Sociologie

Vznik a vývoj sociologie jako vědy

• zabývali se jí již v antice => součást filozofie (politické systémy, vztahy mezi národy, náboženství, kultura)
• jako samostatná věda až v 19. století

August Comte

• 1798 - 1857
• byl zakladatelem sociologie
• vybral slovo sociologie - societas - společnost
• logos - věda
• sociologie - věda o společnosti a jejich vztazích
• věda by měla zachytit - jak se spol. mění, jak se odehrává spol. pokrok - sociální dynamika - jak trvá nějaký řád, jak se udržuje společnost - sociální statika
• sociologie prošla etapami vývoje

1. období

• 40. léta 19. st. — 20. léta 20. st. - období velkých osobností a teoretických systémů
• nedostatek - řada sociologů se snažila vysvětlit vývoj společnosti na základě jednoho domin. principu

Karel Marx

• 1818 - 1883
• snažil se zkoumat společensko-ekonomické formace => PPS, OS, FS, KS, SS - systémy založené na určitém způsobu výroby a tomu odpovídající právní a politický systém
• změny v ekonomice si vynutí změnu v politice a právu
• nedostatek - ekonomická determinace => upřednostnění ekonomického principu
• vývoj společnosti je ovlivněn bojem mezi třídami
• ideálem je SS - beztřídní společnost - vše patří všem
• otrokář, feudál, kapitalista - bohatnou z práce druhých

Herbert Spencer

• 1820 - 1903
• pokouší se analyzovat vývoj společnosti - lidstvo prošlo dvěma typy společností:
  • vojenská společnost
    • organizovaná na principu armády => důsledná hierarchie (OS, FS), stupňovité uspořádání společnosti (král, šlechta, kněží, nižší šlechta, rytíři), * velkou roli hraje náboženství => v něm taky platí hierarchie - panuje zde disciplína (podaní, věřící)
    • má teritoriální snahy - dobývat cizí území
  • průmyslová společnost - založena na osobní svobodě lidí (KS), autorita státu klesá, církev ztratila moc, prosazuje se zde individualismus (egoistická společnost) - každý myslí nejdřív na sebe pak na druhé — orientace na produkování hodnot => uspokojení potřeb obyvatelstva

Vilfredo Pareto

• 1848 - 1923
• považován za autora teorie elit

Émile Durkheim

• 1858 - 1917
• zabýval se analýzou náboženství v dějinách lidstva, problematikou sebevražd v moderní společnost

Georg Simmel

• 1858 - 1918
• zakladatel futurologie — předvídavě popsal někt. vývojové tendence, kt. charakterizují dnešní spol. -vliv peněz, módy na člověka, městský způsob života, rasové konflikty, masová kultura => předchůdce postmodernismu

Sociální struktura společnosti

• vzniká sociální stratifikace -> vznik sociálních vrstev

Hlediska pro členění do sociálních vrstev

• • biologické hledisko -> podle pohlaví, podle věku, podle rasy, podle síly, atd.
  • psychologické hledisko -> podle inteligence, podle zájmu, podle schopností, atd.
  • sociální hledisko -> podle majetku, podle moci, podle příjmu, podle povolání, podle vzdělání, atd.
• díky sociálnímu hledisku vznikají největší nerovnosti společnosti
• čím je společnost vyspělejší, dokonalejší, tím víc se uplatňují tyto sociální nerovnosti

Typy stratifikačních systémů

• • otroctví -> extrémní forma nerovnosti, jeden člověk je majetkem jiného člověka, otroci byli bezprávní (z hlediska právního byli jako věc),nebo byli otroci bráni jako služebnictvo (měli práva, ale pořád nad nimi měli právo jejich vlastníci)
  • kastovnictví -> jestliže společnost budeme dělit do kast, bude to podle ras, podle barvy pleti, rasová čistota, společnost rozdělena do několik kast (Indie -> brahmani-(učenci), kšátriové-(vládcové), vajšijové-(ekonomika-obchodníci, zemědělci), šúdrové-(služící)
  • stavovský systém -> ve středověké Evropě, Číně, nebo Japonsku, rozdělení společnosti do stavů (rytířský stav, šlechta, duchovenstvo, lid), nebylo tam rasové kritérium, lidé z různých stavů se mohli navzájem brát -> když si šlechtic vzal chudou dívku-ona se stala šlechtičnou
  • třídní systém -> rozdělení společnosti do tříd, přichází s tím marxismus, rozhodujícím kritériem bylo vlastnictví výrobních prostředků (stroje, továrny), vlastník-kapitalista, zaměstnanec-dělník, zemědělec, inteligent)
  • stratifikační systém -> rozdělení lidí do společenských vrstev, viz. Max Weber

