1 013
editací
Změny
Založena nová stránka s textem „ == Motivační procesy[editovat | editovat zdroj] == === Emocionální procesy[editovat | editovat zdroj] === * při emocionálních procesech něco…“
== Motivační procesy[editovat | editovat zdroj] ==
=== Emocionální procesy[editovat | editovat zdroj] ===
* při emocionálních procesech něco hodnotíme
* co děláme a prožíváme uspokojení, nebo zklamání
* hodnocení: příjemné XXX nepříjemné
==== Projevy citů[editovat | editovat zdroj] ====
* mimika, pocení, zabarvení hlasu, zrychlení tepu, nebo dechu, zrudnutí
* toto je biologická stránka citů
* citové hodnocení podléhá společenským hlediskům (krása a ošklivost)
* toto je společenská stránka citů
==== Vlastnosti emocí[editovat | editovat zdroj] ====
* subjektivita -> všechny emoce jsou subjektivní (na stejnou situaci mohou lidé odpovídat různými emocemi (hněv, nebo strach)
* spontánnost -> emoce se spouští samovolně -> spontánně
* aktuálnost -> emoce se odehrávají bezprostředně -> okamžitá reakce na nějakou situaci
* polarita -> emoce lze rozdělit na kladné a záporné
* ambivalence -> (rozporuplnost) -> míchání příjemných pocitu s nepříjemnými (příjemný strach, někoho si vážíme a máme z něho strach)
* stereotypnost -> city se opakují -> na určité situace reagujeme stejně
* adaptace -> city jsou schopné se přizpůsobovat intenzitě
==== Rozdělení emocí[editovat | editovat zdroj] ====
* aktivní (stenické) -> povzbuzují nás k aktivní činnosti emoce -> (láska, nenávist)
* pasivní (astenické) -> nepovzbuzují nás, ale tlumí nás -> (smutek)
*
* nižší city -> (člověk a zvířata) -> strach, radost, libost
* vyšší city -> (jen člověk) -> vznikají pomaleji, ale mají dlouhodobější ráz
** morální city -> čestnost, sobectví
** estetické -> nauka o kráse a ošklivosti -> vnímání krásného či ošklivého
** intelektuální city -> při řešení problémů -> zvědavost, neklid, nervozita
** sociální city-> obava, úcta, obdiv
==== Zvláštní druhy emocí[editovat | editovat zdroj] ====
* nálady -> emocionální stavy dodávající zážitkům určité citové zabarvení (smutek, stesk, podráždění)
* afekty -> silné, bouřlivě probíhající krátkodobé emocionální zážitky (nejen člověk, ale i zvíře), (vztek, zděšení, strach, nadšení, zoufalství) -> spíše ženy (ženy jsou více náladové)
* vášně -> silné hluboké city, které nás mohou ovládnout -> mají vliv nejen na myšlení, ale i na činnost (sběratelské, sportovní, hromadění věcí, majetku)
==== Emoční inteligence EQ[editovat | editovat zdroj] ====
* schopnost, na které může záviset naše úspěšnost v životě
* umožňuje člověku zvládat sám sebe
* umožňuje nám dobře se orientovat ve vlastních amocích a zvládat je
* je to i schopnost empatie -> vcítit se do emocí jiného člověka (porozumění)
* EQ -> emoční kvocient
=== Volní procesy[editovat | editovat zdroj] ===
==== Vůle[editovat | editovat zdroj] ====
* je to důležitá složka naší osobnosti
* díky vůli můžeme dosahovat určitých cílů
* vůle je součástí našeho vědomého já
* závisí na vrozených dispozicích, ale rozvíjí se i učením ve společnosti
* vůle souvisí s volbou a vedením (musím splnit to, co jsem si řekl že splním)
* typické vlastnosti lidí se silnou vůlí : rozhodný, odolný, povzbuzuje se
* typické vlastnosti lidí se slabou vůlí : nerozhodnost, nevytyčuje si cíle, je váhavý, kolísavý
* extrémní podoby vůle :
** hypervůle -> stále náročnější cíle, zvyšují sebevědomí (člověk ztrácí brzdu a může dojít k ohrožení života)
** hypovůle -> apatie, člověk se bojí vytyčovat si cíle, extrémní nerozhodnost
* vůle je u člověka spojena s řečí -> pobízení se, rozkazování si
===== Faktory ovlivňující vůli[editovat | editovat zdroj] =====
* rozhodování -> musíme zvolit nějakou cest, nějaký cíl, jak budeme pokračovat (je hodně důležitá správná volba)
* prostředky -> je dobré rozmyslet co budu potřebovat k dosáhnutí cíle
* realizace -> už skutečně jdu za tím cílem -> konkrétní cesta
===== Vlastnosti vůle[editovat | editovat zdroj] =====
* asertivita -> je schopnost prosadit svůj názor, ale respektovat názory druhých
