Chemická vazba
- ve volné přírodě jsou nesloučené atomy pouze u vzácných plynů, ostatní látky se vyskytují
- při vzniku molekuly a krystalu se vytváří chemická vazba
- při vzniku chemické vazby se uvolňuje energie, které říkáme vazebná energie
- energie potřebná k rozštěpení vazeb je disociační energie -> stejně velká jako vazebná (číslo je stejné, znaménko odlišné)
- určuje pevnost vazeb -> podle vazebných energií -> čím pevnější, tím vetší hodnota vazebné energie a sloučenina je stabilnější
- chemická vazba vzniká překrytím valenčních orbitalů vázaných prvků -> vzniká vazebný elektronový pár
- ke vzniku vazby je nutná srážka dvou atomů s dostatečnou energií
Obsah
Délka vazby
- vzdálenost atomových jader spojených vazbou
- vzdálenost, kdy jsou vyrovnány přitažlivé a odpudivé síly
- označuje r0
- jednotkou je nm (nanometry), 10 na -9nm
Rozdělení vazeb
Podle zodílu elektronegativity (x)
Nepolární
- delta x <0,4 -> dvě stejné dvouatomové molekuly
Polární
- 0,4< delta x <1,7 -> voda
Iontová
- delta x >1,7 -> chlorid sodný
Podle počtu vazebných (valenčních) čárek
- organická chemie -> sloučeniny s násobnou vazbou jsou sloučeniny nenasycené
- s násobením vazby se délka zkracuje -> ethan -> ethen -> ethin
Jednoduchá
- jedna vazebná čárka (molekula vodíku -> H-H, nebo ethan)
- organické sloučeniny pouze jednoduché vazby = nasycené (ethan)
Dvojná
- patří do násobných vazeb
- např.: molekula kyslíku, nebo ethen
Trojná
- patří do vazeb násobných
- např.: molekula dusíku, nebo ethin
Podle vzniku
Kovalentní
- každý z atomů dává na vytvoření vazby stejný počet elektronů (molekula vodíku)
Koordinačně kovalentní
- jeden z atomů je dárce elektronu -> označujeme ho jako donor
- druhý atom je příjemce elektronu -> označujeme jako akceptor
- příkladem koordinační sloučeniny může být amonný kationt
Znázornění chemických vazeb
- Znázornění překrývajících se valenčních orbitalů
- Spojnicí mezi rámečky
- Valenční (vazebnou) čárkou
- (K Valenční čárce) - jedna vazebná čárka mezi atomy představuje 2 vazebné elektrony
- Dle počtu vazebných čárek dělíme na:
- 1. Jednoduché (Sigma - σ) - maximální výskyt elektronů je na spojnici jader vázaných atomů; typy: a) s-s b) s-p c) p-p; MO = oblast okolo atomového jádra, ve kterém se pohybuje vazebný elektronový pár s největší pravděpodobností
- 2. Dvojné vazby - se skládají z jedné vazby σ a z druhé vazby π (Pí); u vazby π je maximální výskyt nad a pod rovinou spojnice jader vázaných atomů (MO π typu p-p)
- 3. Trojné vazby - se skládají z jedné vazby σ a dvou vazeb π ; maximální výskyt elektronů je před a za spojnicí jader atomů; např. molekula N; Ethin