Názory na rovnost

Církev

• nerovnosti mezi lidmi jsou normální, přirozené (někdo má lepší postavení, někdo horší), lidé si budou rovni u posledního soudu

Osvícenství

• svoboda, rovnost a bratrství
• rovnost ve vztahu k přírodě, zákonům a trhu

Liberalismus

• zdůrazňoval rovnost před zákonem a v příležitosti tržní soutěži (všichni stejná pravidla -> mohli se stát bohatými -> ukažte co umíte a staňte se bohatými), problémem byl rovný start (někdo měl na startu větší vlastnictví, někdo menší)

Sociální reformismus

• snaží se nerovnosti mezi lidmi zmenšit pomocí sociální politiky
• sociální politika-odstranit nerovnosti, zvýšená daň pro lidi s větším příjmem, podpora v nezaměstnanosti, přídavky na děti, na bydlení, na cestování
• u nás díky podpoře od státu nepotkáme žebráky

Marxismus

• chtěli dosáhnout rovnosti před zákonem, ale i sociální rovnosti (majetek, příjem)
• snaží se smazat nerovnosti (všichni lidé rovni)
• odstranění kapitalistů -> převedení majetku státu
• všechen majetek si vezme stát a bude dávat výplatu všem občanům stejně
• násilné uspořádání společnosti
• snažili se vytvořit rovnostářský systém
• všichni jsme si rovni, ale někteří si jsou rovnější
• omezování lidských práv a svobod

Stratifikační teorie

• typ společnosti, kde se lidé dělí do vrstev
• autorem je Max Weber
• vrstvy:
  • underclass -> nejnižší vrstva (nezaměstnaní, přistěhovalci, cikáni), jsou to lidé, kteří mají výrazně horší životní podmínky a životní úroveň, říká se o nich, že ve společnosti vytváří kulturu chudoby, ztrácí motivaci
  • dolní vrstva -> (manuálně pracující lidé, dělníci, zemědělci)
    • nižší dolní vrstva -> nekvalifikovaní, nebo částečně kvalifikovaní lidé
    • vyšší dolní vrstva -> (dělnická aristokracie), kvalifikovaní dělníci, mistři
  • střední vrstva -> inteligence
    • nižší střední vrstva -> úředníci, zdravotníci, učitelé
    • stará střední vrstva -> podnikatelé, živnostníci, obchodníci, soukromí zemědělci
    • vyšší střední vrstva -> řídící pracovníci (náměstci, ředitelé, manažeři)
  • horní vrstva -> politici, velkopodnikatelé, finančníci

kritéria členění

• subjektivní (sebezařazení)
• objektivní -> příjem (měsíční, nebo roční), zaměstnání, majetek, vliv ve společnosti, vzdělání -> hlavní je příjem a poté vzdělání

Sociální mobilita

• změna pozic a rolí ve společnosti

Vzestupná

• nastoupíme do zaměstnání a stále jsme na vyšší a vyšší pozici

Sestupná

• když uděláme v práci průšvih, naši kariéru to poškodí a spadneme níže

Sociální útvary (skupinová struktura společnosti)

Rodina

• manželství
• podporované státem

Funkce rodiny

• výchovně vzdělávací
• emocionální
• biologická
• ekonomická - materiální zajištění rodiny

Historie

• matriarchát - dominantní postavení měla žena - mateřské právo - žena řekla kdo je otcem dítěte
• patriarchát . dominantní postavení měl muž - role ženy klesá, žena je závislá na muži

Luis Hanry Morgan

• teorie evolučního vývoje rodiny
  • skupinové manželství - volné sexuální vztahy mezi lidmi
  • rodiny pokrevně příbuzné - volné sexuální vztahy mezi generacemi
  • párové manželství - volné vztahy u nejbližších příbuzných
  • monogamní rodina - jeden muž, jedna žena

Dělení rodiny

• monogamní - jeden muž, jedna žena
• polygamní
  • polyandrie - jedna žena a více mužů
  • polygamie - jeden muž a více žen

