renesance
- 10.1 Obsah
- 10.1.1 Renesance[editovat | editovat zdroj]
- 10.1.2 Humanismus[editovat | editovat zdroj]
- 10.1.3 Reformace[editovat | editovat zdroj]
- 10.1.4 Příčiny vzniku renesance[editovat | editovat zdroj]
- 10.1.5 Umění[editovat | editovat zdroj]
- 10.1.6 Leonardo da Vinci[editovat | editovat zdroj]
- 10.1.7 Michelangelo Buonarroti[editovat | editovat zdroj]
- 10.1.8 Raffael Santi[editovat | editovat zdroj]
- 10.1.9 Tizian[editovat | editovat zdroj]
- 10.2 Italská renesance[editovat | editovat zdroj]
- 10.1 Obsah
Středověká literatura
- Vznikla na evropském kontinentu
- Nejvíce ovlivněno šířením nového náboženství - křesťanství
- V této době společnost rozdělena na tři stavy (šlechta; duchovenstvo; poddaní)
- Znalost psaní a čtení byla omezena na duchovenstvo, proto literaturu šířili z počátku nejprve pěvci a přednašeči (viz. Trubadúři, Minnesengři)
- Autory textů často neznáme
- Středověký hrdina se postupem času proměňoval - Nejprve světec, mučedník a poté rytíř.
- Často využívala symboliku čísel a barev
Obsah
Období[editovat | editovat zdroj]
- Patristika (do 8.stol.) - působení církevních otců (otec = pater); inspirace Platonem; formování křesťanských dogmat a evangelii; významná postava - Augustinus Aurelius
- Scholastika (9. - 15.stol.) - školská nauka; budování škol (chrámové, klášterní); významná postava - Tomáš Akvinský (teolog; křesťanská filosofie)
Hrdinská epika[editovat | editovat zdroj]
- Hlavními postavami hrdinové/rytíři (většinou šlechta)
- Inspirace antickou literaturou (Homér; Vergilius)
- Do popředí tyto charakterové vlastnosti - statečnost, síla, oddanost, moudrost
- Snaha vytvořit ideál ctnostného člověka
- Nejvíce užívaná - veršovaná epika (často doprovázená např.: hudbou)
Píseň o Beowulfovi (angl. lit.)
- Sepsána v 7.-8. století na základě starých germánských pověstí
- Vyskytuje se symbolické zobrazení dobra a zla (Alegorie)
- (Pravděpodobně) Nejstarší zaznamenaný hrdinský epos, o circa 3200 verších
Píseň o Nibelunzích (něm. lit.)
- Pochází z počátku 13.století
- je hrdinský germánský epos oslavující germánskou společnost a její mýtické dějiny
- Nibulengové - skřítci; vlastníci pokladu
- Píseň o Siegfriedovi
Alexandreida (něm. lit.)
- autorem - Ulrich von Etzenbach
- předloha pro českou verzi Alexandreidy
Slovo o pluku Igorově (rus. lit.)
- epos pocházející z 12.století
- hlavní postava - Novgorodský kníže Igor, který bojuje proti mongolským nájezdníkům (nejprve padne do zajetí, posléze se vrátí do Ruska - Jeho návrat symbolizuje naději na ruské vítězství)
- Objevuje se křesťanská symbolika
(Byliny - veršovaná vyprávění o prostých ruských hrdinech - bohatýrech - Ilja Marovec, Světogar, Čurila)
(Dumy - Ukrajina; Junácké písně - Balkán)
Chansons de Geste (fran. lit.)
- čes. - Písně o činech
- 11.století
- Hrdinské zpěvy/eposy
- Námětem - křížové výpravy
- vznik hrdinských cyklů - Cyklus Královský, Píseň o Rolandovi (Tažení Karla Velikého proti Maurům, nakonec poražen)
Rytířská epika[editovat | editovat zdroj]
- Je mladší jak epika hrdinská
- Přináší nové náměty
Tristan a Izolda
- stará keltská lidová pověst
- 12.-13.století
- Pověst o lásce a o zradě
- Tristan umírá na následky boje
Alexandreida
- epos o Alexandru Velikém
- Má jasný historický základ - přimyká se k postavě Karla Velikého a popisuje atmosféru křižáckých výprav
- směřuje k idealizace středověkého rytíře
Píseň o Cidovi (španěl. lit)
- Cid - bojovník proti Maurům
- neznámý autor
- Hrdinové ztělesňují statečnost, zbožnost
- Křesťanský podtext
Perzival (něm.lit.)