* odolnost -> nesmíme se nechat zviklat -> na cestě bude mnoho překážek
* iniciativa -> je to aktivita člověka, aktivní úsilí
* sebekontrola -> mít přehled o všem co se děje, nenechat se unést emocemi
* pružnost -> přizpůsobivost, neboli adaptabilita
* vytrvalost -> chceme-li něčeho dosáhnout, musíme být vytrvalí
== Psychické stavy[editovat | editovat zdroj] ==
* vyjadřují momentální charakteristiku člověka
* dobrý psychický stav -> lepší výsledek
* špatný psychický stav -> horší výsledek
* psychický stav organismu se mění v průběhu dne, týdne, roku
* celkový stav organismu se označuje jako aktivace
==== Aktivace[editovat | editovat zdroj] ====
* stupně aktivace
** nízká aktivace -> stav spánku, uvolňuje se svalstvo, dochází k útlumu
** snížená aktivace -> stav mezi bělostí a spánkem, může to být při usínání, nebo když přijdeme unavení domů
** střední aktivace -> stav bdělosti, stav ve kterém se my pohybujeme po většinu dne, člověk se cítí být svěží, odpočatý, může se soustředit
** zvýšená aktivace -> stav napětí, při nějakých náročnějších situacích (sport, atd.) -> zvýšená pozornost
** vysoká aktivace -> opak nízké, je to chvíle, kdy se chystáme podat maximální výkon, organismus jede na maximum
* křivka výkonu studentů (studenti jsou nejvíce aktivní dopoledne, odpoledne už tolik ne)
=== Vědomí[editovat | editovat zdroj] ===
* René Descartes -> zavedl vědomí
* jáství - sebeuvědomování, uvědomování si vlastní existence, prostoru a času
* vědomí podmiňuje bdělost (vigilita) a jasnost (lucidita)
* změněné stavy vědomí -> spánek, extáze, hypnóza, apatie
==== Poruchy vědomí[editovat | editovat zdroj] ====
===== Kvantitativní[editovat | editovat zdroj] =====
* somnolence -> zvýšený stav ospalosti (díky lékům, požití alkoholu, při extrémní únavě)
* synkopa (mdloba) -> krátkodobá mdloba
* koma -> hluboké bezvědomí (příčinou mohou být otravy, úrazy hlavy, silné nemoci)
* mozková smrt -> dochází k ní postupně při zástavě srdce (okysličená krev neproudí do mozku, začínají odumírat mozkové buňky, po 5-6 minutách až buňky začínají odumírat
===== Kvalitativní[editovat | editovat zdroj] =====
* amence -> zmatenost, člověk má poruchy vnímání, halucinace, poruchy myšlení, desorientace
* delirium -> akutní zmatenost, zde už se jedná o duševní poruchu, poruchy paměti (příčinou je nadměrné požívání drog, nebo alkoholu)
* agonie -> porucha vědomí, objevuje se u člověka ve chvíli umírání
* mrákotné stavy -> náhlé ztráty a návraty vědomí (nejsou moc bezpečné)
=== Pozornost[editovat | editovat zdroj] ===
* je psychický stav, který nám umožňuje se soustředit po nějakou dobu
* pozornost závisí na temperamentu (dědičnost), nervové soustavě a charakteru
* vjemy mají výběrovou povahu
* pozornost je patrná navenek -> mimika, gestikulace
===== Bezděčná[editovat | editovat zdroj] =====
* aniž bychom chtěli tak něco přitáhne naši pozornost (silný zvuk, prudké světlo, vůně, pach -> něco co se vymyká normálu)
* je projevem vrozeného orientačního reflexu -> má k dispozici člověk i zvíře -> umožňuje nám reagovat na změnu prostředí
===== Záměrná[editovat | editovat zdroj] =====
* je vedená určitým cílem, vůlí, něčeho chceme dosáhnout
* záměrně hledáme nějaký nedostatek
==== Vlastnosti pozornosti[editovat | editovat zdroj] ====
* soustředěnost -> čím je menší okruh objektů, na které se musíme soustředit, tím lepší je soustředěnost
* intenzita -> do jaké míry se dokážeme soustředit (když koukáme na televizi tak nevnímáme okolí)
* rozdělení -> musíme se soustředit na dva a více úkolů najednou
* přenášení -> přechod k jiné činnosti a vracení se zpět k té první činnosti
* stálost -> dlouhodobé udržování pozornosti na něčem (důležitou roli sehrává motivace)
* fluktuace -> dochází ke střídání příklonu a odklonu pozornosti (můžeme ovlivnit svojí vůlí)
* rozptýlenost -> vzniká v důsledku nějakého útlumu (nedokážeme udržet pozornost)
==== Poruchy pozornosti[editovat | editovat zdroj] ====
* roztržitost -> vzniká jako důsledek nadměrné koncentrace (jsme hodně přemýšlivý, honí se nám spoustu myšlenek hlavou)
