Vyšší rostliny
Verze z 18. 5. 2018, 09:24, kterou vytvořil Dominik Urban (diskuse | příspěvky)
Obsah
- 1 Kapraďorosty
- 2 Semenné rostliny
- 2.1 Nahosemenné rostliny
- 2.1.1 Jehličnany
- 2.1.1.1 Borovice lesní
- 2.1.1.2 Borovice černá
- 2.1.1.3 Borovice vejmutovka
- 2.1.1.4 Borovice kleč
- 2.1.1.5 Smrk ztepilý
- 2.1.1.6 Smrk pichlavý
- 2.1.1.7 Jedle bělokorá
- 2.1.1.8 Douglaska tisolistá
- 2.1.1.9 Modřín opadavý
- 2.1.1.10 Cedr libanonský
- 2.1.1.11 Zerav (tůje)
- 2.1.1.12 Cypřiš
- 2.1.1.13 Jalovec obecný
- 2.1.1.14 Jalovec chvojka
- 2.1.1.15 Tis červený
- 2.1.1.16 Blahočet
- 2.1.1.17 Wollemie
- 2.1.1.18 Sekvoj
- 2.1.1 Jehličnany
- 2.2 Jinany
- 2.3 Krytosemenné rostliny
- 2.3.1 Dvouděložné rostliny
- 2.3.1.1 Šácholanovité
- 2.3.1.2 Vavřínovité
- 2.3.1.3 Pepřovité
- 2.3.1.4 Leknínovité
- 2.3.1.5 Pryskyřníkovité
- 2.3.1.6 Mákovité
- 2.3.1.7 Bukovité
- 2.3.1.8 Břízovité
- 2.3.1.9 Brukvovité
- 2.3.1.10 Prvosenkovité
- 2.3.1.11 Lípovité
- 2.3.1.12 Růžovité
- 2.3.1.13 Bobovité
- 2.3.1.14 Miříkovité
- 2.3.1.15 Brutnákovité
- 2.3.1.16 Lilkovité
- 2.3.1.17 Krtičníkovité
- 2.3.2 Jednoděložné rostliny
- 2.3.1 Dvouděložné rostliny
- 2.1 Nahosemenné rostliny
Kapraďorosty
Přesličky
- vytrvalé výtrusné cévnaté rostliny
- mají plazivé oddenky a duté, přeslenitě větvené stonky
- v jednom vegetačním období tvoří dva typy lodyh - jarní nezelené a letní zelené
Plavuně
- stonek je nečlánkovaný, hustě porostlý drobnými čárkovitými listy
- na konci stonků jsou výtrusnicové klasy a výtrusy
- výtrusné cévnaté rostliny (s pravými cévními svazky)
- na území ČR jsou zákonem chráněné
- prvohorní plavuně jsou příčinou vzniku černouhelných ložisek
Plavuň vidlačka
- roste na sjezdovkách
- vidličnatě větvený kořen
Vranec jedlový
- vypadají jako malé drouboučké smrčky
- je silnější než vidlačka
Kapradiny
- stavba těla: kořeny, oddenky, mladý list a list
- nemají stonek, stonek je plazící se kořen porostlý listy
- zespodu listu jsou výtrusnice a výtrusy -> díky nim se kapradiny mohou rozmnožovat a rozmnožují se
- některé kapradiny se rozmnožují vegetativně (pomocí oddenku)
- život
Hasivka orličí
- je to obrovská kapradina
- největší kapradina (až 2m)
- vyskytuje se na pokraji lesů, tam kde je sucho a hodně jehličí
Kapraď samec
- nemá členěné listy
- roste ve vlhkých lesích
- mají rády stín
- má 2 cévní svazky
Osladič obecný
- má sladký oddenek, který je jedovatý (prudce)
- je chráněný
- roste na stinných místech (skály, ztrouchnivělé kmeny)
Sleziníky
- jsou hodně malé
Semenné rostliny
Nahosemenné rostliny
- patří do nahosemenných rostlin
- stálezelené rostliny
- gametofyt redukovaný
- vajíčka na svrchní straně ploché semenné šupiny
- listy jsou jehlicovité (smrk), šupinovité (zerav) -> často na brachyblastech
- setkáme se s nimi v parku, v lese, na zahradě
Jehličnany
- pryskyřičné kanálky
- vzniklo z nich hnědé uhlí (zkamenělé smrky, atd.)