Rodina v západní společnosti

• střídavá monogamie - můžeme vystřídat více mužů, nebo žen
• manželství vychází z představy romantické lásky
• partnera si vybíráme sami
• děti mají většinou příjmení po otci
• pár si zakládá vlastní bydlení
• krize rodiny - vysoká rozpadanost rodin

Alternativy k manželství

• komuny - volné svazky v prostředí náboženských sekt
• kohabitace - partneři spolu žijí, ale nejsou oddaní
• homosexuální svazky - registrované manželství
• neúplná rodina - žena a děti, nebo muž a děti
• singles - lidé žijí sami
• polyamorie - mnoholáska

Skupina

• • jakékoli prostorové, nebo logické seskupení lidí (národ-prostorové, mládež-logické)
  • ve smyslu sociální kategorie (povolání)
  • ve smyslu prostorově spojených lidí (dav)
  • ve vlastním slova smyslu (třída, parta, rodina)

dělení skupin

• podle typu vazby
  • formální -> vazba neosobního charakteru (lidé pracující v jednom podniku)
  • neformální -> vazba osobního charakteru (lidé se znají)
• podle charakteru členství
  • automatické -> členem skupiny se stáváme, aniž bychom chtěli
  • uvědomělé -> na základě vlastního rozhodnutí
  • smíšené -> kombinace automatického a uvědomělého (automaticky jsme zařazeni k něčemu a později se s tím ztotožníme)
• z hlediska vstupu
  • dobrovolný vstup -> dobrovolně vstoupíme do určité skupiny
  • nedobrovolný vstup -> jsme zařazeni do nějaké skupiny a je to přes náš odpor

situace rozhodování ve skupině

• na základě moci/síly -> v armádě, patriarchální rodina
• kompromis -> dohoda
• hlasování -> menšina se musí podřídit většině
• integrace -> diskuze, podle které se vypracuje společné stanovisko

určení vůdce

• násilné -> vůdcem skupiny se stává ten nejsilnější, nejmocnější
• formální -> postoupení o stupeň výš
• přirozené -> nikdo předem určený není, ale někdo projeví schopnosti, předpoklady stát se vládcem

Dav

• skupina lidí které spojuje nějaká společná událost
• jsou ve společnosti hodnocené negativně
• dav je nebezpečný

Gustav Le Bon

• zabýval se davem
• spis - duše davu
  • chování člověka v davu -> člověk v davu potlačuje, až ztrácí vlastní individualitu, u člověka převažují emoce a instinkty nad racionálním chováním, ztráta rozumové kontroly a morální odpovědnosti, člověk se cítí být anonymní, pocit bezpečí před sankcemi, člověk se v davu chová tak, jak by se sám nikdy nechoval
  • dělení davu
    • heterogenní -> davy skládající se z různých lidí a skupin
      • anonymní -> demonstrace
      • neanonymní -> parlament, porota
    • homogenní
      • sekty -> náboženské skupiny
      • kasty
      • třídy
• kritika ->

K. Davis

• rozdělil davy na:
  • sociálně-strukturované davy
    • posluchačstvo
    • plánovaný expresivní dav -> povolená demonstrace, lidé na diskotéce
  • náhodné davy
    • divácké davy (čumilové) -> někde se sejdou a čuměj
    • panické davy -> při požáru
    • obtěžující davy -> davy které chtějí dosáhnout stejného cíle
    • nezákonné davy
      • aktivní expresivní dav -> nepovolená demonstrace
      • amorální davy -> opilci

Přírodní faktory

Biologické faktory

• pohlaví
• věk
• rasa

Rasové rozdíly

• antropologické rozdíly mezi lidmi (rasy se od sebe liší kulturou, náboženstvím, stavbou těla, chováním)
  • europoidní rasa - bílá rasa (25% celkové populace, výskyt: Evropa, Amerika, Západní Asie, Severně od Sahary), znaky: bílá, nebo bronzová až hnědá pleť, různé varianty barev očí, různé varianty barev vlasů, nejvíce chlupatá, obličej ve tvaru vajíčka
  • mongoloidní rada - žlutá rasa (okolo 50% celkové populace, výskyt: Asie, z části Amerika - Indiáni), znaky: malá postava, drobnější tělo, tmavé vlasy, tmavé oči, chlupatá rasa, obličej ve tvaru kuličky
  • negroidní rasa - černá rasa (15% celkové populace, výskyt: Afrika), znaky: kudrnaté vlasy, vyvinutější kostra, svalnaté tělo, velká ústa, široký nos

