Vyšší rostliny
Z Studijní materiály
Kapraďorosty
Přesličky
- vytrvalé výtrusné cévnaté rostliny
- mají plazivé oddenky a duté, přeslenitě větvené stonky
- v jednom vegetačním období tvoří dva typy lodyh - jarní nezelené a letní zelené
Plavuně
- stonek je nečlánkovaný, hustě porostlý drobnými čárkovitými listy
- na konci stonků jsou výtrusnicové klasy a výtrusy
- výtrusné cévnaté rostliny (s pravými cévními svazky)
- na území ČR jsou zákonem chráněné
- prvohorní plavuně jsou příčinou vzniku černouhelných ložisek
Plavuň vidlačka
- roste na sjezdovkách
- vidličnatě větvený kořen
Vranec jedlový
- vypadají jako malé drouboučké smrčky
- je silnější než vidlačka
Kapradiny
- stavba těla: kořeny, oddenky, mladý list a list
- nemají stonek, stonek je plazící se kořen porostlý listy
- zespodu listu jsou výtrusnice a výtrusy -> díky nim se kapradiny mohou rozmnožovat a rozmnožují se
- některé kapradiny se rozmnožují vegetativně (pomocí oddenku)
- život
Hasivka orličí
- je to obrovská kapradina
- největší kapradina (až 2m)
- vyskytuje se na pokraji lesů, tam kde je sucho a hodně jehličí
Kapraď samec
- nemá členěné listy
- roste ve vlhkých lesích
- mají rády stín
- má 2 cévní svazky
Osladič obecný
- má sladký oddenek, který je jedovatý (prudce)
- je chráněný
- roste na stinných místech (skály, ztrouchnivělé kmeny)
Sleziníky
Semenné rostliny
Nahosemenné rostliny
- patří do nahosemenných rostlin
- stálezelené rostliny
- gametofyt redukovaný
- vajíčka na svrchní straně ploché semenné šupiny
- listy jsou jehlicovité (smrk), šupinovité (zerav) -> často na brachyblastech
- setkáme se s nimi v parku, v lese, na zahradě
Jehličnany
- pryskyřičné kanálky
- vzniklo z nich hnědé uhlí (zkamenělé smrky, atd.)
- žlutý déšť
- využití jehličnanů: okrasa v parcích, vánoční stromky, koření (jalovec), vonné silice, kalafuna na smyčce, pálenka borovička (jalovec), dřevo
- dřevozpracující průmysl a papírenský průmysl
Borovice lesní
- kmen je oranžový, dole nemá větve, má je až výše
- jehlice z jednoho místa vyrůstají dvě
- hluboký kořen (udrží se všude), když fouká tak se zlomí, nevyvrátí se
- nachází se spíše v nížinách
Borovice černá
- dlouhé tuhé jehlice
- nenáročná, vysazuje se ve městech (je velice odolná)
Borovice vejmutovka
- z jednoho místa vyrůstá 5 jehliček a jsou měkké, příjemné do ruky
- delší šišky
- má ráda písčitý povrch
Borovice kleč
- je to keř, nejvíce na horách
Smrk ztepilý
- jeho koruna má kuželovitý tvar
- jehličky smrku obrůstají celou větvičku
- šišky smrku visí dolu
- mělký kořenový systém
- monokultury -> že je na větším území jenom smrk
Smrk pichlavý
- jeho odrůdou je smrk stříbrný
Jedle bělokorá
- má šedou kůru
- má svěží zelené jehličky
- šišky většinou nespatříme
- je velice citlivá, nemá ráda znečištěné ovzduší
- je chráněná
Douglaska tisolistá
- šiška má malé hroty
- je hodně podobná jako jedle, akorát šišky jsou odlišné
Modřín opadavý
- květy samičky jsou fialové
- má rád světlo, světlá místa
- vyskytuje se sem tam na krajích lesů, sjezdovek
- moc se nevysazují -> protože z nich jsou jehličky
Cedr libanonský
- je neopadavý
- šišku má podobnou jedli
- jehličky má podobné borovici
- trvanlivé dřevo
Zerav (tůje)
- roste velmi pomalu
- krásně voní
- na hřbitovech, živé ploty
Cypřiš
- má konec větvičky ohnutý dolu, jakoby byl zvadlý
Jalovec obecný
- vyrábí se z něho destiláty a koření
- je ohrožený
- roste v nižších oblastech, u lesa
Jalovec chvojka
- jedovatý
- ženy dříve používali k potratu (většinou to dopadlo špatně)
Tis červený
- je celý jedovatý, kromě semínka v míšku -> to se dá jíst
- velice odolné a kvalitní dřevo
- je ohrožený, moc se nevysazuje (kvůli jedovatosti)
- jeho plody jedli ženy kvůli potratu