- Vyvrcholení německé rytířské literatury
- Autorem - Wolfram von Eschenbanch
Román o Lišákovi
- zvířecí satirický epos
- 12. - 13.století
- Hl. hrdinou lišák Renart
- Autor nastavuje zrcadlo hloupým feudálům, lidským vlastnostem, společnosti, či náboženským kultům
Dvorská lyrika[editovat | editovat zdroj]
- Nejčastěji milostná/zamilovaná lyrika
- Idealizace ženy; dobývání ženy
- Vznik circa v 12.století v Provence ve Francii
- Jsou v ní vyzdvihovány rytířské ctnosti
- Skládali ji Trubadúři/Minnesengři
- Byly v ní využívány hudební nástrojů
Etapy české literatury ve středověku[editovat | editovat zdroj]
1) Etapa - 863-1250 n.l.
- Jediným producentem literatury byla církev
- Hlavním útvarem byly Legendy (Zpráva o životě světce, pomezí mezi velkou a střední epikou)
- Díla nejdříve psána Staroslověnsky (nářečí ze Soluně)
- Posléze - Latina, Němčina a Čeština
2) Etapa - 1250-1400 n.l.
- Literaturu již píší i panovníci, či měšťané
- Knihy jsou stále ručně psané
3) Etapa - 1401-1470 n.l.
- Literatura doby Husitské
- Vrchol ručně psané knihy
4) Etapa - 1470-1620 n.l.
- Píše se Humanistická literatura
- Knihy jsou již Tištěné (vynález knihtisku - Johann Gutenberg)
5) Etapa - 1620-1775
- Doba Temna
- V této době probíhala v našich zemích Rekatolizace, tedy pronásledování a perzekuce nekatolíků (např. protestanti/evangelíci)
- V této době také ústup literatury (ta se psala ve znamení Baroka)
Staroslověnské písemnictví
- Počátek Staroslověnského písemnictví circa 9.století našeho letopočtu
- Souvisí s rozšířením křesťanství na Moravu, o které žádá kníže Rastislav - příchod Cyrila (Konstantina) a Metoděje - ti vytvořili písmo Hlaholice a přinesli Staroslověnštinu (slovanské nářečí ze Soluně)
- Přinesli překlad Bible
- Po jejich úmrtí postupný úpadek Staroslověnštiny
- V 10.století n.l. - rovnováha mezi Staroslověnštinou a Latinou
- Po vypálení Sázavského kláštera - konečný úpadek Staroslověnského písemnictví
Významná díla:[editovat | editovat zdroj]
Proglas
- Předmluva k Evangeliu, zdůrazňuje právo člověka na konaní bohoslužby v jeho mateřském jazyce
- Pravděpodobným autorem díla je Cyril
Panonské legendy
- Sledují život Cyrila a Metoděje a jejich skutky
- Nejsou to ale legendy v dnešním slova smyslu, jelikož dílo nesměřuje k idealizaci
Nomokánon
- církevní předpisy
Legenda o Svatém Václavu
- První starosl. legenda.
- Václava představuje jako zbožného, spravedlivého, poctivého a mírumilovného panovníka
Legenda o Svaté Ludmile
- Ludmila zemřela mučednickou smrtí
- Vychovávala Václava v křesťanské víře
Latinské písemnictví
- Od poloviny 10. století byly Čechy nejvíce ovlivňovány ze západu.
- Posílení Latiny zapříčinilo i založení biskupství v Praze roku 973 n.l. (První Biskupem Sas Dětmar, po něm Čech Vojtěch)
- Přemyslovci dávají větší význam Latině
Obsah
Významná díla:[editovat | editovat zdroj]
Kristiánova legenda[editovat | editovat zdroj]
- Popisuje život a umučení sv.Václava a sv.Ludmily
- Dílo zřejmě napsané na popud biskupa Vojtěcha
- Autor v ní píše o dějinách českého křesťanství , které navazuje na cyrilometodějskou tradici
Kronika česká[editovat | editovat zdroj]
- Autorem -> Kosmas
- Je první latinsky psaná česká kronika, vyskytují se v ní ovšem bohemismy
- Líčí české dějiny od nejstarších dob po autorovu smrt
- Odlišuje vyprávění jiných a autorovu vlastní zkušenost
- Dílo je vlastenecky zaměřené
- Objevují se přísloví, pořekadla a citáty
- Je oslavou vítězství církve nad pohanstvím
- Můžeme najít chyby v chronologii
- Některé části jsou i vymyšlené
- Kosmovu kroniku později doplňují Kanovník Vyšehradský a mnich Sázavský
Dělíme na tři části[editovat | editovat zdroj]
- Potopa světa - smrt Jaromíra
- Smrt Jaromíra - nástup Břetislava
- Nástup Břetislava - smrt Vratislava II.