- žlutý déšť
- využití jehličnanů: okrasa v parcích, vánoční stromky, koření (jalovec), vonné silice, kalafuna na smyčce, pálenka borovička (jalovec), dřevo
- dřevozpracující průmysl a papírenský průmysl
Borovice lesní
- kmen je oranžový, dole nemá větve, má je až výše
- jehlice z jednoho místa vyrůstají dvě
- hluboký kořen (udrží se všude), když fouká tak se zlomí, nevyvrátí se
- nachází se spíše v nížinách
Borovice černá
- dlouhé tuhé jehlice
- nenáročná, vysazuje se ve městech (je velice odolná)
Borovice vejmutovka
- z jednoho místa vyrůstá 5 jehliček a jsou měkké, příjemné do ruky
- delší šišky
- má ráda písčitý povrch
Borovice kleč
- je to keř, nejvíce na horách
Smrk ztepilý
- jeho koruna má kuželovitý tvar
- jehličky smrku obrůstají celou větvičku
- šišky smrku visí dolu
- mělký kořenový systém
- monokultury -> že je na větším území jenom smrk
Smrk pichlavý
- jeho odrůdou je smrk stříbrný
Jedle bělokorá
- má šedou kůru
- má svěží zelené jehličky
- šišky většinou nespatříme
- je velice citlivá, nemá ráda znečištěné ovzduší
- je chráněná
Douglaska tisolistá
- šiška má malé hroty
- je hodně podobná jako jedle, akorát šišky jsou odlišné
Modřín opadavý
- květy samičky jsou fialové
- má rád světlo, světlá místa
- vyskytuje se sem tam na krajích lesů, sjezdovek
- moc se nevysazují -> protože z nich jsou jehličky
Cedr libanonský
- je neopadavý
- šišku má podobnou jedli
- jehličky má podobné borovici
- trvanlivé dřevo
Zerav (tůje)
- roste velmi pomalu
- krásně voní
- na hřbitovech, živé ploty
Cypřiš
- má konec větvičky ohnutý dolu, jakoby byl zvadlý
Jalovec obecný
- vyrábí se z něho destiláty a koření
- je ohrožený
- roste v nižších oblastech, u lesa
Jalovec chvojka
- jedovatý
- ženy dříve používali k potratu (většinou to dopadlo špatně)
Tis červený
- je celý jedovatý, kromě semínka v míšku -> to se dá jíst
- velice odolné a kvalitní dřevo
- je ohrožený, moc se nevysazuje (kvůli jedovatosti)
- jeho plody jedli ženy kvůli potratu
- nevoní, je leskle zelený
Blahočet
- velmi vysoký kmen
- spodní větve postupně osychají a opadají a zůstává jen talíř nahoře
Wollemie
- roste pouze v Austrálii
- dá se koupit v květince a pěstovat doma
Sekvoj
- výška až 100 metrů
- dosahují 1000 let stáří
- jsou obrovské
Jinany
- Jinan dvoulaločný
- na brachyblastech (zkrácená větévka) vyrůstají listy, které na zimu opadají
- dužnaté semeno podobné peckovici
- původ -> Čína, u nás v parcích
Kordaity
- vymřelé (mladší prvohory)
- vysoké stromy
- dochovali se jen zkameněliny v podobě hnědého uhlí
Krytosemenné rostliny
Dvouděložné rostliny
- dva děložné lístky
- žilnatina je zpeřená
- cévní svazky jsou uspořádány do kruhu
- hlavní kořen + postranní kořeny
- květ se staví podle čísla 4, nebo 5
- 210000 druhů
Šácholanovité
- pojmenováno po šácholanu
- je to keř, který nejdříve kvete a až pak rostou listy
Vavřínovité
- používají se ke koření
- je to vlastně bobkový list -> Vavřín ušlechtilý
- používali se celé větvě, ze kterých se dělali věnce a dávali se jako cena
Pepřovité
- pepř černý
- usušené bobule pepřovníku
Leknínovité
- Stulík žlutý
- Viktorie královská -> největší leknín na světě, průměr až 2 metry
Pryskyřníkovité
- nejvíce jedovaté byliny
- plodem je měchýřek, nažka nebo bobule
- Pryskyřník prudký
- Pryskyřník platanolistý -> na horách
- Pryskyřník žlutý
- Orlíček hajní
- Koniklec slovenský
- Hlaváček jarní -> je žlutý
- Hlaváček letní -> pěstuje se na zahrádce
- Blatouch bahenní
- Sasanka hajní -> vlhko, mokro
- Jaterník podléška
- Úpolín
Mákovité
- mají v těle mléčnice
- obsahují alkaloidy
- Mák setý -> pěstuje se na polích, pro semínka, používá se do pečiva, obsahuje morfin, opium, kodein, rostlinka je kromě semen celá jedovatá
- Vlaštovičník -> používá se na léčení kožních výrůstků
- Zemědým lékařský
- Dymnivka dutá
- Konopí seté -> používá se na výrobu konopných vláken (košile, atd.)