- nevoní, je leskle zelený
Blahočet
- velmi vysoký kmen
- spodní větve postupně osychají a opadají a zůstává jen talíř nahoře
Wollemie
- roste pouze v Austrálii
- dá se koupit v květince a pěstovat doma
Sekvoj
- výška až 100 metrů
- dosahují 1000 let stáří
- jsou obrovské
Jinany
- Jinan dvoulaločný
- na brachyblastech (zkrácená větévka) vyrůstají listy, které na zimu opadají
- dužnaté semeno podobné peckovici
- původ -> Čína, u nás v parcích
Kordaity
- vymřelé (mladší prvohory)
- vysoké stromy
- dochovali se jen zkameněliny v podobě hnědého uhlí
Krytosemenné rostliny
Dvouděložné rostliny
- dva děložné lístky
- žilnatina je zpeřená
- cévní svazky jsou uspořádány do kruhu
- hlavní kořen + postranní kořeny
- květ se staví podle čísla 4, nebo 5
- 210000 druhů
Šácholanovité
- pojmenováno po šácholanu
- je to keř, který nejdříve kvete a až pak rostou listy
Vavřínovité
- používají se ke koření
- je to vlastně bobkový list -> Vavřín ušlechtilý
- používali se celé větvě, ze kterých se dělali věnce a dávali se jako cena
Pepřovité
- usušené bobule pepřovníku
Leknínovité
- Stulík žlutý
- Viktorie královská -> největší leknín na světě, průměr až 2 metry
Pryskyřníkovité
- nejvíce jedovaté byliny
- plodem je měchýřek, nažka nebo bobule
- Pryskyřník prudký
- Pryskyřník platanolistý -> na horách
- Pryskyřník žlutý
- Orlíček hajní
- Koniklec slovenský
- Hlaváček jarní -> je žlutý
- Hlaváček letní -> pěstuje se na zahrádce
- Blatouch bahenní
- Sasanka hajní -> vlhko, mokro
- Jaterník podléška
- Úpolín
Mákovité
- mají v těle mléčnice
- obsahují alkaloidy
- Mák setý -> pěstuje se na polích, pro semínka, používá se do pečiva, obsahuje morfin, opium, kodein, rostlinka je kromě semen celá jedovatá
- Vlaštovičník -> používá se na léčení kožních výrůstků
- Zemědým lékařský
- Dymnivka dutá
- Konopí seté -> používá se na výrobu konopných vláken (košile, atd.)
- Chmel otáčivý -> brigády na drátkování chmelu, později strhávání, ze šišek (ženských útvarů) se vytváří pivo
Bukovité
- jsou to dřeviny
- plodem je nažka -> žalud, bukvice
- Buk lesní -> nejznámější zástupce, má hladkou kůru, kůra je šedivé, v zimě šedivé větvičky, bukové dřevo se využívá na nábytek, je vcelku tvrdé
- Dub letní -> spodní části čepele listu jsou vykrojené, ve směru růstu, na rozdíl od dubu zimního, dubové dřevo nehnije, je velmi tvrdé a odolné
- Dub červený -> ostrý list
- Dub korkový -> výroba korku
- Kaštanovník setý -> protáhlé listy
Břízovité
- plodem je nažka -> jehnědy
- Bříza bělokorá
- Bříza zakrslá -> v KRNAPU
- Olše lepkavá -> list je na konci s prohloubeninou, Jilm má špičku -> je podobný Olši
- Pohanka
- Rebarbora
- Šťovík -> kolem chalup na horách, velké listy, rostou tam, kde něco vytéká ze septiku
- Violka vonná -> voní
- Violka maceška
- Tykev
- Dýně okurka -> plodem je bobule, pochází z Pákistánu
- Meloun lubenice -> plodem je bobule, pochází z Afriky
Brukvovité
- jsou to byliny
- plodem je šešule, nebo šešulka
- Brukev zelná -> pochází z Chorvatska
- Brukev řepka olejka
- Česnáček lékařský -> obsahuje vitamín C,
- Řeřišnice luční -> kvete podle toho, co je v půdě
- Horčice rolní
- Hlávkové zelí
- Kapusta
- Květák
- Brokolice
- Kokoška
Prvosenkovité
- Prvosenka jarní -> teplé oblasti, je žluto-oranžová
- Prvosenka vyšší -> je vyšší než prvosenka jarní
- Prvosenka nejmenší
Lípovité
- Lípa srdčitá -> menší listy (rezavé)
- Lípa širokolistá -> větší listy (bílé)
Růžovité
- jsou to dřeviny, keře, byliny
- rostou po celém světě
- Řepík lékařský -> na obývání kožních poranění, léčí kožní onemocnění
- Tavolník vrbolistý
- Kuklík městský
- Kontryhel obecný -> na jeho listech jsou stříbřité kapičky (vydává vodu ze svého těla), je to léčivá rostlina (čaje, při menstruaci, atd.)