Kosmas[editovat | editovat zdroj]
- 1045 - 1125 n.l.
- Studoval v Lutychu
- Byl ženatý s manželkou Božetěchou
- Byl členem svatovítské kapituly (později pravděpodobně i děkanem)
- Byl dynastickým kronikářem Přemyslovců
Zbraslavská kronika[editovat | editovat zdroj]
- Začal jí psát opat Ota, po jeho smrti na něj navázal Petr Žitavský
- Je dovedena do roku 1338 n.l.
Hradišťsko-Opatovické letopisy[editovat | editovat zdroj]
- Sepsaly je Benediktiánští mniši
- Popisuje události z 12.-13. století n.l.
Počátky českého písemnictví
- Latina, která dosáhla výsadního postavení, byla přístupná jen určitým vrstvám obyvatel - kněžím, studentům a některým feudálům.
- Prostý lid však potřeboval zprostředkování v češtině.
- Počátek se datuje na začátek 13.století n.l.
- Česká, latinská a německá literatura spolu začínají soupeřit. (To má pozitivní vliv na kvalitu a výrobu knih)
- Do literatury vstupují laikové (např. šlechtici, měšťané - ti přinášejí lidové prvky) - Laicizace
- Nejstarší česká díla (písně): Hospodine, pomiluj ny (hymna; později i válečná písěň) ; Svatý Václave vévodo české země (Za husitských válek zpívána jako projev odporu k cizáctví)
Nejvýznamnější díla:
Duchovní lyrika:
Ostrovská píseň
- Pojednává o Kristově vtělení a vykoupení lidstva
Kunhutina modlitba
Spor duše s tělem
Duchovní epika:
Apokryf o Jidášovi
Zlaté legendy
Světská epika:
Alexandreida
- Veršovaný epos z 13.-14. století
- Autorem pravděpodobně vyšší šlechtic
- Námětem Alexandr Veliký
- Český autor měl literární předlohy (Chatillon; Etzenbach)
- V postavě Alexandra lze v mnohých rysech poznat Přemysla Otakara II.
- Objevují se české názvy vojáků (Mladota; Radovan)
- Líčí tehdejší české zvyky
- Původní obsah díla circa 8500 veršů (Dochováno pouze 2/5)
- Psáno osmislabičným veršem. Obsahuje historické i pohádkové prvky. V ději také úvahové pasáže.
- Objevují se gnómy (ponaučení)
- V díle se objevuje Aristotelés (učitel Alexandra)
Kronika tak řečeného Dalimila
- Nejstarší česká veršovaná skladba
- Dochovala se v úplnosti - circa 4500 veršů
- Pochází z let 1310-1314
- Autor "neznámý" (Dle Václava Hájka z Libočan je to Dalimil Meziříčský)
- Zachycuje historické události (do nástupu Lucemburků na český trůn)
- Upozorňuje na vliv Němců v zemích Koruny české
- Psána bezrozměrným veršem (každý verš jinak dlouhý)
Legenda o sv.Prokopu
- Pojednává o sv.Prokopu a jeho skutcích.
- Sv. Prokop chrání slovanskou tradici a bojuje proti rozpínavosti Němců
Legenda o sv.Kateřině
- Konec 14.stol
- Prvky světské a mystické erotiky
- Kateřina umučena pro svojí víru. U konce svého života vzplane náhlou opravdovou láskou ke Kristovi
Drama v Čechách
- Drama vznikalo z církevních obřadů (bylo jejich součástí)
- Ti co předváděli, se označovali jokulator (latinsky), žakéři (česky)
Nejvýznamnější díla:[editovat | editovat zdroj]
Hra tří Marií
- Tři Marie (Magdalena, Jakubova a Salome) jdou ke Kristovu hrobu. Posléze se od anděla dozvídají, že Kristus vstal z mrtvých.
- Hrála se již od 12.století n.l.
- Pro komické a parodické prvky, bylo zakázáno hrát v kostele.
