Obsah

Počátky řeckých dějin

sídlo na ostrově Kréta, jižně od pevninského Řecka
vznik circa od 2700 př.n.l.
souběžně s minojskou civilizací také vznik civilizace kykladské, ta ovšem později s minojskou splynula
téměř nic oni nevím, největším problémem je písmo, Kréťané totiž využívali dva druhy písma lineární písmo A (dosud nerozluštěno) a lineární písmo B (obchodní spisy)
do konce 3.tisíciletí př.n.l - rozvíjení řemesel -používání měděných a bronzových nástrojů
na začátku 2.tisíciletí př.n.l. - vznik prvních paláců - Knossos, Faistos, Mallia a Zakro (období prvních paláců)
podle Knosského paláce - labyrint
vyspělé technické zázemí (odpadní systémy, kanalizace..)
na Krétě polyteistické náboženství a vysoké postavení žen (mohly se stát i kněžkami)
posvátným zvířetem - býk
zruční hrnčíři
kolem roku 1700 př.n.l - velmi silné zemětřesení, které všechny paláce zničilo nebo alespoň poškodilo, Kréťané ale začali paláce stavět znovu (období druhých paláců)
Kolem roku 1400 př.n.l. vpád Achájů na Krétu a tím zanikla minojská civilizace (byla pohlcena mykénskou civilizací)

dle legendy vládl na Krétě mýtický král Mínos, ten neobětoval bohu Poseidonovi býka, za což byl potrestán tak, že Mínosova žena porodila dítě s hlavou býka (Minotaurus)
král ho zavřel do labyrintu, který nechal vybudovat v Knóssu a pravidelně ho krmil mladými řeky, aby neohrožoval ostatní populaci
jednou se měl Minotaurovou večeří stát Théseus, ten ale od královské dcery Ariany dostal meč a niť, mečem zabil Minotaura, a díky niti se mohl vrátit zpátky

po vpadnutí Achájů do pevninského řecka zánik Helladské civilizace a vznik civilizace mykénské
achájové začali stavět své nové opevněné paláce (hrady) - např. Mykény, Théby..
se vyskytovala na pevninském řecku
ve 12.stol. př.n.l. vpád mořských kmenů a Dórů do pevninského Řecka

od 11.-9. stol.př.n.l.
velice málo informací, jediné dva zdroje informací - díla Illias (pojednává o Trojské válce, spor Achillea a Agamemnóna) a Odysseia (dobytí Tróje, putování ithackého krále Oddysea)
autorem slepý básník Homér)
Trója a Agamemnóva maska objevena německým archeologem Heinrichem Schliemannem
v temném období končí osidlování Řecka
v tomto období ještě nemůžeme mluvit o žádných městských státech, ale o vesnických rodech živících se zemědělstvím (z rodu fratrií se stávaly kmeny fýly)
v tomto období, kvůli nedostatku půdy, začíná řecká kolonizace (iónská kolonizace). Řekové hledají nová místa a osídlují nové oblasti. Je to především Itálie, celé pobřeží Malé Asie a dostávají se až do dnešní Francie, například do okolí dnešního Marseille.
osídlování není osídlování válečné
tou dobou nastává veliký rozmach řecké kultury, řecké civilizace, avšak nikdy nedošlo ke spojení všech Řeků v jeden mohutný státní celek
vystěhovalé řecké obyvatele nazýváme Iónové
v 9.stol. př.n.l. Řekové přijali fénickou abecedu

9.-6.stol. př. n.l.
kmeny po celém Řecku užívají stejný jazyk, písmo a vyznávají to samé polyteistické náboženství
kvůli členitosti povrchu, ale ani v době největší slávy Řecka neexistovala žádná řecká říše.
Řecko se vyvíjelo hlavně v malých městských státech, které spolu uzavírali různé dohody jak obranné tak útočné, často také válčili i mezi sebou. Mezi nejvýznamnější městské státy na vrcholu řecké civilizace patřili Sparta a Atény.
Městské státy byly relativně malé a tvořili je vlastně pouze město a jeho nejbližší okolí.

moc Atén vznikala na bázi kulturní a obchodní
Atény nebyly nikdy tak dobrými válečníky jako byli Sparťané. Zato byli velice dobří zemědělci, řemeslníci a především obchodníci
za zakladatele aténského státu bývá považován hrdina Théseus, syn Egeiův. (a.k.a. ten borec, co zabil Minotaura :-D)
zpočátku vládli králové. Po smrti posledního krále se stanovila vláda aristokracie
v té době spravoval stát sbor devíti úředníků (archontů), volených na jeden rok lidovým shromážděním. Jeho činnost kontrolovala rada (areopagos) volená z bývalých archontů
bohatým aristokratům patří většina půdy a začínají se projevovat velké sociální rozdíly. Vzhledem k tomu, že řecká půda je těžko obdělávatelná ,stávalo se, že řečtí zemědělci dali půdu do zástavy bohaté aristokracii, když se neurodilo, přišli o půdu, dali do zástavy sebe a přišli do otroctví.