Atomový orbital

Z Studijní materiály
Přejít na: navigace, hledání
  • pravděpodobnost výskytu elektronu a jeho energie je určena vlnovou funkcí /γ/
  • mocnina vlnové funkce je úměrná pravděpodobnosti, s jakou se elektron vyskytuje v daném místě /γ2/
  • část prostoru, ve kterém se nejpravděpodobněji vyskytuje elektron se označuje jako orbital
  • pravděpodobnost výskytu elektronu v orbitalu s a p
  • orbital je charakterizován 4 kvantovými čísly:
    • hlavní kvantové číslo-n
    • vedlejší kvantové číslo-l
    • magnetické kvantové číslo-m
    • kvantové číslo (spinové)

Hlavní kvantové číslo

  • značí se malé n
  • při dodání energie elektron přechází do exitovaného stavu -> elektron přeskočí do dráhy s vyšším kvantovým číslem
  • hl. kvant. číslo udává energii a velikost orbitalu
  • vzdálenost elektronu od jádra h=1, 2, 3, 4, 5, 6, 7
  • kvantové číslo určuje sloupky K, L, M, N, O, P, Q

Vedlejší kvantové číslo

  • značí se malé l
  • určuje tvar orbitalu a energii elektronu
  • nabývá hodnot od 0 do (n-1)
  • když je n=4, tak je to od 0 do (4-1)
    • od 0 do 3 -> 0, 1, 2, 3 =l
    • s p d f
  • takto se obvykle označují hodnoty l

Magnetické kvantové číslo

  • určuje polohu daného orbitalu v prostoru
  • nabývá hodnot od (-l) do (+l) včetně 0
  • l=0...s, m=0 (podslupka obsahuje jeden orbital)
  • l=1...p, m=-1, 0, 1 (podslupka obsahuje 3 orbitaly)
  • l=2...d, m=-2, -1, 0, 1, 2 (podslupka obsahuje 5 orbitalů)
  • l=3...f, m=-3, -2, -1, 0, 1, 2, 3 (podslupka obsahuje 7 orbitalů)

Spinové číslo

  • značí se s
  • charakterizuje spin elektronu v orbitalu, s=+0,5, -0,5
  • spin=vnitřní rotace elektronu -> popisuje jeho chování