Mastičkář
- Děj se odehrává na trhu
- Hlavními postavami tři Marie
- Parodie o Kristovu vzkříšení
- Účelem je pobavit lidi - zesměšnit prodejce, středověké lékaře
Hra veselé Magdalény
- Hra o napravené hříšnici
Satira v Čechách
- Vznik souběžný s dramatem v Čechách
- Satira = žánr využívající komičnosti, výsměchu, karikatury, či ironie.
Nejvýznamnější díla:[editovat | editovat zdroj]
Píseň veselé chudiny
- Báseň o nouzi studentů
- Psáno s humorem a nadhledem
Podkoní a žák
- Satirická skladba, využívající sporu
- Žák a podkoní se přou, kdo z nich má lepší postavení ve společnosti. Spor končí rvačkou.
Hradecký rukopis
- Soubor básnických skladeb
- Vznik kolem roku 1340
- Autorem pravděpodobně kněžím, stranící chudším vrstvám
- Obsahuje tři části:
- 1) Desatero (kázání pojaté jako kritika hříchů)
- 2) Satiry o řemeslnících a konšelích (autor odsuzuje nepoctivost pekařů, řezníků, ševců apod.)
- 3) Nová Rada (autorem Smil Flaška z Pardubic, v díle se objevuje král Václav IV., kterému radí zvířata)
Husitská literatuta
- V této době probíhaly pokusy o reformu církve; společnosti
- Začínají se objěvovat nové literární žánry: manifesty; traktáty; polemiky; postily
- Texty psány pouze česky a výhradně Čechům
- Usilovala o lidovost a lidské potřeby
Obsah
Kritici církve (Husovi předchůdci):[editovat | editovat zdroj]
Konrád Waldhauser[editovat | editovat zdroj]
- zahájil reformní hnutí; kázal ovšem pouze německy a latinsky
Jan Milič z Kroměříže[editovat | editovat zdroj]
- kázal česky a radikálně, snažil se jít příkladem - žil chudobně (Knížka o Antikristovi)
Husitská doba[editovat | editovat zdroj]
- Husovo revoluční hnutí - 1419-1433
- V literatuře myšlenka husitství doznívá ovšem dále
- mizí rytířská a duchovní epika
- satirické básnictví-problémy tehdejší doby
- naučná literatura->do popředí traktát->naučné pojednání o něčem
- oprašuje se kronika->psaní kronik->osobní zaujetí autora, pocity autora, není to objektivní
- němčina mizí, latina ustupuje, do popředí čeština->rozmach češtiny
Jan Hus[editovat | editovat zdroj]
- 1371-1415
- byl profesorem na Karlově univerzitě
- od roku 1402 kázal v Betlémské kapli
- jeho názory měli velkou odezvu
- nešel proti církvi jako takové, ale vadili mu nedostatky v té církvi->snažil se jí udělat co nejlepší
- časem se to všem začalo nelíbit
- arcibiskup Jana Husa zažaloval a církev se postavila na stranu Arcibiskupa
- koncil v Kostnici měl vyřešit spor mezi dvěma papeži tím, že chtěli vybrat třetího
- Jan Hus tam "nikoho nezajmal", "neměli na něho čas" on svojí řeč neodvolal
- následné upálení v Kostnici
- psal spisy:
Latinské spisy[editovat | editovat zdroj]
- spis o Církvi->vrátit církev k původním kořenům, byl prohlášen za knihu, která je nebezpečnější pro církev více než Korán
České spisy[editovat | editovat zdroj]
- spis Postila->soubor Husových kázání, výklad evangelia
- spis-výklad Viery, Desatera a Páteře->výklad tří základních modliteb, pro lidi, kteří nemohli chodit na kázání
- listy z Kostnice->dopisy, které psal Hus, když byl ve vězení
- o šesti bludiech
- o českém pravopisu
- knížky o svatokupectví->odpustky, Husovi se nelíbilo prodávání odpustků
Jeroným Pražský[editovat | editovat zdroj]
- spolužák Jana Husa
Jan Želivský[editovat | editovat zdroj]
Jakoubek ze Stříbra[editovat | editovat zdroj]
Martin Húska[editovat | editovat zdroj]
- Táborský kazatel
Vavřinec z Březové[editovat | editovat zdroj]
- 1370-1436
- později stoupencem Husitů
- patřil do umírněného tábora Husitů
- dílo: Husitská kronika -> zobrazování historických událostí, psáno latinsky, psáno mezi 1414-1421
- Vavřinec se prezentuje tak, že odmítá stanoviska Husitů
