4.4.2018/Středa/Dějepis/Úkol
- Zeus (latinsky Jupiter) – nejvyšší řecký bůh; vládce oblohy, hromů a blesků, vládce nad bohy i lidmi
- Héra (latinsky Juno) – Diova sestra a manželka, královna nebe a hvězd, ochránkyně manželství, posvátnosti a neporušitelnosti manželských svazků
Diovi sourozenci
- Hádés (latinsky Plútó) – bůh podsvětí
- Poseidón (latinsky Neptun) – bůh moří
- Hestiá – bohyně rodinného krbu
- Démétér (latinsky Cérés) – bohyně plodnosti země a rolnictví, údajně naučila lidstvo pěstovat obilí
Diovy děti
- Athéna – bohyně moudrosti a vítězné války, ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti a umění
- Apollón – bůh slunce a světla,lékařství,hudby,poezie,umění a čistoty,vládce múz a věštíren
- Artemis – bohyně měsíce, ochránkyně přírody a zvěře, vášnivá lovkyně
- Héfaistos (latinsky Vulcanus) – bůh ohně a kovářství, zbrojíř bohů a ochránce řemeslníků pracujících s ohněm a kovářství
- Arés (latinsky Mars) – bůh ničivé války a krvavého zabíjení
- Hermés (latinsky Merkur) – bůh obchodníků, poutníků, řečníků, atletů, vynálezců, podvodníků a zlodějů; posel bohů
- Trojici nejmocnějších bohů tvoří Zeus – nejvyšší vládce, Poseidón – vládce nad vodami a Hádés – vládce podsvětí. Právě Hádés však nepobýval na Olympu, žil ve svém zlatém paláci v nejtemnější části podsvětí, které nikdy neopouštěl. Proto se uvádí, že Olympských bohů bylo jenom dvanáct. Počítaje Afrodité, bohyni lásky, krásy a touhy, stvořenou Gaiou a z kapek Úranovy krve. K olympským lze ale počítat i poloboha Dionýsa (latinsky Bacchus), nejmladšího z bohů, boha vína, vegetace a divadla.