* nadměrná fluktuace (těkavost) -> člověk není schopen udržet pozornost na čemkoli
* zúžení pozornosti (tunelové vidění) -> může k němu dojít ve chvílích určité paniky, člověk se příliš soustředí na bezvýznamné věci
==== Maximální pozornost[editovat | editovat zdroj] ====
* děti předškolního věku -> max 10 minut
* děti mladšího školního věku -> 15 minut
* starší školní věk -> 30 minut
* dospělost -> 45 minut
=== Tréma[editovat | editovat zdroj] ===
* psychický stav, který řadě lidí komplikuje život
* je to určitý strach, nebo obava ze svojí vlastní neschopnosti
* až 90% žáků má obavy před zkoušením
* říká se že určitá dávka trémy je vhodná -> aktivizuje člověka
* pokud je tréma až moc silná, tak to má negativní dopad (paralizuje člověka)
=== Jak překonat trému?[editovat | editovat zdroj] ===
* věřit si
* musím pro tu věc něco udělat
* připravenost
= Socializace =
* je proces začleňování člověka do společnosti (chápání společnosti, kultury)
* člověk se snaží pochopit společnost
* od doby, kdy se člověk narodí, na něj společnost působí
* psychologové vedli diskuze o tom, jestli člověk má sociální instinkt
* člověk žádný sociální instinkt nemá
* pokud člověk od mala nevyrůstá ve společnosti, tak nebude lidský (nebude se chovat jako člověk)
* když je člověk socializovaný a zůstal by sám bez společnosti, tak se zblázní
* socializace je vztah mezi jedincem a společností
=== Vlčí děti ===
* v Indii došlo k tomu, že matka odložila 2 svoje malé děti -> ty děti zmizeli, později vyšlo najevo, že ty děti našla vlčí smečka, která se o ně začala starat, po několika letech byly tyto děti chyceny lidmi -> bylo zjištěno, že ty děti se chovali dost podobně jako vlci -> běhali po čtyřech jedli ústy, vybíhali s vlky v noci -> neprojevovali žádné známky lidského chování -> jména těch dětí byly: Amala a Kamala -> Amala byla mladší a začala se učit docela rychle, ale neunesla sociální nápor a zemřela -> Kamala byla starší než Amala -> učila se pomalu, chodit začala později, v krátkých větách se dokázala vyjadřovat až v 16 letech -> tato holka nikdy nedosáhla na průměr inteligence člověka, který vyrůstá ve společnosti
=== Socializace se uskutečňuje ===
* v sociálních interakcích
* prostřednictvím mechanismů sociálního umění
** záměrné působení (výchova) -> v rodině, ve škole, v zaměstnání
** živelné působení -> hromadné sdělovací prostředky (televize, knihy, počítač, divadla, kina, atd.)
=== Realizace socializace ===
* napodobování -> napodobujeme to, co vidíme (chodit, jíst, gestikulace, projevy pocitů, návyky)
* sociální zpevňování -> učení se pomocí odměn a trestů
** (odměny jsou efektivnější) -> sladkosti, jídlo, peníze, elektronika, puštění někam, hračky, výlety, pochvala, přízeň
** (tresty jsou méně efektivní) -> domácí práce, zákazy
** observační učení -> dítě pozoruje, jak je odměňované, nebo trestané jiné dítě
* identifikace -> (ztotožnění) -> jde o to, ztotožnit s vnitřními charakteristikami člověka, vlastnostmi člověka
** identifikační vzor (model) -> skutečný (někdo z našeho okolí), nebo fiktivní (hrdinové, pohádkové bytosti -> model není skutečný
= Vztahy mezi lidmi =
* sociální percepce -> zahrnuje sociální vnímání a hodnocení lidí, se kterými je člověk v kontaktu
=== Chyby v hodnocení lidí ===
* haló efekt -> při hodnocení jiného člověka se necháme unést jedním nápadným rysem, podle kterého následně hodnotíme celou osobnost
* logická chyba -> na základě každodenních zkušeností si myslíme, že některé věci, nebo vlastnosti spolu logicky souvisí (někdo je vysoký a my si myslíme že je statečný, někdo je obézní, tak je líný, někdo se chová zdvořile, tak je neprůbojný, nesebevědomý)
* vliv sociálního prostředí -> jestliže znám sociální prostředí člověka, tak mu přisoudím vlastnosti, které jsou specifické pro celou skupinu lidí, pracujících v tomto prostředí
* stereotypie a předsudky -> jedná se o chybu, která vzniká mezi velkými skupinami lidí (národy), jedna skupina si udělá ustálený názor o té druhé (Češi a cikáni)
* efekt mírnosti -> jestliže nám je někdo sympatický, hodnotíme ho mírněji
