Sociální struktura společnosti

Z Studijní materiály
Přejít na: navigace, hledání

Sociální struktura společnosti

  • vzniká sociální stratifikace -> vznik sociálních vrstev

Hlediska pro členění do sociálních vrstev

    • biologické hledisko -> podle pohlaví, podle věku, podle rasy, podle síly, atd.
    • psychologické hledisko -> podle inteligence, podle zájmu, podle schopností, atd.
    • sociální hledisko -> podle majetku, podle moci, podle příjmu, podle povolání, podle vzdělání, atd.
  • díky sociálnímu hledisku vznikají největší nerovnosti společnosti
  • čím je společnost vyspělejší, dokonalejší, tím víc se uplatňují tyto sociální nerovnosti

Typy stratifikačních systémů

    • otroctví -> extrémní forma nerovnosti, jeden člověk je majetkem jiného člověka, otroci byli bezprávní (z hlediska právního byli jako věc),nebo byli otroci bráni jako služebnictvo (měli práva, ale pořád nad nimi měli právo jejich vlastníci)
    • kastovnictví -> jestliže společnost budeme dělit do kast, bude to podle ras, podle barvy pleti, rasová čistota, společnost rozdělena do několik kast (Indie -> brahmani-(učenci), kšátriové-(vládcové), vajšijové-(ekonomika-obchodníci, zemědělci), šúdrové-(služící)
    • stavovský systém -> ve středověké Evropě, Číně, nebo Japonsku, rozdělení společnosti do stavů (rytířský stav, šlechta, duchovenstvo, lid), nebylo tam rasové kritérium, lidé z různých stavů se mohli navzájem brát -> když si šlechtic vzal chudou dívku-ona se stala šlechtičnou
    • třídní systém -> rozdělení společnosti do tříd, přichází s tím marxismus, rozhodujícím kritériem bylo vlastnictví výrobních prostředků (stroje, továrny), vlastník-kapitalista, zaměstnanec-dělník, zemědělec, inteligent)
    • stratifikační systém -> rozdělení lidí do společenských vrstev, viz. Max Weber

Názory na rovnost

Církev

  • nerovnosti mezi lidmi jsou normální, přirozené (někdo má lepší postavení, někdo horší), lidé si budou rovni u posledního soudu

Osvícenství

  • svoboda, rovnost a bratrství
  • rovnost ve vztahu k přírodě, zákonům a trhu

Liberalismus

  • zdůrazňoval rovnost před zákonem a v příležitosti tržní soutěži (všichni stejná pravidla -> mohli se stát bohatými -> ukažte co umíte a staňte se bohatými), problémem byl rovný start (někdo měl na startu větší vlastnictví, někdo menší)

Sociální reformismus

  • snaží se nerovnosti mezi lidmi zmenšit pomocí sociální politiky
  • sociální politika-odstranit nerovnosti, zvýšená daň pro lidi s větším příjmem, podpora v nezaměstnanosti, přídavky na děti, na bydlení, na cestování
  • u nás díky podpoře od státu nepotkáme žebráky

Marxismus

  • chtěli dosáhnout rovnosti před zákonem, ale i sociální rovnosti (majetek, příjem)
  • snaží se smazat nerovnosti (všichni lidé rovni)
  • odstranění kapitalistů -> převedení majetku státu
  • všechen majetek si vezme stát a bude dávat výplatu všem občanům stejně
  • násilné uspořádání společnosti
  • snažili se vytvořit rovnostářský systém
  • všichni jsme si rovni, ale někteří si jsou rovnější
  • omezování lidských práv a svobod

