Husitská literatuta

• V této době probíhaly pokusy o reformu církve; společnosti
• Začínají se objěvovat nové literární žánry: manifesty; traktáty; polemiky; postily
• Texty psány pouze česky a výhradně Čechům
• Usilovala o lidovost a lidské potřeby

Kritici církve (Husovi předchůdci):

Konrád Waldhauser

• zahájil reformní hnutí; kázal ovšem pouze německy a latinsky

Jan Milič z Kroměříže

• kázal česky a radikálně, snažil se jít příkladem - žil chudobně (Knížka o Antikristovi)

Husitská doba:

• Husovo revoluční hnutí - 1419-1433
• V literatuře myšlenka husitství doznívá ovšem dále
• mizí rytířská a duchovní epika
• satirické básnictví-problémy tehdejší doby
• naučná literatura->do popředí traktát->naučné pojednání o něčem
• oprašuje se kronika->psaní kronik->osobní zaujetí autora, pocity autora, není to objektivní
• němčina mizí, latina ustupuje, do popředí čeština->rozmach češtiny

Jan Hus

• 1371-1415
• byl profesorem na Karlově univerzitě
• od roku 1402 kázal v Betlémské kapli
• jeho názory měli velkou odezvu
• nešel proti církvi jako takové, ale vadili mu nedostatky v té církvi->snažil se jí udělat co nejlepší
• časem se to všem začalo nelíbit
• arcibiskup Jana Husa zažaloval a církev se postavila na stranu Arcibiskupa
• koncil v Kostnici měl vyřešit spor mezi dvěma papeži tím, že chtěli vybrat třetího
• Jan Hus tam "nikoho nezajmal", "neměli na něho čas" on svojí řeč neodvolal
• následné upálení v Kostnici

Spis o církvi

• halvou církve má být Ježíš Kristus, Bůh->né Papež
• právo kontrolovat Papeže
• dílo se stalo obžalobné vůči Janu Husu

Husitismus

Měšťanský

• východiskem je učení Jana Husa

Selsko-plebejský

• radikálnější, vyznávači Táborité