Otevřít hlavní menu

Studijní materiály β

  • Je první období v historii, ve kterém se začínají vytvářet státní útvary. (Ty ovšem nevznikaly ve stejnou dobu)
  • Počátek - přesné datum neznáme
  • Konec - 476 našeho letopočtu (zánik Západořímské Říše)

Znaky starověku:

  1. rozvinuté zemědělství
  2. trvalá sídliště
  3. společenská dělba práce
  4. specializace řemeslníků
  5. rozvoj obchodu
  6. vznik nových společenských vrstev (vojáci; kněží; panovník..)
  7. úřednický aparát
  8. vznik písma

Pojmy:

  • Otroci - bezprávné obyvatelstvo, jsou majetkem
  • Civilizace - je stupeň vývoje, jehož společnost dosahuje vznikem státu

Typy starověkých států:

  1. státy staroorientální - vznik v povodí řek, půda patří panovníkovi.. (Státy v Mezopotámii, Egypt, Čína, Indie)
  2. státy antické - vznik u moře, půda je v soukromém vlastnictví, výroba je velkou měrou závislá na otrocké práci (Řím, Řecko)

Mezopotámie

  • Je oblast mezi řekami Eufrat a Tigris na Blízkém Východě
  • Díky pravidelným záplavám - vznik zavlažovacích kanálů (známka vysokého zemědělství)
  • Říční toky sloužily jako dopravní tepny.
  • Dováženo: kámen, kovy, dřevo
  • Oplývala: rákos, hlína
  • V oblasti vznik písma - písmo klínové

Důležitá data:

  1. 4.tis. ante - vznik měst v Sumeru
  2. 3.tis. ante - vznik městských států
  3. 2.polovina 3.tis. ante - vznik Akkadu
  4. 20.-18.stol ante - Staroasyrská říše
  5. 19.-16.stol ante - Starobabylonská říše
  6. 18.stol. ante - Chammurapiho zákoník
  7. 17.stol. ante - vznik říše Chettitů
  8. 911 ante - Novoasyrská říše
  9. 625 ante Novobabylonská říše

Sumerové

  • Je první národ, který dokážeme pojmenovat
  • V 4.tis. ante - vznik sumerských měst
  • V 3.tis. ante - získávají na moci, to vede ke vzniku městských států (UR, URUK , KIŠ - vojensky vyspělé, LAGAŠ, NIPPUR - nábožensky významné)
  • Centrem těchto států byl chrám (chrámové hospodářství - stát vedou kněží)
  • Později se přešlo k palácovém hospodářství (stát vede panovník)
  • Celá oblast byla jednotná kulturně i nábožensky

Akkad

  • Panovník - Sargon
  • Sídelní město - Akkad
  • Na území Mezopotámie poprvé - centralizováný stát
  • Vznik pevností - Tell Brak a Ninive
  • Říše zanikla po nájezdech Semitských kmenů

Staroasyrská říše

  • Po úpadku Akkadské říše se na severu Mezopotámie ujali vlády knížata z Aššuru
  • Vznik obchodu mezi Malou Asií (dnešní Turecko) a Asýrií - to vedlo ke vzniku asyrských obchodních kolonií v Malé Asii - ta ovšem postupně zanikala v důsledku úpadku moci Asýrie.
  • Do Asýrie: zlato, stříbro
  • Z Asýrie: látka, vlna, kovy
  • Asýrii postupně ovládla Babylonie

Starobabylonská říše

  • Panovník - Chammurapi (18.stol. ante)
  • Postupně rozšiřoval svou moc, díky ovládnutí jiných městských států
  • Zavedl stříbro jako všeobecné platidlo - to vedlo k rozvoji dálkového obchodu, ale i k zvýšení chudoby (lidé upadali do dluhů)
  • Říše vyžadovala centrální zřízení - to vedlo k vytvoření správního systému a omezení moci kněží ve prospěch moci světské
  • Snažil se zavést kult jednoho boha - Marduka
  • Roku 1595 ante dobytí Babylonie Chetity - to vedlo k zániku Chammurapiho dynastie

Chetitská říše

  • Se nacházela v oblasti Malé Asie
  • Chetité byli indoevropané a velcí válečníci
  • Chetitština - první písemně zaznamenaný indoevropský jazyk (Chetitštinu rozluštil Bedřich Hrozný - český orientalista a klínopisec narozený v roku 1879 v Lysé nad Labem)
  • Jejich říše zanikla pod náporem mořských národů

Novoasyrská říše

  • V roce 722 ante na trůn - Sargon II
  • Zakládá sargonovskou dynastii
  • Po dobytí Babylonu jeho synem zakládá Ninive (to se stává novým sídelním městem)
  • Za Assarhaddona - největší rozmach Asýrie (území v Palestině, Babylonii a Egyptě)
  • Za Aššurbanipala - ztráta Egypta, málem i ztráta Babylonie
  • Založil knihovnu v Ninive (25 000 klínopisných tabulek)
  • Po jeho smrti - konečný úpadek Asýrie, který byl zapříčiněn dobytím Ninive Babyloňany a Médy