Stratifikační teorie

  • typ společnosti, kde se lidé dělí do vrstev
  • autorem je Max Weber
  • vrstvy:
    • underclass -> nejnižší vrstva (nezaměstnaní, přistěhovalci, cikáni), jsou to lidé, kteří mají výrazně horší životní podmínky a životní úroveň, říká se o nich, že ve společnosti vytváří kulturu chudoby, ztrácí motivaci
    • dolní vrstva -> (manuálně pracující lidé, dělníci, zemědělci)
      • nižší dolní vrstva -> nekvalifikovaní, nebo částečně kvalifikovaní lidé
      • vyšší dolní vrstva -> (dělnická aristokracie), kvalifikovaní dělníci, mistři
    • střední vrstva -> inteligence
      • nižší střední vrstva -> úředníci, zdravotníci, učitelé
      • stará střední vrstva -> podnikatelé, živnostníci, obchodníci, soukromí zemědělci
      • vyšší střední vrstva -> řídící pracovníci (náměstci, ředitelé, manažeři)
    • horní vrstva -> politici, velkopodnikatelé, finančníci
kritéria členění
  • subjektivní (sebezařazení)
  • objektivní -> příjem (měsíční, nebo roční), zaměstnání, majetek, vliv ve společnosti, vzdělání -> hlavní je příjem a poté vzdělání

Sociální mobilita

  • změna pozic a rolí ve společnosti

Vzestupná

  • nastoupíme do zaměstnání a stále jsme na vyšší a vyšší pozici

Sestupná

  • když uděláme v práci průšvih, naši kariéru to poškodí a spadneme níže

Sociální útvary (skupinová struktura společnosti)

  • skupina
    • jakékoli prostorové, nebo logické seskupení lidí (národ-prostorové, mládež-logické)
    • ve smyslu sociální kategorie (povolání)
    • ve smyslu prostorově spojených lidí (dav)
    • ve vlastním slova smyslu (třída, parta, rodina)

dělení skupin

  • podle typu vazby
    • formální -> vazba neosobního charakteru (lidé pracující v jednom podniku)
    • neformální -> vazba osobního charakteru (lidé se znají)
  • podle charakteru členství
    • automatické -> členem skupiny se stáváme, aniž bychom chtěli
    • uvědomělé -> na základě vlastního rozhodnutí
    • smíšené -> kombinace automatického a uvědomělého (automaticky jsme zařazeni k něčemu a později se s tím ztotožníme)
  • z hlediska vstupu
    • dobrovolný vstup -> dobrovolně vstoupíme do určité skupiny
    • nedobrovolný vstup -> jsme zařazeni do nějaké skupiny a je to přes náš odpor

situace rozhodování ve skupině

  • na základě moci/síly -> v armádě, patriarchální rodina
  • kompromis -> dohoda
  • hlasování -> menšina se musí podřídit většině
  • integrace -> diskuze, podle které se vypracuje společné stanovisko

určení vůdce

  • násilné -> vůdcem skupiny se stává ten nejsilnější, nejmocnější
  • formální -> postoupení o stupeň výš
  • přirozené -> nikdo předem určený není, ale někdo projeví schopnosti, předpoklady stát se vládcem

Dav

  • skupina lidí které spojuje nějaká společná událost
  • jsou ve společnosti hodnocené negativně
  • dav je nebezpečný

Gustav Le Bon

  • zabýval se davem
  • spis - duše davu
    • chování člověka v davu -> člověk v davu potlačuje, až ztrácí vlastní individualitu, u člověka převažují emoce a instinkty nad racionálním chováním, ztráta rozumové kontroly a morální odpovědnosti, člověk se cítí být anonymní, pocit bezpečí před sankcemi, člověk se v davu chová tak, jak by se sám nikdy nechoval
    • dělení davu
      • heterogenní -> davy skládající se z různých lidí a skupin
        • anonymní -> demonstrace
        • neanonymní -> parlament, porota
      • homogenní
        • sekty -> náboženské skupiny
        • kasty
        • třídy
  • kritika ->

K. Davis

  • rozdělil davy na:
    • sociálně-strukturované davy
      • posluchačstvo
      • plánovaný expresivní dav -> povolená demonstrace, lidé na diskotéce
    • náhodné davy
      • divácké davy (čumilové) -> někde se sejdou a čuměj
      • panické davy -> při požáru
      • obtěžující davy -> davy které chtějí dosáhnout stejného cíle
      • nezákonné davy
        • aktivní expresivní dav -> nepovolená demonstrace
        • amorální davy -> opilci