Atomový orbital
Verze z 11. 1. 2018, 17:47, kterou vytvořil Dominik Urban (diskuse | příspěvky)
- pravděpodobnost výskytu elektronu a jeho energie je určena vlnovou funkcí /γ/
- mocnina vlnové funkce je úměrná pravděpodobnosti, s jakou se elektron vyskytuje v daném místě /γ2/
- část prostoru, ve kterém se nejpravděpodobněji vyskytuje elektron se označuje jako orbital
- pravděpodobnost výskytu elektronu v orbitalu s a p
- orbital je charakterizován 4 kvantovými čísly:
- hlavní kvantové číslo-n
- vedlejší kvantové číslo-l
- magnetické kvantové číslo-m
- kvantové číslo (spinové)
Hlavní kvantové číslo
- značí se malé n
- při dodání energie elektron přechází do exitovaného stavu -> elektron přeskočí do dráhy s vyšším kvantovým číslem
- hl. kvant. číslo udává energii a velikost orbitalu
- vzdálenost elektronu od jádra h=1, 2, 3, 4, 5, 6, 7
- kvantové číslo určuje sloupky K, L, M, N, O, P, Q
Vedlejší kvantové číslo
- značí se malé l
- určuje tvar orbitalu a energii elektronu
- nabývá hodnot od 0 do (n-1)
- když je n=4, tak je to od 0 do (4-1)
- od 0 do 3 -> 0, 1, 2, 3 =l
- s p d f
- takto se obvykle označují hodnoty l