Sociální struktura společnosti

Obsah

- biologické hledisko -> podle pohlaví, podle věku, podle rasy, podle síly, atd.
- psychologické hledisko -> podle inteligence, podle zájmu, podle schopností, atd.
- sociální hledisko -> podle majetku, podle moci, podle příjmu, podle povolání, podle vzdělání, atd.
díky sociálnímu hledisku vznikají největší nerovnosti společnosti
čím je společnost vyspělejší, dokonalejší, tím víc se uplatňují tyto sociální nerovnosti

- otroctví -> extrémní forma nerovnosti, jeden člověk je majetkem jiného člověka, otroci byli bezprávní (z hlediska právního byli jako věc),nebo byli otroci bráni jako služebnictvo (měli práva, ale pořád nad nimi měli právo jejich vlastníci)
- kastovnictví -> jestliže společnost budeme dělit do kast, bude to podle ras, podle barvy pleti, rasová čistota, společnost rozdělena do několik kast (Indie -> brahmani-(učenci), kšátriové-(vládcové), vajšijové-(ekonomika-obchodníci, zemědělci), šúdrové-(služící)
- stavovský systém -> ve středověké Evropě, Číně, nebo Japonsku, rozdělení společnosti do stavů (rytířský stav, šlechta, duchovenstvo, lid), nebylo tam rasové kritérium, lidé z různých stavů se mohli navzájem brát -> když si šlechtic vzal chudou dívku-ona se stala šlechtičnou
- třídní systém -> rozdělení společnosti do tříd, přichází s tím marxismus, rozhodujícím kritériem bylo vlastnictví výrobních prostředků (stroje, továrny), vlastník-kapitalista, zaměstnanec-dělník, zemědělec, inteligent)
- stratifikační systém -> rozdělení lidí do společenských vrstev, viz. Max Weber

nerovnosti mezi lidmi jsou normální, přirozené (někdo má lepší postavení, někdo horší), lidé si budou rovni u posledního soudu

zdůrazňoval rovnost před zákonem a v příležitosti tržní soutěži (všichni stejná pravidla -> mohli se stát bohatými -> ukažte co umíte a staňte se bohatými), problémem byl rovný start (někdo měl na startu větší vlastnictví, někdo menší)