- Chmel otáčivý -> brigády na drátkování chmelu, později strhávání, ze šišek (ženských útvarů) se vytváří pivo
Bukovité
- jsou to dřeviny
- plodem je nažka -> žalud, bukvice
- Buk lesní -> nejznámější zástupce, má hladkou kůru, kůra je šedivé, v zimě šedivé větvičky, bukové dřevo se využívá na nábytek, je vcelku tvrdé
- Dub letní -> spodní části čepele listu jsou vykrojené, ve směru růstu, na rozdíl od dubu zimního, dubové dřevo nehnije, je velmi tvrdé a odolné
- Dub červený -> ostrý list
- Dub korkový -> výroba korku
- Kaštanovník setý -> protáhlé listy
Břízovité
- plodem je nažka -> jehnědy
- Bříza bělokorá
- Bříza zakrslá -> v KRNAPU
- Olše lepkavá -> list je na konci s prohloubeninou, Jilm má špičku -> je podobný Olši
- Pohanka
- Rebarbora
- Šťovík -> kolem chalup na horách, velké listy, rostou tam, kde něco vytéká ze septiku
- Violka vonná -> voní
- Violka maceška
- Tykev
- Dýně okurka -> plodem je bobule, pochází z Pákistánu
- Meloun lubenice -> plodem je bobule, pochází z Afriky
Brukvovité
- jsou to byliny
- plodem je šešule, nebo šešulka
- Brukev zelná -> pochází z Chorvatska
- Brukev řepka olejka
- Česnáček lékařský -> obsahuje vitamín C,
- Řeřišnice luční -> kvete podle toho, co je v půdě
- Horčice rolní
- Hlávkové zelí
- Kapusta
- Květák
- Brokolice
- Kokoška
Prvosenkovité
- Prvosenka jarní -> teplé oblasti, je žluto-oranžová
- Prvosenka vyšší -> je vyšší než prvosenka jarní
- Prvosenka nejmenší
Lípovité
- Lípa srdčitá -> menší listy (rezavé)
- Lípa širokolistá -> větší listy (bílé)
Růžovité
- jsou to dřeviny, keře, byliny
- rostou po celém světě
- Řepík lékařský -> na obývání kožních poranění, léčí kožní onemocnění
- Tavolník vrbolistý
- Kuklík městský
- Kontryhel obecný -> na jeho listech jsou stříbřité kapičky (vydává vodu ze svého těla), je to léčivá rostlina (čaje, při menstruaci, atd.)
- Mochna husí -> žluté kvítky
- Růže šípková -> vyšlechtěny různé typy růží, vitamín C, šípky se používají na čaj, marmeládu, likéry, atd.
- Trnka obecná -> mají kolce (dlouhé trny), trnkové víno, likéry, velmi trpké plody
- Jeřáb ptačí -> klasický jeřáb - jeřabiny (malvice), používají se do marmelád, suší se, atd.
- Jeřáb krkonošský -> pouze a jenom v Krkonoších, nikde jinde ho nenajdeme, je velmi chráněný
- Meruňka
- Broskev
- Jabloň obecná
- Jahodník obecný -> lesní jahody
- Ostružiník křovitý
- Ostružiník maliník
- Třešeň
- Švestka
- Hrušeň domácí
- Hloh
- Trnka
Bobovité
- plodem je lusk (hrách, čočka, fazole, podzemnice olejná)
- semena jsou olejnatá (tuky, bílkoviny)
- luštěniny, pícniny
- na jejich kořenech žijí bakterie, které odebírají rostlince určité látky a vážou z okolí dusík, který rostlina potřebuje
- stavba květu: Pavéza, Křídla a Člunek (zespodu)
- Hrachor luční -> na konci lístku je úponka (podobné hrášku)
- Čičorka pestrá -> pěstuje se na polích a pak se tím krmí hospodářská zvířata
- Jetel luční -> pastva pro čmeláky
- Jetel podhorní -> více do červena, do růžova
- Jetel plazivý -> louky, hřiště
- Tolice vojtěška -> pěstuje se na polích, krmí se tím dobytek, silážní věže
- Komonice lékařská -> na skládkách a sutích, později i dřevnatí, když dosáhne velikosti
- Fazol obecný -> různé odrůdy, využívají se semena z lusků
- Hrách setý
- Sója -> z Číny
- Čočka -> Himaláje
- Trnovník akát -> trny vyrůstající z dřevnatých stonků
- Štědřenec odvislý -> zlatý déšť
- Janovec metlatý
- Lékořice -> používá se kořen, v potravinářství (bonbony)
Miříkovité
- různé bylinky (kmín, kopr, petržel, celer)
- okolík-květ
- dvounažky-plod
- Bolševník velkolepý -> pro citlivé osoby mohou být postrachem -> dotyk může vyvolat špatné dýchání, atd.
- Mrkev obecná -> rostlina luční, poznáme ji podle květu (kudrnatý, neupravený), stejné listy jako mrkev ze zahrádky, kořen je bílý
- Anýz vonný
- Kmín luční -> vyšlechtěn kmín zahradní
- Petržel zahradní
- Kopr vonný
- Miřík celer
- Bršlice kozí noha -> díky oddenkům se velmi dobře rozšiřuje, je to léčivá rostlina
- Kerblík lesní
Brutnákovité
- Pomněnka hajní
- Hadinec obecný
- Kostival lékařský
- Plicník lékařský
Lilkovité
- plodem je nejčastěji bobule (lilek brambor)
- Durman obecný -> pěstuje se jako okrasná rostlina
- Lilek brambor -> oddenkové hlízy
- Lilek potměchuť -> červený plod
- Rulík zlomocný
- Lilek rajče
- Paprika roční -> různé druhy
- Tabák
Krtičníkovité
- Rozrazil rezekvítek -> květ podle čísla 4
Jednoděložné rostliny
- klíčí jednou dělohou
- žilnatina je souběžná
- není systém v cévních svazcích -> jsou roztroušené
- složitá kořenová soustava
- květ se staví podle čísla 3