Vztahy mezi rasami

• asimilace - míšení ras (Francie, Británie, Holandsko, USA)
• segregace - oddělení ras (jih Ameriky, Jihoafrická republika - systém apartheid)
• deportace - přestěhování, násilné přestěhování
• genocida - vyhlazování, vyhlazování jedné rasy druhou rasou
• extrémní nesnášenlivosti
  • xenofobie - nenávist vůči cizincům (Islám, Alžírsko)
  • fašismus - vyvyšování jednoho národa nad druhým
  • terorismus - útoky na nevinné, zaútočit na něco a nahnat strach

Josepf Arthur Gobineau

• napsal dílo: Pojednání o nerovnosti lidských ras
• vyzdvihoval bílou rasu
• ponižoval černou rasu
• preferoval nordický typ v rámci bílé rasy

Demografické faktory (populační)

• demografie je disciplína, která zkoumá počet obyvatel, hustotu obyvatel a přírůstek
• může ovlivňovat vývoj státu

Průmyslově vyspělé země

• přírůstek okolo 1,7%
• populace neroste
• problém
  • mnoho lidí v poproduktivním věku
  • málo lidí v produktivním věku
• řešení problému
  • migrace -> zajistíme problém ekonomiky státu, ale vzniká problém s integrací, vzniká problém s xenofobií, protože si lidé myslí že jim berou práci

Chudé a rozvojové země

• přírůstek okolo 3-6%
• populace zde roste 5x rychleji než v průmyslově vyspělých zemích
• přelidnění, čím dál více lidí na čím dál méně zdrojů
• snižování životní úrovně, hladomory
• chudé země chudnou a bohaté bohatnou
• lidé z chudých zemí se chtějí dostat do lépe vyspělých zemí - migrace - utíkají na sever do bohatých zemí
• občanské války, nemoci

T. Malthus

• vytvořil teorii dle které určil že za několik let nás planeta neuživí
• počet obyvatel roste velmi rychle
• počet potravin roste velmi pomalu
• disproporce - rozdíl mezi počtem obyvatel a potravin
• řešení
  • přirozená řešení - dochází k úbytku obyvatel (epidemie, přírodní katastrofy, války, pandemie)
  • nepřirozená řešení - regulace porodnosti (především regulace porodnosti u méně cenných ras)

Geografické faktory

• velikost území - sehrává významnou roli
• reliéf krajiny - zda je území hornaté, nebo nížinaté - úrodnost území
• suroviny
• klima - příznivé klima - výborné podmínky, nepříznivé klima - horší podmínky (Egypt minulost, současnost - Německo minulost, současnost)

Charles Louis Montesquieu

• zabýval se klimatem
• geografický determinismus - vývoj lidstva je závislý na geografickém prostředí (hlavně na klimatu)

Lidská činnost

• vystihuje vztah společnosti na přírodu
• jak člověk zasahuje do biosféry, ekosystému
• aktivita
  • destruktivní
  • konstruktivní

Mezníky ve vztahu člověka a životního prostředí

Počátek lidské historie

• člověk začne zakládat první primitivní obydlí
• člověk je závislý na přírodě
• zásahy do ekosystému jsou minimální
• příroda je schopna se se zásahy vyrovnat

První společenská dělba práce

• vydělení zemědělství
• založit pole - vypálit část lesa
• vypalování lesů, zavlažovací systémy
• rozšiřování lidských osad
• je omezeno na určité území

Vznik organizované společnosti

• první státní útvary - preindustriální státy (feudální státy)
• člověk se snaží cílevědomě využít přírodu
• staví se cesty, silnice, akvadukty
• mnohem více se ničí ekosystém

Průmyslová revoluce

• začínají vznikat industriální státy - průmyslové státy
• lidstvo nakročí do kapitalistického systému
• pomocí průmyslové výroby člověk využívá přírodu
• člověk se snaží ovládnout přírodu - devastace životního prostředí
• jedno z nejhorších období

Vědecko-technická revoluce

• postindustriální státy - poprůmyslové
• začíná snaha něco dělat s ekosystémem
• tři možnosti
  • život - záchrana ekosystému, zvyšování kvality života
  • živoření - budeme pokračovat v devastaci, zničíme ekosystém
  • smrt - zahubíme ekosystém

