Houby a lišejníky
- mají pravé jádro
- jejich tělo se nazývá stélka
- jsou nezelené
- neprovádí fotosyntézu
- živí se heterotrofně
- jsou jednobuněčné, nebo mnohobuněčné
- zásobní látkou je chytin (mají i brouci)
- nemají plastidy
- mykologie -> nauka o houbách
- mykotoxiny -> jedy z hub
- mykóza -> plísňové onemocnění (houbové)
- stavba těla:
- tělo se nazývá stélka, která je tvořena z vláken
- podhoubí -> schovaná část houby, ale nejdůležitější
- vlákna mohou být vegetativní (výživa), nebo generativní (vyrůstají plodnice)
- výživa hub:
- saprofytické -> živiny z mrtvých organismů
- parazité -> živiny z živých organismů
- symbióza-mykorrhiza -> soužití hub s kořenovým systémem vyšších rostlin
- rozmnožování hub:
- nepohlavně -> odlomí se část houby (vláken)
- pohlavně
- splynutí plazmatu (plazmogamie)
- splývají jádra (karyogamie)
- redukční dělení (mitóza)
- význam hub:
- rozkládají zbytky dřeva (+)
- v lékařství, výroba léčiv (+)
- potravinářství -> na sýrech (+)
- potrava pro živočichy (+)
- zdroj psychotropních látek (-)
Hlenky
- vypadají jako nerezové kuličky
- jsou to parazité (na zelenině)
- Nádorovka kapustová -> výrůstky na kedlubně
- Pýchavička vlčí mléko -> na pařezech
Chytridiomycety
- parazité brukvovitých a lilkovitých rostlin
- Rakovinovec bramborový -> na bramborách
- Lahvičkovka -> tam kde napadne rostlinu, tam se rostlina ohne
Oomycety
- Vřetenatka révová -> napadá vinnou révu (konec pro vinaře, vše se musí spálit a zlikvidovat)
- Plíseň bramborová -> na bramborách (suché mumie -> vyžere vnitřek brambory, nechá jen slupku s černým okrajem)
- Hnilobytka -> vodní saprofyt
Eumycety
- podhoubí, pochva, třeň (noha), prsten, lupeny s výtrusy, klobouk a strupy
Zygomycety
- jsou houby, které jsou přirozeně v půdě
- jsou to rozkladači
- vytváření humus v lese
- vytváří výtrusnice různých tvarů
- Plíseň hlavičková -> na potravinách
- Kropidlovec černavý -> na chlebu (černé mazlavé povlaky)
Endomycety
- jsou saprofytické -> na odumřelých složkách
- parazitují na rostlinách
- rozmnožování -> nepohlavní (pučení)-jsou spojené řetízky, později se oddělí a doplní si další pupen -> nepohlavní-za nepříznivých podmínek
- Kvasinka pivní -> kvašení sladu na piva, kynutí těsta
- Kvasinka vinná -> vytváří alkohol, unikají bublinky CO2
- Sněti -> vytváří mazlavé klasy
Vřeckovýtrusné
- nejpočetnější skupina hub
- Štětičkovec -> štětinky, pěstuje se v podnicích, získávání antibiotik, výroba sýrů
- Padlí -> jsou parazité, nelze pěstovat uměle, na rostlinách tvoří moučnatý povlak
- Paličkovice nachová -> parazituje na žitu, kde vytváří námel (mazlavý útvar na klasu)
- Hlízenka ovocná -> zahnívání ovoce-hnědé kruhy, následně bílé okolky
- Smrž obecný
- Lanýž černý -> koření
- Ucháč obecný -> jedovatý
Stopkovýtrusné
- vytváří plodnice, které mají podhoubí, které je tvořeno vlákny, třeň zakončená kloboukem
- Rez trávní -> drobné oranžové útvary (netvoří plodnice, střídají hostitele)
- Václavka
- Dřevomorka -> napadá dřevo
- Hlíva ústřičná
- Choroš
Rourkaté
- jedlé houby
- Hřib smrkový
- Hřib dubový
- Hřib kovář
- Klouzek obecný
- Suchohřib
- Kozák březový
- Holubinky
Lupenité
- jedlé houby
- Bedla vysoká
- Muchomůrka růžovka
- Žampion (Pečárka ovčí)
Jedovaté houby
- Muchomůrka zelená
- Muchomůrka tygrovaná
- Muchomůrka
Lišejníky
- symbióza houby a sinice, nebo zelené řasy
- jsou to organismy, které jako první obývají nějaké prostředí
- někde se něco odtrhlo -> lavina (tam se nacházejí)
- nejpomaleji rostoucí organismus, pomalejší jsou už jen krápníky
- dodává řase vodu a minerální látky, řasa houbě na oplátku dodává organické látky
- rozmnožování: pohlavní-jen houba, nepohlavní-oddělení stélky
- typy stélek: korovitá-nelze oddělit od podkladu, lupenitá-rozprostřena do plochy, keříčkovitá-přichyceny v jednom místě
- využití: farmacie, čaje, potrava pro zvířata (soby, losy), útočiště pro zvířata
- Lišejník zeměpisný
- Terčník zední
- Dutohlávka dobí
- Terčovka bublinatá -> lupenitá stélka
- Terčovka lysá