je proces začleňování člověka do společnosti (chápání společnosti, kultury)
člověk se snaží pochopit společnost
od doby, kdy se člověk narodí, na něj společnost působí
psychologové vedli diskuze o tom, jestli člověk má sociální instinkt
člověk žádný sociální instinkt nemá
pokud člověk od mala nevyrůstá ve společnosti, tak nebude lidský (nebude se chovat jako člověk)
když je člověk socializovaný a zůstal by sám bez společnosti, tak se zblázní
socializace je vztah mezi jedincem a společností
Vlčí děti
v Indii došlo k tomu, že matka odložila 2 svoje malé děti -> ty děti zmizeli, později vyšlo najevo, že ty děti našla vlčí smečka, která se o ně začala starat, po několika letech byly tyto děti chyceny lidmi -> bylo zjištěno, že ty děti se chovali dost podobně jako vlci -> běhali po čtyřech jedli ústy, vybíhali s vlky v noci -> neprojevovali žádné známky lidského chování -> jména těch dětí byly: Amala a Kamala -> Amala byla mladší a začala se učit docela rychle, ale neunesla sociální nápor a zemřela -> Kamala byla starší než Amala -> učila se pomalu, chodit začala později, v krátkých větách se dokázala vyjadřovat až v 16 letech -> tato holka nikdy nedosáhla na průměr inteligence člověka, který vyrůstá ve společnosti
Socializace se uskutečňuje
v sociálních interakcích
prostřednictvím mechanismů sociálního umění
záměrné působení (výchova) -> v rodině, ve škole, v zaměstnání
živelné působení -> hromadné sdělovací prostředky (televize, knihy, počítač, divadla, kina, atd.)
Realizace socializace
napodobování -> napodobujeme to, co vidíme (chodit, jíst, gestikulace, projevy pocitů, návyky)
sociální zpevňování -> učení se pomocí odměn a trestů
(tresty jsou méně efektivní) -> domácí práce, zákazy
observační učení -> dítě pozoruje, jak je odměňované, nebo trestané jiné dítě
identifikace -> (ztotožnění) -> jde o to, ztotožnit s vnitřními charakteristikami člověka, vlastnostmi člověka
identifikační vzor (model) -> skutečný (někdo z našeho okolí), nebo fiktivní (hrdinové, pohádkové bytosti -> model není skutečný
Vztahy mezi lidmi
sociální percepce -> zahrnuje sociální vnímání a hodnocení lidí, se kterými je člověk v kontaktu
Chyby v hodnocení lidí
haló efekt -> při hodnocení jiného člověka se necháme unést jedním nápadným rysem, podle kterého následně hodnotíme celou osobnost
logická chyba -> na základě každodenních zkušeností si myslíme, že některé věci, nebo vlastnosti spolu logicky souvisí (někdo je vysoký a my si myslíme že je statečný, někdo je obézní, tak je líný, někdo se chová zdvořile, tak je neprůbojný, nesebevědomý)
vliv sociálního prostředí -> jestliže znám sociální prostředí člověka, tak mu přisoudím vlastnosti, které jsou specifické pro celou skupinu lidí, pracujících v tomto prostředí
stereotypie a předsudky -> jedná se o chybu, která vzniká mezi velkými skupinami lidí (národy), jedna skupina si udělá ustálený názor o té druhé (Češi a cikáni)
efekt mírnosti -> jestliže nám je někdo sympatický, hodnotíme ho mírněji
Učení
získávání jakýchkoliv zkušeností v průběhu života
co je naučené je opakem toho co je dědičné
výsledkem učení mohou být: vědomosti, dovednosti (senzomotorické, návyky, postoje -> věci týkající se našich hodnot
lidské učení je efektivnější než učení zvířat
učení ve spánku -> učenou látku si nahrát na záznamové zařízení, spínač na 10-15 minut po usnutí
učení se v uvolnění -> uvedeme se do hladiny alfa za bdělého stavu, zatemníme si lehce pokoj, sedneme si, zapneme si příjemnou hudbu (nějakou lehkou klidnou), začneme se uvolňovat, po 5-10 minutách té hudby si zapneme nahrávku s učením
Efektivita učení
faktory ovlivňující efektivitu učení
opakování -> není přímá úměrnost u počtu opakování a výkonem
denní doba -> kdy se učit, harmonogram učení (učit se každý den ve stejnou hodinu)
místo -> kde se učit, nejlepší je učit se v pokoji
hluk -> lepší když je ticho, při písničkách je horší efektivita
teplota -> individuální u každého jinak, od 18° do 23° -> ani zima ani teplo
osvětlení -> není vhodné příliš jasné světlo -> přichází rychleji únava, slabší světlo nevadí
jídlo -> nedoporučuje se učení se s jídlem
možnosti předcházení únavě
dělat pravidelné pauzy po 30 minutách (nejdéle 3 minuty)
po 2 hodinách učení udělat delší pauzu (30 minut)
jak se rychle zkoncentrovat
vzít si knížku a velice pomalu si přečíst 2 řádky v té knize (na každé slabice 2 sekundy)
vybereme si nějaký libovolný bod, na který zaměříme svoji pozornost (2 minuty), nesmí být v tu chvíli nic důležitějšího, ukončíme to tak, že zavřeme oči, a když je otevřeme můžeme se jít učit
sedneme si ke stolu, dáme před sebe ruce (v pěsti), postupné narovnávání prstů (velmi pomalu), 30 sekund jedna ruka