- Mochna husí -> žluté kvítky
- Růže šípková -> vyšlechtěny různé typy růží, vitamín C, šípky se používají na čaj, marmeládu, likéry, atd.
- Trnka obecná -> mají kolce (dlouhé trny), trnkové víno, likéry, velmi trpké plody
- Jeřáb ptačí -> klasický jeřáb - jeřabiny (malvice), používají se do marmelád, suší se, atd.
- Jeřáb krkonošský -> pouze a jenom v Krkonoších, nikde jinde ho nenajdeme, je velmi chráněný
- Meruňka
- Broskev
- Jabloň obecná
- Jahodník obecný -> lesní jahody
- Ostružiník křovitý
- Ostružiník maliník
- Třešeň
- Švestka
- Hrušeň domácí
- Hloh
- Trnka
Bobovité
- plodem je lusk (hrách, čočka, fazole, podzemnice olejná)
- semena jsou olejnatá (tuky, bílkoviny)
- luštěniny, pícniny
- na jejich kořenech žijí bakterie, které odebírají rostlince určité látky a vážou z okolí dusík, který rostlina potřebuje
- stavba květu: Pavéza, Křídla a Člunek (zespodu)
- Hrachor luční -> na konci lístku je úponka (podobné hrášku)
- Čičorka pestrá -> pěstuje se na polích a pak se tím krmí hospodářská zvířata
- Jetel luční -> pastva pro čmeláky
- Jetel podhorní -> více do červena, do růžova
- Jetel plazivý -> louky, hřiště
- Tolice vojtěška -> pěstuje se na polích, krmí se tím dobytek, silážní věže
- Komonice lékařská -> na skládkách a sutích, později i dřevnatí, když dosáhne velikosti
- Fazol obecný -> různé odrůdy, využívají se semena z lusků
- Hrách setý
- Sója -> z Číny
- Čočka -> Himaláje
- Trnovník akát -> trny vyrůstající z dřevnatých stonků
- Štědřenec odvislý -> zlatý déšť
- Janovec metlatý
- Lékořice -> používá se kořen, v potravinářství (bonbony)
Miříkovité
- různé bylinky (kmín, kopr, petržel, celer)
- okolík-květ
- dvounažky-plod
- Bolševník velkolepý -> pro citlivé osoby mohou být postrachem -> dotyk může vyvolat špatné dýchání, atd.
- Mrkev obecná -> rostlina luční, poznáme ji podle květu (kudrnatý, neupravený), stejné listy jako mrkev ze zahrádky, kořen je bílý
- Anýz vonný
- Kmín luční -> vyšlechtěn kmín zahradní
- Petržel zahradní
- Kopr vonný
- Miřík celer
- Bršlice kozí noha -> díky oddenkům se velmi dobře rozšiřuje, je to léčivá rostlina
- Kerblík lesní
Brutnákovité
- Pomněnka hajní
- Hadinec obecný
- Kostival lékařský
- Plicník lékařský
Lilkovité
- plodem je nejčastěji bobule (lilek brambor)
- Durman obecný -> pěstuje se jako okrasná rostlina
- Lilek brambor -> oddenkové hlízy
- Lilek potměchuť -> červený plod
- Rulík zlomocný
- Lilek rajče
- Paprika roční -> různé druhy
- Tabák
Krtičníkovité
- Rozrazil rezekvítek -> květ podle čísla 4
Hluchavkovité
- mají čtyř-hranou lodyhu
- listy jsou proti sobě (vstřícné)
- mají pyskatou korunu (dolní a horní pysk)
- plodem je tvrdka
- Dobromysl obecná -> suší se pouze listy, není výrazná
- Bukvice lékařská -> vytáhlá rostlina, vypadající jako orchidej
- Hluchavka bílá
- Hluchavka nachová
- Hluchavka žlutá
- Mateřídouška obecná
- Levandule obecná
- Mateřídouška tymián
- Mateřídouška luční
- Rozmarýna
- Máta -> žvýkačky
- Máta vodní -> šedivá
Zvonkovité
- při utržení vytéká mléko
- Zvonek český -> dříve krkonošský
Hvězdnicovité
- květenství se nazývá úbor (kopretina) -> skládá se z zákrovu, jazykovité, trubkovité, biologický květ
- jsou nejrozšířenější
- vytéká z nich mléko
- Hvězdnice alpská
- Slunečnice roční
- Pelyněk pravý
- Heřmánek pravý
