vzniká sociální stratifikace -> vznik sociálních vrstev
Hlediska pro členění do sociálních vrstev
biologické hledisko -> podle pohlaví, podle věku, podle rasy, podle síly, atd.
psychologické hledisko -> podle inteligence, podle zájmu, podle schopností, atd.
sociální hledisko -> podle majetku, podle moci, podle příjmu, podle povolání, podle vzdělání, atd.
díky sociálnímu hledisku vznikají největší nerovnosti společnosti
čím je společnost vyspělejší, dokonalejší, tím víc se uplatňují tyto sociální nerovnosti
Typy stratifikačních systémů
otroctví -> extrémní forma nerovnosti, jeden člověk je majetkem jiného člověka, otroci byli bezprávní (z hlediska právního byli jako věc),nebo byli otroci bráni jako služebnictvo (měli práva, ale pořád nad nimi měli právo jejich vlastníci)
kastovnictví -> jestliže společnost budeme dělit do kast, bude to podle ras, podle barvy pleti, rasová čistota, společnost rozdělena do několik kast (Indie -> brahmani-(učenci), kšátriové-(vládcové), vajšijové-(ekonomika-obchodníci, zemědělci), šúdrové-(služící)
stavovský systém -> ve středověké Evropě, Číně, nebo Japonsku, rozdělení společnosti do stavů (rytířský stav, šlechta, duchovenstvo, lid), nebylo tam rasové kritérium, lidé z různých stavů se mohli navzájem brát -> když si šlechtic vzal chudou dívku-ona se stala šlechtičnou
třídní systém -> rozdělení společnosti do tříd, přichází s tím marxismus, rozhodujícím kritériem bylo vlastnictví výrobních prostředků (stroje, továrny), vlastník-kapitalista, zaměstnanec-dělník, zemědělec, inteligent)
stratifikační systém -> rozdělení lidí do společenských vrstev, viz. Max Weber
Názory na rovnost
Církev
nerovnosti mezi lidmi jsou normální, přirozené (někdo má lepší postavení, někdo horší), lidé si budou rovni u posledního soudu
Osvícenství
svoboda, rovnost a bratrství
rovnost ve vztahu k přírodě, zákonům a trhu
Liberalismus
zdůrazňoval rovnost před zákonem a v příležitosti tržní soutěži (všichni stejná pravidla -> mohli se stát bohatými -> ukažte co umíte a staňte se bohatými), problémem byl rovný start (někdo měl na startu větší vlastnictví, někdo menší)
Sociální reformismus
snaží se nerovnosti mezi lidmi zmenšit pomocí sociální politiky
sociální politika-odstranit nerovnosti, zvýšená daň pro lidi s větším příjmem, podpora v nezaměstnanosti, přídavky na děti, na bydlení, na cestování
u nás díky podpoře od státu nepotkáme žebráky
Marxismus
chtěli dosáhnout rovnosti před zákonem, ale i sociální rovnosti (majetek, příjem)
snaží se smazat nerovnosti (všichni lidé rovni)
odstranění kapitalistů -> převedení majetku státu
všechen majetek si vezme stát a bude dávat výplatu všem občanům stejně
násilné uspořádání společnosti
snažili se vytvořit rovnostářský systém
všichni jsme si rovni, ale někteří si jsou rovnější
omezování lidských práv a svobod
Stratifikační teorie
typ společnosti, kde se lidé dělí do vrstev
autorem je Max Weber
vrstvy:
underclass -> nejnižší vrstva (nezaměstnaní, přistěhovalci, cikáni), jsou to lidé, kteří mají výrazně horší životní podmínky a životní úroveň, říká se o nich, že ve společnosti vytváří kulturu chudoby, ztrácí motivaci
dolní vrstva -> (manuálně pracující lidé, dělníci, zemědělci)
nižší dolní vrstva -> nekvalifikovaní, nebo částečně kvalifikovaní lidé
vyšší dolní vrstva -> (dělnická aristokracie), kvalifikovaní dělníci, mistři
střední vrstva -> inteligence
nižší střední vrstva -> úředníci, zdravotníci, učitelé
stará střední vrstva -> podnikatelé, živnostníci, obchodníci, soukromí zemědělci
vyšší střední vrstva -> řídící pracovníci (náměstci, ředitelé, manažeři)
horní vrstva -> politici, velkopodnikatelé, finančníci
kritéria členění
subjektivní (sebezařazení)
objektivní -> příjem (měsíční, nebo roční), zaměstnání, majetek, vliv ve společnosti, vzdělání -> hlavní je příjem a poté vzdělání
Sociální mobilita
změna pozic a rolí ve společnosti
Vzestupná
nastoupíme do zaměstnání a stále jsme na vyšší a vyšší pozici
Sestupná
když uděláme v práci průšvih, naši kariéru to poškodí a spadneme níže
Sociální útvary (skupinová struktura společnosti)
skupina
jakékoli prostorové, nebo logické seskupení lidí (národ-prostorové, mládež-logické)
ve smyslu sociální kategorie (povolání)
ve smyslu prostorově spojených lidí (dav)
ve vlastním slova smyslu (třída, parta, rodina)
dělení skupin
podle typu vazby
formální -> vazba neosobního charakteru (lidé pracující v jednom podniku)
neformální -> vazba osobního charakteru (lidé se znají)
podle charakteru členství
automatické -> členem skupiny se stáváme, aniž bychom chtěli
uvědomělé -> na základě vlastního rozhodnutí
smíšené -> kombinace automatického a uvědomělého (automaticky jsme zařazeni k něčemu a později se s tím ztotožníme)
z hlediska vstupu
dobrovolný vstup -> dobrovolně vstoupíme do určité skupiny
nedobrovolný vstup -> jsme zařazeni do nějaké skupiny a je to přes náš odpor
situace rozhodování ve skupině
na základě moci/síly -> v armádě, patriarchální rodina
kompromis -> dohoda
hlasování -> menšina se musí podřídit většině
integrace -> diskuze, podle které se vypracuje společné stanovisko
určení vůdce
násilné -> vůdcem skupiny se stává ten nejsilnější, nejmocnější
formální -> postoupení o stupeň výš
přirozené -> nikdo předem určený není, ale někdo projeví schopnosti, předpoklady stát se vládcem
Dav
skupina lidí které spojuje nějaká společná událost
jsou ve společnosti hodnocené negativně
dav je nebezpečný
Gustav Le Bon
zabýval se davem
spis - duše davu
chování člověka v davu -> člověk v davu potlačuje, až ztrácí vlastní individualitu, u člověka převažují emoce a instinkty nad racionálním chováním, ztráta rozumové kontroly a morální odpovědnosti, člověk se cítí být anonymní, pocit bezpečí před sankcemi, člověk se v davu chová tak, jak by se sám nikdy nechoval
dělení davu
heterogenní -> davy skládající se z různých lidí a skupin
anonymní -> demonstrace
neanonymní -> parlament, porota
homogenní
sekty -> náboženské skupiny
kasty
třídy
kritika ->
K. Davis
rozdělil davy na:
sociálně-strukturované davy
posluchačstvo
plánovaný expresivní dav -> povolená demonstrace, lidé na diskotéce
náhodné davy
divácké davy (čumilové) -> někde se sejdou a čuměj
panické davy -> při požáru
obtěžující davy -> davy které chtějí dosáhnout stejného cíle