Je nauka o tom, jak chránit či upevňovat své duševní zdraví.
Cíle:
- Prevence psychických a psychosomatických nemocí
- Zvýšení subjektivní spokojenosti
- Udržení či zvýšení pracovní výkonnosti
Poruchy zaměřenosti:
Vznikají v důsledku stresových situací.
A) Deprivace
- Způsobují ji okolnosti, lidé
- Může být za ní ztráta někoho či něčeho důležitého. (např. úmrtí v rodině)
- Působí velmi negativně - vede ke snížení sebevědomí; depresím
Dělení:
- Biologická - člověk nemá přístup k základním věcem (léky; potrava; hygienické potřeby)
- Senzomotorická - vzniká při omezení pohybu
- Činnostní - vzniká, když člověku chybí podněty k činnosti
- Citová - nejčastější typ deprivace; nejsou uspokojeny citové potřeby (Objevuje se v bohatších a chudších rodinách) Trvá-li deprivace po dlouho dobu - vzniká deprivační syndrom - ten se projevuje 1) Aktivně (dítě je vlezlé; vtíravé), a nebo 2) Pasivně (díte je zamlklé; samotářské) - záleží na temperamentu
B) Frustrace
- Vzniká při zmaření cílů
- Je zklamáním či pocitem ze zmaru
- Člověk, který je stále frustrovaný je nesoustředěný
Špatné reakce na frustraci:
- Utěk do fantazie - Člověk utíká do jiné reality - do své fantazie, do virtuálních her
- Rezignace (Apatie) - Ztráta zájmu o cokoliv; Člověk dostává dojem, že vše se vůči němu spiklo; Má dojem, že se svým osudem nic nezmůže
- Agrese - Útočné jednání směřované vůči lidem (často ne vůči tomu, kdo frustraci způsobuje), a nebo objektům (ničení věcí; týrání zvířat)... Sebepoškozování - Autoagrese
- Regrese - Člověk ze sebe dělá "bezmocného", vyžaduje aby se o něj ostatní starali
- Projekce - Snaží se schodit vinu na někoho jiného
- Vytěsnění - záměrně se snaží zapomenout (nesmysl, přípomíná-li si to daný člověk, nezapomene)
Všechny tyto reakce nic neřeší, je to maximálně krátkodobé uvolnění
Jak řešit frustraci:
- Hledat příčinu - např. - já někdo jiný... (Nedaří-li se - navštívit psychologa)
- Vytyčování realizovatelných cílů