- Heřmánek terčovitý
- Sedmikráska chudobka
- Kopretina bílá
- Hlávkový salát (locika)
- Řebříček obecný
- Pampeliška lékařská
- Jestřábník
- Léčivka měsíček
- Gerbera
Jednoděložné rostliny
- klíčí jednou dělohou
- žilnatina je souběžná
- není systém v cévních svazcích -> jsou roztroušené
- složitá kořenová soustava
- květ se staví podle čísla 3
Liliovité
- Česnek -> člověk využívá listy (podpučí)
- Cibule -> člověk využívá listy (podpučí)
- Česnek pór -> pórek
- Česnek medvědí -> saláty
- Lilie -> obrovské množství druhů
- Tulipán -> obrovské množství druhů
- Konvalinka vonná -> jedovatá, využívá se v lékařství
- Ocún jesenní
- Vraní oko -> jedovaté
- Modřenec odvislý
- Hyacint
Amarylkovité
- cibule, nebo oddenek (list, nebo stonek)
- plodem je tobolka, nebo bobule
- Sněženka podsněžník -> květ postavený do čísla 3
- Bledule jarní -> mají rády vlhko, okolo potoků
- Narcis bílý
- Narcis žlutý
Kosatcovité
- zůstávají v zemi díky oddenkům, hlízám a cibulím
- plodem je tobolka
- Kosatec žlutý
- Kosatec růžový -> láká hmyz svojí vůní
- Kosatec modrý -> láká hmyz svojí vůní
- Šafrán (Crocus) -> různé barvy, koření šafrán (z vršku pestíků)
Vstavačovité
- jsou rozšířeny po celém světě
- nedokáží žít sami, potřebují nějakou jinou rostlinu
- v ČR jsou chráněné
- lákají hmyz -> opylení hmyzem
- parazitují na jiných rostlinách (potřebují k životu podnož)
- mají v zemi hlízu
- Vanilovník plocholistý -> vanilkový lusk (10-15 cm), využívá se v potravinářství a kosmetice
- Střevíčník pantoflíček
- Tořič čmelákovitý
- Vemeník dvoulistý -> dva listy blízko u země
- Hlístník hnízdák -> nasává si všechno z nějaké hostitelské rostliny
- Prstnatec májový -> nejznámější orchydej
Sítinovité
- podobné trávám
- plodem je tobolka
- Bika ladní -> chlupaté stéblo
- Sítina černá -> černé květenství
Šáchorovité
- trojboký, trojhranný stonek
- plodem je nažka
- Skřípina lesní -> lesklé listy, až 0,5 metrů
- Suchopýr úzkolistý -> obývá rašeliniště, má rád vlhko, je jich velké množství
Lipnicovité
- trávy
- stonek je stéblo
- mají kolínko
- plodem je obilka
- mají velice složitý květ, který obsahuje: pluchu - vnější obal květu, pluška a plenky
- Rýže setá -> Asie, potřebují podmáčené oblasti
- Proso seté -> u nás se moc nepěstuje
- Cukrovník lékařský
- Žito seté -> nejvyšší obilnina, je do šedivá a má vousy
- Pšenice obecná -> nemá vousy, obaly semen obsahují lepek
- Oves setý -> má rozvětvené květenství - lata
- Ječmen setý -> je nižší než žito
- Kukuřice setá
- Jílek vytrvalý -> vysoká rostlina
- Pýr plazivý -> je jemnější, je menší ve všem, květenství je uzavřenější a upravenější
- Psárka luční -> má palici - klas nahoře, jde stáhnout
- Bojínek luční -> nejde stáhnout
- Tonka vonná -> na loukách, je droboučká, voní jako seno
- Poháňka hřebenitá -> na zahrádkách, má klas učesaný na jednu stranu
- Kostřeva luční -> hnědé stéblo
- Srha laločnatá -> říznačka
- Lipnice roční -> má ráda, když se po ní šlape, malý kořen
- Ovsík vyvýšený -> obrovská tráva
- Psineček bílý -> na horách
Arekovité
- jsou to palmy
- obývají tropy a subtropy
- mají stonek bez listů
- na vrcholu je chochol listů
- nevýrazné květy, ze kterých následně vznikají banány
- plodem je bobule, nažka
- Datlovník obecný
- Palma olejová
- Kokosovník ořechoplodý -> kokosový olej