- ve volné přírodě jsou nesloučené atomy pouze u vzácných plynů, ostatní látky se vyskytují
- při vzniku molekuly a krystalu se vytváří chemická vazba
- při vzniku chemické vazby se uvolňuje energie, které říkáme vazebná energie
- energie potřebná k rozštěpení vazeb je disociační energie -> stejně velká jako vazebná (číslo je stejné, znaménko odlišné)
- určuje pevnost vazeb -> podle vazebných energií -> čím pevnější, tím vetší hodnota vazebné energie a sloučenina je stabilnější
- chemická vazba vzniká překrytím valenčních orbitalů vázaných prvků -> vzniká vazebný elektronový pár
- ke vzniku vazby je nutná srážka dvou atomů s dostatečnou energií
Délka vazby
- vzdálenost atomových jader spojených vazbou
- vzdálenost, kdy jsou vyrovnány přitažlivé a odpudivé síly
- označuje r0
- jednotkou je nm (nanometry), 10 na -9nm
Rozdělení vazeb
Podle zodílu elektronegativity (x)
Nepolární
- delta x <0,4 -> dvě stejné dvouatomové molekuly
Polární
- 0,4< delta x <1,7 -> voda
Iontová
- delta x >1,7 -> chlorid sodný
Podle počtu vazebných (valenčních) čárek
- organická chemie -> sloučeniny s násobnou vazbou jsou sloučeniny nenasycené
- s násobením vazby se délka zkracuje -> ethan -> ethen -> ethin
Jednoduchá
- jedna vazebná čárka (molekula vodíku -> H-H, nebo ethan)
- organické sloučeniny pouze jednoduché vazby = nasycené (ethan)
Dvojná
- patří do násobných vazeb
- např.: molekula kyslíku, nebo ethen
Trojná
- patří do vazeb násobných
- např.: molekula dusíku, nebo ethin
Podle vzniku
Kovalentní
- každý z atomů dává na vytvoření vazby stejný počet elektronů (molekula vodíku)
Koordinačně kovalentní
- jeden z atomů je dárce elektronu -> označujeme ho jako doner
- druhý atom je příjemce elektronu -> označujeme jako akceptor