Ekologická krize

• vysoký stupeň znečištění životního prostředí
• ekologická krize se vyznačuje komplexností - týká se všech složek životního prostředí (voda, půda, vzduch, flora, fauna)
• ekologická krize se vyznačuje paralelností - všechny složky životního prostředí jsou v kritickém okamžiku (teď)

Ekologické problémy

• vznik ekologických organizací (GREENPEACE, UNESCO, Římský klub - bývalí politikové, vědci)
• existují alternativní řešení ekologických problémů - způsob řešení takový, jaký v maximální míře respektuje životní prostředí
• alternativní zemědělství - nepoužívání chemických hnojiv (cena, méně vypěstovaných plodin)
• alternativní energetika - větrné, sluneční, mořské elektrárny (kolísání, méně energie)
• alternativní doprava - elektřina, vodík, voda

Kultura

• culto = vzdělávat
• vše co souvisí s činností člověka
• usnadňuje nám život

Rysy kultury

• kultura je naučená
• je kolektivním produktem - pozvedává společenský pokrok
• je adaptivní - je schopná přizpůsobení se nějakým změnám

Dělení kultury

• materiální kultura - k uspokojování našich materiálních potřeb (auta, kola, ledničky, televize, oblečení), vše co je hmotné
• duchovní kultura - uspokojování duchovních potřeb (názory, zvyky, tradice, symboly), vznikají sféry duchovní kultury
  • umění
  • věda
  • filosofie
  • náboženství
• normativní kultura - jedná se o nějaké normy (lidé žijí podle dvou norem - právní a morální)

Funkce kultury

• vzdělávací funkce - vzděláváme se
• humanizační - kultura z nás dělá lidi
• zábavná funkce - filmy, hudba, divadlo, kino
• akumulativní funkce - uchovávat poznatky v čase
• výchovná funkce - podílí se na výchově člověka

Odlišnosti kultur

• v čase
• v prostoru

Druhy kultur

Euroamerická kultura

• evropská část
• severoamerická část
• latinskoamerická část - nejvíce jiná
• politickým systémem je demokracie - založen na humanitě, lidských právech a svobodě (svoboda a rovnost)
• ekonomika - průmyslově nejvyspělejší státy světa (terciální sektor - nejvíce lidí zaměstnaných ve službách), vysoká životní úroveň
  • kultura založená na vědě a technice
  • je zde vysoká vzdělanost, gramotnost
  • nulový, nebo záporný přírůstek obyvatel
  • konzumní společnost - produkujeme mnohem více než potřebujeme, spotřebitelská společnost, neustálé obklopování se materiálními statky, kupujeme si stále nové věci atd.
• náboženství a filosofie - euroamerická kultura vychází z židovsko křesťanské tradice, dominantní náboženství na západě je křesťanství (katolicismus, protestanství a pravoslaví)
  • v euroamerické kultuře je svoboda vyznání - můžeme si věřit v co chceme
  • církev nezasahuje do politiky, morální vliv ale má
  • odstavení církve od politi znamenalo rozvoj vědy a techniky
  • ateismus
  • materialismus - filosofický - snaží se vysvětlit svět bez boha, materialistický - pro člověka jsou nejdůležitější peníze a majetek
  • renesance - filosofický směr - individualismus - v centru pozornosti má být jedinec, člověk -> toto začalo podporovat kapitalismus, každý se snaží aby vše bylo dobré pro něho (upřednostňování majetku atd.)
  • individualismus se v dnešní době stal pragmatismem - populární směr v politice, ekonomice, podnikání - dobré je to co je prospěšné pro stát/pro mě
  • hedonismus - typické pro současnou společnost - cílem života člověka má být užívání si štěstí
• problémy euroamerické kultury
  • korupce
  • lidem se dalo velké množství svobody
  • vysoká kriminalita
  • drogy - produkce a konzumace

Masová kultura

• masmedia - musí být přístupná všem

Noviny

• denní tisk (dostupné pro malý okruh lidí, nebyly levné)
• New York Times - zlevněné noviny, za 1 cent, více lidí si začalo kupovat noviny
• The Times - průkopník levného tisku

Televize

• skoro v každé domácnosti
• ve vyspělých zemích průměrně 4 - 6 hodin denně

Internet

• 1969 - vznik internetu - název ARPA-net (projekt špičkového výzkumu Pentagonu)
• technologie vynalezena americkou armádou
• vynalezený e-mail
• na začátku 90 let Pentagon zpřístupní internet všem