- napsal: píseň o vítězství u Domažlic -> snaží se zobrazit vítězství Husitských vojsk v roce 1431
Budyšínský rukopis[editovat | editovat zdroj]
- nejcenější památka-pergamenový kodex, vznik Husitství, toto dílo má tři části:
Žaloba koruny české[editovat | editovat zdroj]
- král Zikmund a spory českých pánů
Porok koruny české[editovat | editovat zdroj]
- část, ve které se vytíká, kárají se Čeští pánové za to, že zvolili Zikmunda za krále
Hádání Prahy s Kutnou horou[editovat | editovat zdroj]
- alegorie, spor dvou žen (zosobňují města a ty města zosobňují názory)
Spis o církvi[editovat | editovat zdroj]
- halvou církve má být Ježíš Kristus, Bůh->né Papež
- právo kontrolovat Papeže
- dílo se stalo obžalobné vůči Janu Husu
Husitismus[editovat | editovat zdroj]
- vznik: Jístelonický kancionál, Roudnický kodex
- katolíci -> skladba: Václav, Havel a Tábor -> na jedné straně Václav, Husitskou stranu brání Tábor (člověk) a Havel neví ke komu a snaží se využít prospěch obou
Měšťanský[editovat | editovat zdroj]
- východiskem je učení Jana Husa
Selsko-plebejský[editovat | editovat zdroj]
- radikálnější, vyznávači Táborité
Polipanská literatura[editovat | editovat zdroj]
- vzniká po bitvě u Lipan
- Husitská doba politicky končí
- literárně ještě nekončí přenáší se a pokračuje
- 1436 -> kompaktáta -> názory důležité pro sektu Kališníků
- píší se úvahové spisy
- objevují se zde známé osobnosti, které zasahují do názorových střetů
Petr Chelčický[editovat | editovat zdroj]
- 1390-1460
- největší osobnost Polipanské literatury
- zabýval se otázkami jak náboženskými, tak i společenskými
- narodil se v Chelčicích
- zabýval se psaním a čtením v českém jazyce
- jeho názory -> zajímavé (ideologie) -> radikální názory-kritizoval společnost, církev -> pasivní názory-viděl zlo, kritizoval zlo, neodporoval zlu zlem
Sieť viery pravé[editovat | editovat zdroj]
- síť pravé víry -> ukazuje na to, že církev by se měla vrátit ke svým kořenům (byla chudá)
Doba renesance
- 14.-16. století
- vznik -> nejdříve v Itálii
- vzniká nový umělecký směr -> světský směr (není tažený církví)
Obsah
Renesance[editovat | editovat zdroj]
- je světský směr, navazuje na řeckou literaturu
- znovuzrození ideálů antické kultury
- renesance měla snahu navazovat na antiku
- je to proto, protože to byl světský směr
- antika jim přišla jako ideální, inspirovali se antikou
- obrovský rozvoj vědy
Humanismus[editovat | editovat zdroj]
- odvozeno od slova Humanus -> lidský
- zájem o člověka
- obrátit svojí pozornost ke člověku -> ne k bohu
- rozvoj lidské osobnosti
- oslava člověka, člověk má být v centru
- snaha opřít se o vědu
- objevuje se kritika církve
- toto všechno podporovalo rozvoj věd
Reformace[editovat | editovat zdroj]
- snahy o reformu feudálního řádu a církve
- reformace -> přetvářet
- snaha vrátit se k původní církvi
- Německo -> řada kazatelů, kteří měli velkou snahu zreformovat římskokatolické náboženství
- Martin Luther, Thomas Múceer
- německé selské války -> vedené proti feudanismu
- v čechách byl humanismus a reformace (renesance ne)
Příčiny vzniku renesance[editovat | editovat zdroj]
- růst významu měst
- města jsou považována za nositele pokroku
- zámořské objevy
- přírodní a astronomické objevy
- vzniká heliocentrický model světa (středem naší soustavy je slunce, nikoli země)
- vynálezy
- kompas, knihtisk (rychleší šíření literatury -> vzdělanost)
Umění[editovat | editovat zdroj]
- znovuobjevení ideálu lidského těla (harmonicky uspořádané tělo -> ideální proporce)
Leonardo da Vinci[editovat | editovat zdroj]
- 1452-1519
- IQ se odhaduje na 225
- studoval lidské tělo
- měl správné představy o magnetickém vlnění, má návrh na kolo, letadlo, vodní turbíny, atd.
