Obsah

Socializace

je proces začleňování člověka do společnosti (chápání společnosti, kultury)
člověk se snaží pochopit společnost
od doby, kdy se člověk narodí, na něj společnost působí
psychologové vedli diskuze o tom, jestli člověk má sociální instinkt
člověk žádný sociální instinkt nemá
pokud člověk od mala nevyrůstá ve společnosti, tak nebude lidský (nebude se chovat jako člověk)
když je člověk socializovaný a zůstal by sám bez společnosti, tak se zblázní
socializace je vztah mezi jedincem a společností

v Indii došlo k tomu, že matka odložila 2 svoje malé děti -> ty děti zmizeli, později vyšlo najevo, že ty děti našla vlčí smečka, která se o ně začala starat, po několika letech byly tyto děti chyceny lidmi -> bylo zjištěno, že ty děti se chovali dost podobně jako vlci -> běhali po čtyřech jedli ústy, vybíhali s vlky v noci -> neprojevovali žádné známky lidského chování -> jména těch dětí byly: Amala a Kamala -> Amala byla mladší a začala se učit docela rychle, ale neunesla sociální nápor a zemřela -> Kamala byla starší než Amala -> učila se pomalu, chodit začala později, v krátkých větách se dokázala vyjadřovat až v 16 letech -> tato holka nikdy nedosáhla na průměr inteligence člověka, který vyrůstá ve společnosti

v sociálních interakcích
prostřednictvím mechanismů sociálního umění
- záměrné působení (výchova) -> v rodině, ve škole, v zaměstnání
- živelné působení -> hromadné sdělovací prostředky (televize, knihy, počítač, divadla, kina, atd.)

napodobování -> napodobujeme to, co vidíme (chodit, jíst, gestikulace, projevy pocitů, návyky)
sociální zpevňování -> učení se pomocí odměn a trestů
- (odměny jsou efektivnější) -> sladkosti, jídlo, peníze, elektronika, puštění někam, hračky, výlety, pochvala, přízeň
- (tresty jsou méně efektivní) -> domácí práce, zákazy
- observační učení -> dítě pozoruje, jak je odměňované, nebo trestané jiné dítě
identifikace -> (ztotožnění) -> jde o to, ztotožnit s vnitřními charakteristikami člověka, vlastnostmi člověka
- identifikační vzor (model) -> skutečný (někdo z našeho okolí), nebo fiktivní (hrdinové, pohádkové bytosti -> model není skutečný

sociální percepce -> zahrnuje sociální vnímání a hodnocení lidí, se kterými je člověk v kontaktu

haló efekt -> při hodnocení jiného člověka se necháme unést jedním nápadným rysem, podle kterého následně hodnotíme celou osobnost
logická chyba -> na základě každodenních zkušeností si myslíme, že některé věci, nebo vlastnosti spolu logicky souvisí (někdo je vysoký a my si myslíme že je statečný, někdo je obézní, tak je líný, někdo se chová zdvořile, tak je neprůbojný, nesebevědomý)
vliv sociálního prostředí -> jestliže znám sociální prostředí člověka, tak mu přisoudím vlastnosti, které jsou specifické pro celou skupinu lidí, pracujících v tomto prostředí
stereotypie a předsudky -> jedná se o chybu, která vzniká mezi velkými skupinami lidí (národy), jedna skupina si udělá ustálený názor o té druhé (Češi a cikáni)
efekt mírnosti -> jestliže nám je někdo sympatický, hodnotíme ho mírněji

získávání jakýchkoliv zkušeností v průběhu života
co je naučené je opakem toho co je dědičné
výsledkem učení mohou být: vědomosti, dovednosti (senzomotorické, návyky, postoje -> věci týkající se našich hodnot
lidské učení je efektivnější než učení zvířat