- byl malíř, vynálezce, sochař, matematik, architekt
Díla[editovat | editovat zdroj]
- Mona Liza
- Padák
- Skafandr
- Poslední večeře
Michelangelo Buonarroti[editovat | editovat zdroj]
- 1475-1564
- malíř, sochař, architekt
Díla[editovat | editovat zdroj]
- Socha Davida
- Socha Mojžíše
- Poslední soud
- Basilika sv. Petra
Raffael Santi[editovat | editovat zdroj]
- malíř, architekt
Díla[editovat | editovat zdroj]
- Sixtinská Madona
- Setkání papeže s Atilou
- Athénská škola -> nejznámější filosofové
Tizian[editovat | editovat zdroj]
- 1489-1576
- malíř, architekt
Díla[editovat | editovat zdroj]
- Venuše urbinská
- portrét Karla V.
- obraz Jana Křtitele (Jan Křtitel -> křtil Ježíše)
- Cikánská Madona
- Alegorie času
Italská renesance[editovat | editovat zdroj]
Dante Alghierii[editovat | editovat zdroj]
- 1265-1321
- básník, otec spisovné italštiny
- Florencie (řada umělců)
- byl bojovník za republiku
- vystupoval proti papeži
- vedl jednání s papežem
- když odjel na jedno jednání, odehrála se bitva ve Florencii (nemohl se vrátit do Florencie)
- k vládě se dostala šlechta (ve Florencii)
- byl odsouzen k vyhnanství a žil v Benátkách
- když chtěli vojáci vyrabovat jeho hrob zjistili, že tam tělo není
Díla[editovat | editovat zdroj]
- Božská komedie -> rozsáhlá epická báseň, líčí cestu lidské duše ke spáse, dílo má tři části (Peklo, Očistec, Ráj), postavy (Dante, Vergilius, Beatrice)
- když Dante vstupuje do pekla Vergilius ho provází, provází ho i do očistce, ovšem do ráje s ním šla jeho milá Beatrice, Vergilius tam s ním jít nemohl, protože Vergilius tam nepatřil, nebyl křesťan
- Božská komedie se zpočátku jmenovala Komedie, jméno Božská komedie je kvůli tomu že je to jako senzační -> Božské -> komedie
- Vergilius je symboleem vědění, Beatrice je symbolem lásky, krásy, nadpřirozené bytosti (oslava lásky)
- uspořádání díla, dílo se skládá ze 300 zpěvů, tři části, každá z nich má 33 zpěvů a jeden je jako předehra, zpěvy jsou uspořádané do tercín
- Nový život
- Dante popisuje říše (Peklo, Ráj, Očistec)
- Peklo -> skutečná představa o pekle pochází od Danteho
- podle Danteho se peklo skládá z 9 kruhů a vkaždém kruhu se nachází skupina lidí, kteří udělali stejný, nebo podobný hřích -> tyto duše tam trpí
- Očistec -> chtějí-li lidé dosáhnout ráje, musí trpět
- Dante stoupá na horu a trpí, blíží se k ráji
- Ráj -> vstupuje tam s ním Beatrice
- andělé, symbolizující ráj
- Peklo -> skutečná představa o pekle pochází od Danteho
Giovanni Boccaccio[editovat | editovat zdroj]
- 1313-1375
- básník, novelista
- život:
- byl stoupenec renesance a humanismu
- ke konci svého života to začal kritizovat(kvůli tomu, aby nešel do pekla
- psal zábavné příběhy s milostným námětem
- těmito spisy sděloval kritiku představitelů církve
Díla[editovat | editovat zdroj]
- Život Dantův
- Filicopo
- daroval své dívce
- O rodokmentu bohů
- spis, kde zpracoval antickou mytologii
- Dekameron
- nejznámější dílo
- (deka+hamera)
- struktura -> 100 novel (rámcová kompozice)
- 7 dívek a 4 chlapci utíkají z Florencie před morem (vypráví si příběhy) -> tím si krátí čas i cestu toho útěku
- milostná témata (milostné příběhy), příběhy zobrazující charakter lidí (charaktery lidí)
- autor zaměřený proti mystice, církvi a středověku
- Hynek z Poděbrad přeložil 11 novel
